Daňové příjmy obcí a krajů patří k nejzásadnějším položkám v jejich rozpočtech. A vzhledem k tomu, že jim tyto příjmy od státu v posledních letech výrazně stoupaly, mohly si dovolit více investic. Zdá se však, že se zlaté časy chýlí pomalu ke konci.

„Domnívám se, že nejlepší období je za námi. Hospodářský růst nemůže trvat do nekonečna,“ míní ekonomický náměstek zlínského hejtmana Jiří Sukop.

Daňové příjmy jsou závislé na ekonomické kondici státu, jeho firem i obyvatel. Klíčový je HDP, jehož tempo růstu má podle odborníků zvolňovat. A tím i příjmy obcí a krajů ze sdílených daní, které stát vybere a pak jim je pošle.

V roce 2016 dostal Zlínský kraj na daních o 420 milionů více než v předchozím roce a v roce 2017 o dalších 320 milionů. Dvouletý nárůst tedy byl 740 milionů korun. Letos počítá v rozpočtu s částkou odpovídající loňskému roku, která činila 3,49 miliardy korun.

„Co bude navíc, bude plus,“ uvedl Sukop. „Při plánování příjmů a výdajů musíme být opatrní.“

Nicméně zdůrazňuje, že to nebude na úkor investic. Proto kraj dá příští rok zhruba 300 milionů korun do zdravotnictví, z toho přes sto milionů do kroměřížské nemocnice. Například na přístavbu, v níž bude magnetická rezonance, nebo na rekonstrukci chirurgických sálů.

Výnosy z daní tvoří dvě třetiny příjmu obcí

Město Zlín má ročně příjmy ze sdílených daní kolem jedné miliardy, letos mohou být o 70 milionů vyšší.

„Vývoj trochu zpomalil, nemusí to ale ještě znamenat, že je to trend,“ nastínil ekonomický náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld.

„Musíme sestavovat rozpočet s tím, že nárůst daňových příjmů už nebude tak vysoký. A časem může stagnovat či poklesnout. To se ale těžko předpovídá.“

Obce i Zlínský kraj v rozpočtu počítají raději s nižšími příjmy. Oproti nim je ministerstvo financí ve svých úvahách velkorysejší. Příjmy všech obcí odhaduje na příští rok na zhruba 230 miliard, což je o 15 miliard více než letos. V roce 2020 už by měl být nárůst pouze o 10 miliard.

„V případě obecních rozpočtů je dopad dynamiky ekonomického růstu významnější, neboť daňové příjmy jsou jejich nejdůležitějším zdrojem. Tvoří zhruba dvě třetiny celkových příjmů,“ upozornil Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.

Své o tom vědí třeba v Otrokovicích, kde pro loňský rok počítají s navýšením o 10 milionů korun na zhruba 300 milionů korun.

„Daňové příjmy pak budou zřejmě stagnovat. Mohly by se ale držet kolem hranice 300 milionů korun,“ uvažuje otrokovický starosta Jaroslav Budek.

Rok 2019 má být vrcholem

Situací se zabývá také Svaz měst a obcí ČR. Jeho předseda a současně starosta Kyjova František Lukl odhaduje, že po příštím roce nastane pokles, byť ne radikální.

„Myslím, že rok 2019 bude z tohoto pohledu vrcholem pro následujících pět let. Musíme se připravit na chudobnější časy,“ vzkazuje Lukl.

V praxi to bude znamenat, že si obce a kraje budou muset více hlídat provozní výdaje, aby jim zůstaly slušné peníze na investice. Pokud nezačnou příjmy ze sdílených daní klesat, mělo by se jim to dařit.

Například v Provodově jsou při sestavování rozpočtu na příští rok opatrní. Letos obec dostane na daních o zhruba milion více než loni, tedy kolem 11 milionů.

„Jak to bude vypadat příští rok a v dalších letech, nedokážu odhadnout. Každopádně raději příjmy v odhadech podsekáváme, jdeme bezpečnější cestou,“ naznačil starosta Marek Prachař.

Provodov čeká velká investice do kanalizace a na to naváže oprava silničního průtahu obcí, včetně zastávek a chodníků.

Ale jak již bylo řečeno: záležet bude hodně na HDP, který loni stoupl o 4,8 procenta, letos už by ale měl růst jen o 3,3 procenta. V roce 2020 má podle odhadů České národní banky HDP růst o 2,6 procenta, v roce 2021 o 2,4 procenta.

Na daňové příjmy má výrazný vliv také inflace a do jejich využití může zasáhnout například i zvyšování mezd úředníků. Na radnicích se odehraje na přelomu letošního a příštího roku a Zlín bude stát asi 24 milionů.