První evropská cyklověž se bourá, Hradec zkusí najít místo pro novou

  9:10
Průkopnická věz na jízdní kola na hlavním nádraží v Hradci Králové už je minulostí. Stavba jde k zemi a její stěhování je vyloučené. Město bude s jejím investorem znovu jednat o finančním vyrovnání a chce si hlídat případné dotační tituly na stavbu nových věží.

Pracovníci bourají cyklověž u hotelu Černigov v Hradci Králové (15. 11. 2019). | foto: Martin Veselý, MAFRA

V Jaroměři je cyklověž těsně před otevřením a také další prosklené tubusy v Trutnově, Kolíně, Čelákovicích či Trnavě ještě voní novotou. Hradec Králové se však své cyklověže zbavil. 

Současné vedení města svaluje vinu na bývalé, někdejší náměstek pro investice je přesvědčen, že s problémem si neporadil jeho nástupce, stavitel podal na město žalobu a mnoho cyklistů muselo přesedlat na levnější bicykly.

Hradecká věž od února 2013 až do května letošního roku, kdy ji investor musel zavřít, ochránila na 150 tisíc kol. Přestože se dlouho vědělo, že kvůli pozemku a stavbě nového komplexu místo hotelu Černigov bude muset zmizet, nic se nedělo a problém se nechal spíš vyhnít.

Ačkoli investor Rudolf Bernart už na město podal žalobu za zmařenou investici, sešel se ještě s náměstkyní primátora Věrou Pourovou (ANO). Poslední nápad města na řešení se sice ukázal jako neuskutečnitelný, ale schůzka výsledek má.

„Bylo to mimořádně vstřícné jednání, jaké jsme s městem dosud nezažili. Město pojmenovalo věc správnými jmény, chápe, kde je problém a jak se věci mají. Domluvili jsme se, že koalice se v radě pokusí prodiskutovat možnost narovnání vztahů. Odročíme soudní jednání z 25. listopadu a počkáme si na výsledek,“ říká Bernart.

Město do poslední chvíle věřilo, že stávající biketower se podaří zachovat, a chtělo ještě jednou vyvolat jednání se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), zda by se přece jen nenašlo vhodné místo u nádraží. Hradec chtěl navrhnout, aby vlastnictví a správu převzala Bernartova společnost Systematica. Tehdy totiž ještě město nevědělo, že stěhování věže je nemožné, protože skelet kromě kamerového a počítačového systému nelze zachovat. 

„Vysvětlil jsem, že stěhování není možné, i to, že my nejsme provozovatelé, ale jen dodavatelé systému. Ve hře je finanční dorovnání. Myslím, že městu celý projekt přinesl neuvěřitelnou reklamu. Hradec se na začátku vezl na vlně popularity projektu, ale pak přehodil výhybku a začal to posílat do autu. Zkusíme pokračovat v jednání, jestli přece jen nenajdeme shodu,“ pokračuje Bernart.

Nyní Pourová koalici přednese návrh na finanční vyrovnání. S posunem jednání, která se v minulosti dostala až na bod mrazu, souhlasí i ona: „Věž je fantastická věc, která je pro Hradec jako dělaná. Proto mne mrzí, že jednání došla tam, kam došla. Sice neznám obsah předchozí dohody, ale nyní jsme si řekli, že budeme dál hledat řešení. Neřešili jsme konkrétní částku, jen jsme se dohodli, že to projednám na koalici.“

Složité je hledání viníka. Bývalé vedení města svého času vidělo překážku na straně Bernarta, který údajně nedoložil právní vztah k pozemkům, na nichž věž stojí. 

Současná koalice viní tu předchozí a ta naopak. Bernart sice vyzdvihuje exprimátora Finka (HDK), na druhou stranu je z přístupu někdejšího vedení zklamaný.

18. února 2013

Podle primátora Alexandra Hrabálka (ODS) zřejmě mezi investorem a městem vznikla hluboká komunikační propast. 

„Věž je vynikající zařízení, které město potřebuje a lidé oceňují, ale od začátku to vlastně bylo špatně, když byla nevhodně umístěna na dvou různých pozemcích. Do provozu byla uvedena v únoru 2013 a vedení mělo pět let a osm měsíců, aby to řešilo. Byla vyslovena celá řada slibů, ale tím vše skončilo, o čemž svědčí také to, že cyklověž dodnes není zapsaná v katastru. Někdo vytvořil cenu šest milionů, jenže nikoli na základě odhadu,“ připomíná Hrabálek rozhodnutí zastupitelstva z roku 2017, že město biketower odkoupí a bude dál provozovat.

Někdejší investiční náměstek primátora Jindřich Vedlich se na svém facebookovém profilu hájí: „Celý problém byl v ukládací části, kde společnost Systematica měla doložit vztah k pozemkům, což bylo podmínkou odkupu. To se nakonec na konci mého mandátu podařilo vyřešit. Můj nástupce pan Bláha si s tím již nedokázal poradit a dovést věc k úspěšnému konci“ (více s sporu čtěte v článku Průkopnická věž pro kola v Hradci je zavřená).

„Město řeklo: ‚Ukažte, že to umíte, že to bude fungovat, a my si to od vás koupíme.‘ Proto jsme se do toho pustili. Od začátku jsme dokazovali, že to funguje, návštěvnost stoupala, sjížděli se sem dokonce zástupci jiných měst, aby mohli Hradec kopírovat. Jenže Hradec od určité doby začal přehazovat na zpátečku a tvrdit, že si neví rady,“ nabízí svůj pohled Bernart.

Město si pohlídá (cyklo)dotace

Zatímco město s použitím vlastních pozemků pro provoz cyklověže souhlasilo, smlouva o výpůjčce s majitelem hotelu Černigov investorovi skončila.

Hradec byl z první evropské cyklověže tak nadšen, že vymýšlel lokality, kde by mohly stát další, samozřejmě dotované. Hovořilo se o jejich umístění u koupaliště Flošna, u zimního stadionu, univerzity, knihovny, u Aldisu nebo v areálu fakultní nemocnice. Všechny plány však vzaly za své a Hradec se do dotační výzvy nepřihlásil, protože vhodné místo nedokázal najít.

Pourová by to nyní chtěla změnit: „Navrhla jsem, že si pohlídáme případné dotační tituly, protože nové věže opravdu mají smysl. Míst, kde by mohly stát, je celá řada. Cyklověže jsou velkou pomocí nejen pro cyklisty, ale i pro město.“ 

To oceňuje rovněž Bernart, který postavil sedmnáct věží, a to i v Trutnově a nejčerstvěji v Jaroměři. „Město si musí uvědomit, že si samo musí najít pozemek i inženýrskou přípravu. Bez toho nemůže žádat ani o dotační tituly, pokud se vypíšou. Dodnes mě mrzí, že když město dostalo v únoru 2016 informaci, že byly vypsány dotační tituly, které končily v červnu, hned na začátku řeklo, že to nedokáže stihnout. Přitom dokonce sedm jiných měst to s minimálními investičními náklady v pohodě stihlo. Projekt musí být připraven v šuplíku a ve chvíli, kdy se ukáže možnost dotace, se jen opráší,“ říká Bernart.