Zatímco pokračování D35 za opatovickou elektrárnou k Ostrovu vede převážně po rovině či mírně zvlněným terénem, následující úsek k Vysokému Mýtu musí překonat převýšení v podobě vrchu Homole u obce Vraclav.
A právě po názvu vrcholku je pojmenován tunel, který kopec protne a kvůli němuž se příprava dálnice pozdržela. Projektanti totiž museli přesně vytyčit, kudy stavebně náročné dílo vést.
Nakonec pod vrcholem vznikne dvojice tubusů dlouhých 570 a 525 metrů. Vedle Hřebečského tunelu na silnici stávající I/35 tak Pardubický kraj bude mít druhé místo, kde doprava bude proudit pod povrchem. V případě D35 však bude tunel delší a hlavně širší, neboť v každém směru povedou dva pruhy. Stavba protne krajinu v místě, kde přes ni nyní přechází stávající silnice I/17 spojující Mýto s Chrudimí.
Způsob výstavby tunelu bude poněkud netypický, protože na začátku bude hloubený, zatímco jeho prostřední část v délce zhruba 400 metrů bude ražená.
Provoz na silnici první třídy číslo 17 zůstane zachován
„Provoz na silnici I/17 tak zůstane zachován, jelikož povrch nad tunelem nebude přerušen,“ popsal František Polák z projekční firmy Satra při projednávání územního řízení.
Vzhledem k časové náročnosti stavby tunelů silničáři schválili vznik provizorního sjezdu, kterým by se auta a kamiony dostaly z dálnice na I/17. Je totiž reálné, že zhruba čtyřkilometrová část před tunelem, tedy více než polovina trasy, bude hotova dříve.
Dočasná komunikace by navíc ulevila obci Stradouň, přes kterou se po dostavbě úseků mezi Opatovicemi a Ostrovem povalí desítky tisíc vozidel za den. Právě starosta Stradouně Zdeněk Bačina dostal ujištění, že se sjezdem se nadále počítá.
„V části před tunelem bude umožněno svedení provozu ze zprovozněné části dálnice na silnici I/17, pokud by následující část byla dokončena v pozdějším časovém horizontu,“ řekl Polák.
Zbudování a následné využití sjezdu se vzhledem k přírodním podmínkám stavby tunelu jeví jako velmi pravděpodobné, což projektanti připustili.
„Hydrologická situace v trase tunelu je dost složitá. Během realizace se budeme potýkat s problémy,“ prohlásil geolog Lukáš Grünwald a zároveň dodal, že tyto předpoklady vyplývají z předběžného geotechnického průzkumu. Podrobnější sledování včetně vrtů bude ještě následovat v dalších etapách přípravy.
Vraclav se bojí o Mikulášský pramen a o vodu ve studních
Dotazy starostů okolních obcí směřovaly právě často k vlivu stavby na zdroje podzemní vody i vzácný Mikulášský pramen, který se nachází u Vraclavi. Lidem pak šlo o zachování kvality vody ze studní.
„Před dostavbou, v jejím průběhu i po dostavbě bude probíhat monitoring studní. Pokud by došlo k újmě, jsme povinni zajistit nápravu. Finanční prostředky na to jsou. Naším úkolem je, aby vás dálnice ovlivnila co nejméně,“ uvedla Romana Šolcová z úseku výstavby pardubické pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Úsek za Ostrovem by měl získat územní rozhodnutí na počátku příštího roku.
Připomínek se při projednávání objevilo minimum. Začít stavět se podle optimistických plánů ŘSD má v roce 2021, tedy v době, kdy se očekává dokončení předešlé 27 kilometrů dlouhé části.
Kromě tunelu by stavba neměla být technicky nijak zásadně náročná. Na úseku totiž nevznikne žádná mimoúrovňová křižovatka. Na D35 vyroste šestice mostů, přičemž některé z nich pod dálnicí poslouží i pro migraci zvěře. Nebude proto nutné stavět speciální ekodukt, což byl požadavek jednoho z účastníků setkání.
Veřejnost se zajímala také o to, proč trasa vede právě tak, jak je nyní navržená. Lidé rovněž žádali informace o výkupu pozemků či o tom, zda se hornina získaná při ražbě tunelu použije i pro stavbu.
„Máme ověřeno, že část vytěženého materiálu bude vhodná pro užití do násypů dálničního tělesa,“ dodal projektant Polák.
