Na první pohled vypadá Kynžvartská daguerrotypie úplně obyčejně. Postříbřená destička, na níž je podle dnešních měřítek nepříliš kvalitně zachyceno zátiší uměleckého ateliéru.

Zdání ale klame a v tomto případě skutečně velmi. Jedná se o národní kulturní památku, jejíž význam je v celosvětových souvislostech nezměrný. Svědčí o tom skutečnost, že byla v těchto dnech oficiálně zapsána se všemi certifikáty a doklady na prestižní seznam UNESCO.

3 fotografie

Kynžvartská daguerrotypie, která je vlastně předchůdkyní klasické fotografie, se tak stala první a zatím jedinou památkou UNESCO v Karlovarském kraji.

„Naše daguerrotypie je mimořádná nejen proto, že je vůbec první svého druhu, ale zachovalo se na ní dokonce i věnování vlastnoručně napsané objevitelem této metody zachycení obrazu Louisem Daguerrem. Majiteli Kynžvartu, kancléři Klementu Metternichovi, ji osobně věnoval v roce 1839. A to ještě předtím, než svůj vynález zveřejnil,“ popsal unikát kastelán kynžvartského zámku Ondřej Cink. Doplnil, že v současné době je obraz, jež je jedním z kolekce kynžvartských pokladů, zapůjčen do tematické výstavy Národního technického muzea.

„Je součástí expozice nazvané Fotografický ateliér. V rámci této výstavy je na daguerrotypii výrazně upozorněno, jedná se o národní kulturní památku. Ale myslím, že v souvislosti se zapsáním bude opatřena i logem UNESCO, aby návštěvníci na první pohled věděli, jaký unikát mají před sebou,“ řekl mluvčí muzea Adam Dušek.

Světlo by mohlo škodit

Připomněl, že nenápadná památka je uložena ve speciální vitríně, která je navíc opatřena fólií kvůli filtraci světla, jež by mohlo záznam na destičce poškodit. Schránka je navíc naplněna speciální směsí, která má zajistit, aby přirozená degradace díla byla co nejmenší. Kastelán Ondřej Cink míní, že daguerrotypie se ze zápůjčky vrátí domů na Kynžvart v horizontu dvou až tří let.

„Do té doby pro ni musíme vytvořit optimální prostředí a novou expozici. Návštěvnický okruh, kde lidé budou moci daguerrotypii spatřit, bude muset mít speciální zabezpečení, které bude, jak se říká, ušité na míru jejímu významu. A pro samotnou památku musíme zajistit podobné podmínky, jako má nyní v technickém muzeu. To znamená optimální vlhkost, teplotu, osvit a inertní atmosféru uvnitř schránky,“ vypočítal kastelán Cink s tím, že cílem není zavřít unikát do trezoru, ale ukázat jej lidem.

To však bude možné jen tehdy, když budou splněny všechny podmínky pro vystavení tak choulostivého materiálu. „Po dobu zápůjčky máme čas se na návrat památky připravit,“ doplnil kastelán.

Na zámku mají celou kolekci daguerrotypií

V zámeckých sbírkách je ale celá kolekce daguerrotypií, včetně pohledu na právě dokončený Kynžvart. Ten byl pořízený ve čtyřicátých letech 19. století, krátce po dokončení přestavby zámku architektem Pietrem Nobilem. Na další je údajná podobizna knížete Richarda Metternicha v mladém věku či staveniště v jakémsi blíže neurčeném evropském městě.

Také vedení Karlovarského kraje věří, že památka se brzy vrátí zpět na zámek Kynžvart. „Jsme velice hrdí na to, že se Kynžvartská daguerrotypie dostala na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO Paměť světa. Je to pro nás obrovský úspěch. Až se památka vrátí, což pevně věřím, že bude brzy, budou si ji v nové expozici moci prohlédnout nejenom obyvatelé našeho regionu, ale i přijíždějící turisté,“ uvedla hejtmanka Jana Vildumetzová.