Voda ze střech zbytečně končí v kanalizaci, snad včas zatáhneme páku

  11:22
Brňanům zatím nehrozí, že bude voda na příděl, ale je nejvyšší čas začít proti suchu něco dělat, upozorňuje stavební expert David Bečkovský. Ten spolutvořil program na podporu takzvaných zelených střech.

Autorizovaný inženýr David Bečkovský prosazuje, aby vzduch ve městě pomáhaly ochlazovat zelené střechy. Jak říká, vychází to z jednoduché fyziky a selského rozumu. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Do boje proti suchu chce brněnský magistrát zapojit co nejvíc majitelů nemovitostí. Ti se proto od začátku června mohou na webu ekodotace.brno.cz hlásit do dvou dotačních programů, v nichž se rozdělují řádově desítky tisíc korun na budování nádrží na dešťovou vodu a zelených střech.

Ty jsou pokryté vrstvou zeminy a zarostlé, díky čemuž zabraňují sálání tepla, zpomalují odtok vody do kanalizace a filtrují vzduch. Podmínky dotací připravovali i experti z Ústavu pozemního stavitelství Vysokého učení technického v Brně pod vedením Davida Bečkovského.

Zelené střechy i nádrže na dešťovku? Nevylučuje se to trochu?
Je fakt, že obojí současně nejde. Když uděláte zelenou střechu, nenaplníte retenční nádrž. Cíl je ale stejný – zadržet vodu v krajině, v tomto případě ve městě. Takže jsou to spojité nádoby. Nás jako ústav město oslovilo, abychom programy připravili technicky a lidem vysvětlili, co všechno je potřeba udělat.

Letos je v balíku města na oba dotační tituly 20 milionů korun. Na tak velké město jako Brno se to zdá velmi málo. Může to vůbec něčemu pomoci?
Může. Ale je to samozřejmě začátek. Předpokládáme nějakých deset až patnáct tisíc metrů zelených střech, záleží na složitosti a na typu stavby. Vždy to ale něco městu přinese. Je potřeba překonat obavu z nových konstrukcí. Proto je dotace určená i pro novostavby, i když počítáme, že se bude týkat hlavně stávajících menších staveb s rovnými střechami, například garáží, škol a školek a nebo třeba menších bytových domů.

David Bečkovský

  • Narodil se v Olomouci, žije v Kuřimi.
  • Vystudoval na Vysokém učení technickém v Brně. Nyní působí v tamním Ústavu pozemního stavitelství jako energetický specialista. 
  • Je šéfem týmu z VUT, který pomáhal při přípravě pilotních dotačních programů města na zelené střechy a retenční nádrže.

Dotace se pohybují od 500 do 1 400 korun na metr. Proč takový rozdíl?
Přijde na to, kdo staví a jak. Fyzická osoba dostane víc, obchodní společnost méně. Dotace se liší i podle typu stavby. Těch 1 400 korun na metr dostane ten, kdo se rozhodne pro střechu extenzivní. Tvoří ji předpěstované rostlinné koberce, takže prakticky v den položení nebo ve velmi krátkém čase město získá funkční sestavu, která okamžitě zachytí srážky, znovu odpaří a vegetace rychle prosperuje. Další varianta je, že si na střechu nasázím sazenice, které jsou od sebe v nějaké vzdálenosti, nebo rozeseju řízky suchomilných rostlin, které časem zakoření. Tato střecha je ale náročnější na údržbu a trvá tři roky, než se plně rozroste. Takže tuto variantu město podpoří menší částkou.

Jedna střecha asi vlhko nedělá. Kolik jich musí být, aby to bylo v okolí znát?
To se nedá jednoduše říci. Záleží na lokalitě. Příklad: uděláte si zelenou střechu a soused si nově pořídí klimatizaci. Ta fouká ven horký vzduch a účinky střechy potlačuje. Je to tedy více o myšlení lidí. A i účinek nově vypsaných dotací se projeví ve větším měřítku až za rok. V červnu se začnou lidé přihlašovat, v druhé polovině léta dostanou příslib a pak mají 18 měsíců na realizaci. Takže část střech se začne objevovat nejdříve příští rok.

