Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slovník spisovné češtiny je má Bible, říká autor křížovek Jiří Zvolánek

  8:46
Česky, rusky, anglicky. Křížovky, osmisměrky, sudoku, kakuro. Patnáct let připravuje Jiří Zvolánek křížovky pro luštitele křížovkářského turnaje v rámci právě skončeného mezinárodního turnaje her Czech Open.

Jiří Zvolánek připravuje křížovky pro festival Czech Open už patnáct let. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Ořezané tužky s gumou, které se mu s velkou pravděpodobností už nevrátí, stohy připravených archů se soutěžními křížovkami, ale především velký elán. To symbolizuje práci Jiřího Zvolánka pro pardubický festival.

Jeho majstrštykem je tajenka osmisměrky. Tu luštitelé získají po vyškrtání příjmení světových šachistů. Osmisměrku tedy mohou vyluštit i cizinci, neboť nepočítá s českou diakritikou.

„To jsem si na sebe upletl bič. Bylo to kladně přijato a už patnáct let křižuju a hledám jména šachistů tak, aby v přesně daném poli vždy zbyla pouze a jen tajenka. Není tam jediné písmeno nešachové,“ říká Zvolánek.

Popatnácté jste připravoval tajenky pro luštitele křížovkářského turnaje. Je čím dál těžší, co do křížovek dát, nebo máte pořád stejnou vlnu invence?
Nápadů mám moc. Tajenky se šachovou tematikou, které připravuji na Czech Open, mám v zásobě na pět let dopředu. Skutečně mám připraveno, co tam chci dát. Letos se tajenka týkala nové šachové figury, s níž se ještě nehraje.

Čím se řídíte při skládání osmisměrky?
Náročnost spočívá v tom, že se každé slovo musí s nějakým křižovat, jinak je osmisměrka vadná.

Jiří Zvolánek

65 let

Vystudoval Střední chemickou školu v Pardubicích. Celý život dělal chemii, jak laboranta, tak na provoze. V pardubické Synthesii pracoval 30 let.

Účastní se nejrůznějších křížovkářských přeborů po celé republice, patnáct let vymýšlí křížovky různého druhu pro luštitele v rámci tradičního turnaje šachu a her Czech Open.

A když se při sestavování dostanete do úzkých?
To se mi stalo asi při třetím ročníku šachové osmisměrky. Naprosto čistě mi vycházelo slovo na pět písmen. Lidské pozadí.

Od Z nebo od P?
To druhé. Nejdříve jsem hledal, jestli takový šachista skutečně neexistuje. Kdyby byl, já bych ho použil. Indům nebo Irům je to jedno.

A jak z toho ven?
Byl jeden podobný, ale v příjmení bylo o písmenko víc. Nakonec skončila v koši. Nepodaří se vyměnit jedno písmeno, na to jsou navázaná další písmena.

Jak dlouho vám trvá připravit soutěžní křížovky do následujícího ročníku? Skončí turnaj a už vymýšlíte do dalšího?
Většinou v dubnu, květnu. Vrhnu se na to a dělám to najednou. Nejvíc mi dá samozřejmě zabrat křížovka s osmisměrkou. U sudoku a kakura jen musím zvolit přiměřenou obtížnost. Chci, aby luštilo co nejvíc lidí, proto volím přijatelnou formu. Když se budou luštitelé trápit, budu potrestaný já, že budu počítat stovky ztrátových bodů, oni budou naštvaní, že to nevyluštili.

Taková jasná přímá úměrnost...
Ano, když tu křížovku vyluští, je dobrý autor a budete mít dobrý dojem. Když ne, tak je blbý autor. Několikrát jsem to odnesl za jiné kolegy, ani ta křížovka nebyla ode mě.

Jsou Češi křížovkářský národ?
Rozhodně. Luští mraky lidí. Chodí sem luštit i mezi hrou šachisti, kteří tady hrají. Přijdou si sem spravit chuť.

Však třeba na internetových stránkách je toho nepřeberně.
Jenže to je z více než 80 procent paskvil.

V čem?
Dělá je počítač. To je špatně. Nemá duši, jen si napíšete tajenku a on to dojede. To je křížovkářská práce? Vyrábět křížovku to je to nejhezčí. Já si o všem rozhodnu, je to moje duševní dílo a jsem na něj pyšný, nebo letí do koše.

Jaká byla vlastně vaše cesta ke křížovkám?
Naučil mě to můj děda, který mě nenásilnou formou naučil milovat křížovky. Neměl vzdělání, byl to skladník, ale měl selský rozum. V jedenácti letech mi vyrobil malou křížovku. Lehkou. Pak mi vyrobil další, ale vložil do ní slovo, které jsem v těch letech nemohl znát. Ale dal mi ho do nápovědy. A takhle mě pěkně pedagogicky přivedl ke křížovkám. Až jsem tomu propadl.

Jak dlouho se jim tedy věnujete?
Krátce. Teprve 53 let.

Co je vaše civilní povolání? Uplatníte tam svoji zálibu v křížovkách a luštění?
Byl jsem chemikem, možná analytické myšlení. Všechno si prověřuji, nevěřím na první dobrou. Každé písmeno kontroluji. I teď mi to někdy ujede. Na množných číslech jsem prohrál několik přeborů.

Jak třeba?
Třeba ovoce. Je to jablko, nebo jablka? Autoři pak nabídnou líbivější řešení a necháte tam špatná písmena a za každé políčko je ztrátový bod.

A co je tedy luštitelsky správně?
Nechám volné políčko a počkám, jak se vyvine křížovka. Vyplním ho podle toho, co tam bude do kříže.

Sednete si takhle v klidu ke křížovce?
Musím, samozřejmě. Abych poznal pero jiných autorů.

O básníkovi se dá říct, že má svůj rukopis. Má svůj styl i autor křížovek?Něco mezi. Některé křížovky si troufnu říci, že poznám.

Když vyrobíte křížovku se svým jménem na zakázku, kolik tak stojí?
Je to v řádu několika mála stovek korun. Jsou autoři, kteří se tím živí, ale ti jedou non stop. Možná by mi to vzalo radost z vlastního luštění.

Objevují se nové styly?
Je jich přes sto druhů. Přibývají jejich modifikace a klony. Třeba křížovky střídavě mozaikové. Vznikají i nové. Jsou zde tvůrčí autoři a vymyslí novou odrůdu.

Co byste řekl, že musí křížovkář bezpodmínečně ovládat?
Musí mít výbornou paměť. A možná mít až dokonalou znalost českého jazyka. To je základ. Mám doma stovky slovníků, ale nejčastěji používám Spisovný slovník jazyka českého. Čtyř nebo osmisvazkový. To je Bible křížovkáře. Nemůžu použít slovo, které v tomto slovníku nenajdu.

Ke jménu si přidáváte přídomek Křížovka. Máte ho v občance?
Ne, ale používám ho s radostí a úctou k těm čtverečkům. Přezdívku mi dal jeden pardubický číšník. A protože Jirků už tam chodilo moc, zapsal si mě jako Křížovka a už mi to zůstalo.