David Rath označuje kauzu jako politický proces v rámci jeho likvidace jako představitele ČSSD nepříjemným oponentům. Ve své řeči přednášené převážně spatra, která se během pondělního a úterního jednacího dne protáhla na téměř 12 hodin, se Rath zabýval řadou detailů kauzy i tím, jak vidí její politické souvislosti.

Neopomněl ani velmi očekávané odpovědi na zásadní otázky, a to o jakých penězích se hovoří v odposleších zachycených policií a jak to přišlo, že v roce 2012 při svém zadržení před domem svých spolupracovníků i přátel manželů Kottových, odkud právě odcházel, měl u sebe krabici na vinné láhve naplněnou bankovkami v sedmimilionové hodnotě. Co se týče peněz, jednalo se prý o shánění sponzorských příspěvků na volební kampaň sociální demokracie. Samotné odposlechy pak podle něj žaloba i soud chybně interpretují. K samotné sedmimilionové krabici, o níž byl podle svých slov opravdu přesvědčen, že si v ní odnáší víno, nabídl hned několik variant: Kottovi mu mohli omylem dát jinou krabici než tu, kterou pro něj měli připravenou nebo ho možná touto formou chtěli překvapit penězi shromážděnými pro ČSSD na volby. Nevyloučil ani možnost, že mu peníze mohli podstrčit policisté, kteří by díky tomu jednak získali pádný důkaz a jednak ho zcela zdiskreditovali v očích veřejnosti.

Proti údajně vykonstruovaným obviněním se ohradili i další obžalovaní s výjimkou stavební podnikatelky Ivany Salačové, která v případu figuruje jako spolupracující obviněná. Naopak státní zástupce Petr Jirát nemá pochybnosti o vině všech jedenácti obžalovaných. Nejpřísnější tresty požaduje pro Ratha i Kateřinu a Petra Kottovy, kteří měli být v organizování korupčních čachrů nejaktivnější. Požaduje shodně osm až devět let odnětí svobody plus propadnutí veškerého majetku.

Tříměsíční pauzu si trestní senát nechává na obsáhlé porady k posouzení viny a k debatám o případných trestech. Jde o reakci na požadavek obžalovaných, aby rozhodování ve věci bylo předsunuto k jinému soudu. Soudce Pacovský, jeho senát i celý středočeský krajský soud opakovaně čelil nařčení z podjatosti. Hlavně sám Rath nešetřil vyjádřeními, že soud pracuje na objednávku a že o vině je rozhodnuto. Dlouhá pauza od ukončení závěrečných řečí k vyhlášení rozsudku má poskytnout dostatek času na rozhodnutí o námitce s požadavkem na přenesení kauzy jinam.