Nesystémové řízení, malá kontrola a slabá pravidla. U akciové společnosti s dvoumiliardovým obratem a více než dvěma tisícovkami zaměstnanců je to minimálně neobvyklé. Přesně tímto způsobem ale byla řízena Baťova nemocnice ve Zlíně, která patří mezi deset největších v zemi.

Zlínský kraj si nechal odbornou firmou zpracovat audit, který prokázal to, co někteří lidé naznačovali už v minulosti.

„Hlavní zjištění je, že řízení nemocnice bylo nesystémové a to se prolínalo všemi procesy,“ naznačil hejtman Jiří Čunek, který má zdravotnictví na starosti.

„Souhlasím s tím, že nemocnice řízena nebyla. Upozorňoval jsem na to z pozice předsedy dozorčí rady i radního,“ řekl bývalý radní za zdravotnictví Lubomír Nečas, který byl coby jeden ze dvou zástupců SPO v radě v menšině. Zlínskému kraji do loňských voleb vládla jeho strana spolu s ČSSD a KSČM.

Bývalý ředitel Pavel Calábek dlouhodobě nekomunikuje, telefon nezvedal ani nyní.

Nemocnice má od dubna nové vedení. Odvolaného Calábka nahradil Radomír Maráček (o změně čtěte zde).

MF DNES přináší pět hlavních problémů, které zpráva odhalila.

1. Špatné vykazování

V hospodaření nemocnic jde o hlavní položku na straně výnosů. Lékaři dělají operace, vyšetření a zákroky, za něž pojišťovny platí. Peníze ale přijdou jen za to, co nemocnice pojišťovně vykáže. Co nevykáže, dělá vlastně zadarmo.

Proto byla tato oblast jednou ze zásadních, na kterou chtělo nové vedení ve Zlíně znát odpověď. A byla taková, jak čekalo.

„Systém vykazování na mnoha odděleních byl nedostatečný. Svým způsobem jsme se sami okrádali o peníze,“ prohlásil nový ředitel Baťovy nemocnice Radomír Maráček.

2. Zakázky bez vedení

Řadu problémů, které v minulosti zlínská nemocnice měla, způsobila špatná kontrola a chybějící pravidla. Tak například mohlo docházet k tomu, že některé nákupy léčiv, materiálů nebo technologií vedení vůbec neřešilo.

„Zabývali se pouze zakázkami nad dva miliony korun, ty menší neřešili. O tom rozhodl lékař a nákupní oddělení to nakoupilo,“ upřesnil Maráček.

O žádné porušení zákona sice nejde, ale faktem je, že management nemocnice tak ztrácí kontrolu nad tím, co se na odděleních děje. Nehledě na to, že společným nákupem se dalo ušetřit.

Proto začne v nemocnici fungovat přístrojová komise, kam se budou žádosti o nové technologie scházet. Teprve ona posoudí, jestli je nákup nezbytný. Fungovat bude dokonce pro všechna krajská zařízení.

„Síla čtyř nemocnic je velká a úspora při nákupech může být také obrovská, až v řádech desítek milionů,“ ujistil ředitel.

3. Léky mimo nemocnici

Podle některých informací se touto oblastí může zabývat i policie. Loni v říjnu zabavila v nemocnici množství dokumentů kvůli podezření z trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (více zde).

Audit totiž ukázal, že pacienti, kteří přicházejí do Baťovy nemocnice, kupují léky v nemocniční lékárně jen málokdy.

Zatímco obvykle to bývá kolem 80 procent, tady to není ani 60 procent. A rozpočet nemocnice je kvůli tomu chudší o tři čtyři miliony.

To může ukazovat například na napojení některých lékařů na jiné lékárny a z toho plynoucí osobní prospěch.

Vedení proto už požádalo pojišťovny, aby ze svých dat zjistily, ve kterých lékárnách skončily recepty z Baťovy nemocnice.

„Můžeme ale současně více nabádat pacienty, aby se zastavili v naší lékárně, kolem které vždy odcházejí,“ doporučil Maráček.

4. Slabý „boj“ s pojišťovnou

Zlínský kraj to kritizoval už v minulosti, ale vyjednávání se zdravotními pojišťovnami k zásadní změně nevedlo.

Zpracovaný audit ale jasně potvrdil, že regionální nemocnice dostávají zhruba o dvacet procent méně peněz za výkony, než je republikový průměr.

Je to dáno tím, že pojišťovny vyjednávají s nemocnicemi zvlášť a ty pak za stejné výkony dostávají různé peníze.

„Je to znevýhodňování a my vážně zvažujeme žalobu na pojišťovny. Jsme přesvědčení, že bychom měli být úspěšní,“ oznámil Čunek.

Odborníci navíc novému managementu doporučili, aby více než v minulosti s pojišťovnami komunikoval a bojoval.

5. Malá vnitřní kontrola

Jedním z opatření, které vyplývá ze závěrů zprávy, je zřízení interního auditu. Ten by měl kontrolovat, jestli nově nastavená pravidla a nařízení personál dodržuje. Hlavně proto, aby dál nepokračovaly zbytečné ztráty, ke kterým docházelo i proto, že existovala jen velmi malá vnitřní kontrola.

Teď se například může stát, že na některých pracovištích bude vedení od pacientů zjišťovat, jestli dostali potvrzení o zaplacení za ošetření nebo proceduru.

V opačném případě by to totiž mohlo znamenat, že lékař si nepřiznané peníze mohl nechat pro sebe nebo je použil pro oddělení.

„Slyšeli jsme, že se něco podobného tady dělo. Zpětně to zjistit nedokážeme, ale můžeme nastavit systém tak, že na oddělení někdo občas přijde a pacientů se zeptá,“ doplnil Maráček.