Týká se dotace i paneláků?
Týká se všech, kdo splní podmínky, ale právě u paneláků je to složitější. Na vrchu jsou antény, výtahové šachty, odvětrávání, vzduchotechnika. Střecha je také mnohem víc vystavena větrům. Je potřeba, aby střechu navrhli odborníci. Proto je součástí dotace i 10 tisíc na dokumentaci. Fakt je, že zelené střechy na panelácích by pomohly nejvíc. Uvedu příklad. Bydlíte těsně pod plochou térovou střechou paneláku. V létě máte v bytě peklo. Buď si koupíte mobilní klimatizaci, vývod z ní vyhodíte ven, a tím venku ještě přitopíte, nebo si pořídíte zelenou střechu, zchladíte ji v horkých dnech až o 30 stupňů, takže si nemusíte kupovat klimatizaci.

Takže ve městě bude asi situace nejhorší na sídlištích.
Určitě. Je tu natěsnáno velké množství objektů a roste málo zeleně. Jsou to obrovské vybetonované plochy, které nejen že sálají, ale nejsou schopné zadržet vodu. Vezměte si například takové Vinohrady, Komín nebo Žabovřesky. To je obrovské množství vody, které putuje do kanalizace, když zaprší. Při přívalových deštích křižovatkou Koliště a Křenovou neprojedete, protože všude je voda, která by mohla zůstat někde na střechách nebo v retenčních nádržích.

A nepomohly by právě na sídlištích?
Kam je dáme? A jak je napojíme? Sídliště obecně jsou velký problém, který řešíme, ale je to složité. Retenční nádrže u rodinných domů se dají většinou jednoduše instalovat. Je tam většinou jeden vlastník, ale co bytové domy, kde rozhoduje společenství vlastníků? Mají pronajmout střechu operátorovi, nebo udělat zelenou? Odpověď je celkem jasná. Nějak ale musíme začít. Nemůžeme se učit na komplikovaných stavbách nad 25 nebo 30 metrů, když jsme ještě pořádně nezačali na střechách nad tři metry.

Jak získat dotace

  • Nachytej dešťovku
    Program je určen pro úspěšné žadatele o dotaci v rámci dotačního programu Státního fondu životního prostředí „Dešťovka“. O tuto dotaci mohou požádat i ti zájemci, kteří realizovali svůj projekt s pomocí SFŽP již v roce 2018.

    Žadatelům o dotaci bude město přispívat částkou ve výši 50 procent příspěvku již poskytnutého Státním fondem životního prostředí, Brňané tak mohou získat až 75procentní podporu svého projektu.

  • Zeleň střechám
    Žádosti mohou podávat fyzické i právnické osoby elektronicky na stránkách www.ekodotace.brno.cz od 1. června do 30. listopadu, přičemž jednotlivé žádosti budou posuzovány kontinuálně. V obou případech platí podmínka místa realizace projektu na území města Brna.

    Výše dotace na jeden projekt je v rozmezí 900 až 1 400 Kč na metr čtvereční podle žadatele a typu střechy.

Jsou tady v Brně nějaké ostrůvky, které mohou jít příkladem?
Je to nová věc, takže ano, zelené střechy v Brně už jsou, ale až za několik let poznáme, jestli fungují dobře. Pro veřejnost dobře přístupné jsou určitě prostory Otevřené zahrady v Údolní ulici, kde je instalováno více typů střech. V Brně je momentálně okolo 240 zelených střech, tak uvidíme, o kolik se tento počet rozroste.

A od koho se podle vás můžeme učit?
Můžeme se učit od jiných států, ale nepřebírat vše slepě, mechanicky. Například Anglie, Španělsko, Kanada mají úplně jiné klima. Jiné státy mají zase odlišné srážkové úhrny. Oblast ČR má výrazně kontinentální charakter. Musíme pracovat s lokální vegetací a klimatem, protože mnoho variant musíme zavlažovat, rosit, prostě nahrazovat původní přirozené klima, a to je špatně.

V některých obcích na Tišnovsku už vodárny regulují odběr pitné vody. Lidé tam dostanou jen 100 litrů na hlavu denně. Hrozí něco podobného i Brnu?
Ne. Tedy věřím, že ne. Myslím si, že jsme racionální společnost, která snad včas zatáhne za páku a zatočí správným směrem. A právě tyto programy by ji měly trochu postrčit.