VIDEO: Při rekordní salvě burácely v Jihlavě hákovnice i lodní dělo

  11:40
Lidé na jihlavském náměstí si zacpávali uši a očekávali hlasitou salvu. Ten den už poněkolikáté. Postupně zazněly výstřely z historických moždířů vyrovnaných v řadě. Když dozněl poslední a rozptýlil se dým, oznámil Miroslav Marek z Agentury Dobrý den divákům, že zrovna byli svědky českého rekordu.

„Šlo o největší salvu z historických palných zbraní. Celkem šedesát čtyři hlavní prokázalo svoji funkčnost. Nejde ale ani tak o to, že je někde něčeho nejvíc, ale že jsme si připomněli, jak kdysi lidé bojovali a co všechno museli vytrpět,“ pronesl Marek.

„Dělali jsme maximum pro to, aby se nám to podařilo. Jedna rána sice napoprvé nevyšla a museli jsme jí pomoct, ale nakonec zazněly všechny,“ pochvaloval si David Kočka, dělmistr a předseda jihlavského Spolku přátel dělostřelby.

Právě lidé z tohoto uskupení za novým českým rekordem stojí. V sobotu postupně vystřelili z 28 hlavní ručních zbraní, osmnácti lehkých a pěti těžkých děl a ze třinácti moždířů. Šlo o funkční repliky zbraní z let 1381 až 1800. Nechyběly však mezi nimi ani originální moždíře z 15. století.

Poslední přípravy na rekordní zápis začaly už den před samotným pokusem. Zbraně bylo totiž potřeba naložit do aut. Přímo na náměstí se pak členové spolku sešli v sedm hodin ráno, tedy čtyři hodiny před tím, než zazněly první výstřely.

„Složili jsme děla z aut, museli jsme ohraničit bezpečný prostor, postavit stánky. A teprve po tom, co jsme tohle všechno udělali, jsme mohli začít nabíjet zbraně,“ líčil přípravy Kočka.

Kanonýři vystříleli přes deset kilo prachu

První salva, která zazněla Masarykovým náměstím v Jihlavě v 11 hodin dopoledne, zároveň odstartovala vytrvalostní cyklistický závod Jihlavská 24 MTB. Poslední výstřely pak vyšly okolo půl druhé odpoledne. Zhruba o půl hodiny dříve, než kanonýři původně očekávali.

„Dohromady jsme vystříleli deset kilo a 320 gramů střelného prachu. Víme to naprosto přesně,“ usmíval se spokojený dělmistr.

Začalo se střelbou z píšťal, které svým tvarem připomínají kopí. Jejich hlaveň je díky válcovitému pouzdru nasazená na dlouhou dřevěnou rukojeť. Střílelo se i z lehkých a těžkých hákovnic, vícehlavňových děl zvaných varhany, z tarasnic nebo z repliky lodního děla. Diváci viděli - a hlavně slyšeli - i výstřel z rychlice, komorového děla, které ale nebylo podle Kočky ve své době příliš bezpečné.

„Kvůli nekvalitnímu zpracování se při výstřelu často roztrhlo, což způsobovalo větší ztráty ve vlastních řadách než v řadách nepřátel,“ pronesl Kočka, který před každým výstřelem přihlížející seznámil s tím, z jaké zbraně se bude střílet a k čemu se v minulosti používala.

Na náměstí vydaly ránu i dva originální moždíře, které se našly při rekonstrukci městských hradeb v 70. letech minulého století.

„Byly vykopány při sanaci jihlavských hradeb v roce 1974. Zedníci tehdy nevolali k nálezu archeology, ale směnili je v přilehlém hostinci za pivo. Od hostinského je pak koupil jeden kominický mistr a od něj jsme je získali my a uvedli do provozuschopného stavu,“ vylíčil anabázi obou zbraní Kočka.

Ten zároveň prozradil, že podle dobových záznamů střílelo v Jihlavě 220 těchto zbraní, když do města přijížděl panovník českých zemí.