Kraj se v boji o D49 zastal silničářů. Děti Země mluví o politickém tlaku

  5:36
Krajský úřad zamítl odvolání proti drobnějším stavbám, které jsou nutností pro stavbu úseku D49 z Hulína do Fryštáku. Ekologičtí aktivisté ale chtějí podat žalobu, což by vznik první části dálnice ze Zlínského kraje na Slovensko opět oddálilo.
Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) | foto: Michal Barák, iDNES.cz

V téměř nekonečný kolotoč právních sporů se změnilo dění kolem výstavby dálnice D49 a rozepří mezi silničáři a ekologickými aktivisty.

Krajský úřad nyní potvrdil stavební povolení na mosty přes plánovanou dálnici D49 či přeložky cest, jež vedou v její trase. Ekologičtí aktivisté, kteří toto povolení napadli, ale považují rozhodnutí hejtmanství za politické a chtějí ho napadnout žalobou. Začátek výstavby dlouho chystaného úseku dálnice z Hulína do Fryštáku se tak může opět oddálit.

„Tak vysokou kreativitu krajského úřadu jsem dlouho nezažil. Důvody pro zamítnutí našich odvolání jsou pohádky. Je to výsledek politického tlaku, ne odborného a věcného postupu. Jinak si to nedovedu vysvětlit,“ prohlásil Miroslav Patrik, předseda hnutí Děti Země. „Krajský úřad bojuje se spolky a porušuje zákon,“ myslí si.

Odvolání proti povolení 23 menších stavebních zásahů, bez nichž nemůže důležitá dálnice fungovat, napadly celkem čtyři spolky. Podle Patrika se teď dohodnou mezi sebou na tom, který z nich podá žalobu k soudu proti rozhodnutí krajského úřadu.

„Není důvod žalobu nepodat. Myslím si, že na 95 procent bude úspěšná,“ věří Patrik.

Silničáře takový postup nepřekvapuje, ale současně je pořádně štve. „Oni žalují úplně všechno. Každé rozhodnutí, které se týká dálnice,“ řekl šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek.

D49 Hulín-Fryšták, stavba 4901

Soud může žalobě přiznat odkladný účinek, což by znamenalo, že by se přípravy zastavily. To se stalo v případě samotné dálnice. Soud skoro rok řešil, jestli je v pořádku zásah do území, kde žijí chránění živočichové, především křeček polní. Nakonec žaloby odmítl (více v článku Dálnice D49 má zelenou, soud zamítl i žalobu kvůli čmelákovi a žábám).

Ekologové však podali kasační stížnost, kterou se momentálně zabývá Nejvyšší správní soud v Brně. Teď hrozí podobný scénář i u přidružených staveb, které s dálnicí přímo souvisí.

„Devadesát procent jejich odvolání jsou obstrukce. Většinou řeší formální pochybení úřadů,“ zmínil Chudárek.

Stát chce omezit možnosti zásahů spolků do stavby silnic

Nařčení, že krajský úřad rozhoduje pod politickým tlakem, odmítl náměstek hejtmana přes dopravu Pavel Botek.

„Pan Patrik asi nezná kompetence státní správy a samosprávy. Politici nemohou zasahovat do rozhodování správních orgánů. Jeho tvrzení je nesmyslné. Bylo by lepší, kdyby taková obvinění vůbec neříkal,“ vzkázal Botek.

Také podle něho jsou odvolání a žaloby ekologických spolků obstrukcí, která má protáhnout přípravy D49 a oddálit její výstavbu.

Spolky v odvolání napadly mimo jiné fakt, že povolení bylo vydáno, i když soud ještě nerozhodl o výjimkách k zásahu do území, kde žijí chránění živočichové.

Chtěli také přezkoumat stanoviska dotčených orgánů, které se k věci vyjadřovaly. Krajský úřad jim ale nevyhověl.

„V tomto případě nebylo shledáno porušení zákona,“ okomentovala rozhodnutí krajského úřadu jeho mluvčí Adéla Kousalová.

Pokud by ekologové žalobu nepodali a silničáři se dohodli se stavebními firmami, mohly by se přeložky cest začít dělat ještě letos. Kdy by mohla začít výstavba dálnice samotné, nechce Chudárek předjímat.

Proti povolení, které vydá ministerstvo dopravy, se aktivisté budou moci odvolat. O odvolání by pak rozhodovala rozkladová komise ministra. A i kdyby dala za pravdu silničářům, opět se kritikům otevře cesta k podání žaloby na soud.

Stát i proto připravuje zákony, kterými chce omezit možnosti různých spolků, jak zasahovat do povolování dálnic. Ministr dopravy Dan Ťok přitom poukazuje právě na problémy s napadáním příprav D49.

„Byly to spíše šikanózní návrhy. Doufám, že se nám do dvou let podaří alespoň některé zákony upravit tak, aby to nebylo možné,“ naznačil Ťok.

Uzákonit by se podle něj mohlo i to, že by podavatel návrhu na zrušení povolení zaplatil kauci až ve výši 50 tisíc korun. Pokud by se ukázalo, že je podání důvodné, peníze by se mu vrátily.

Autor: