Jsou celé špatné. Jsou celé dobré. Musí se zrušit. Jejich definitivní konec by vývoj v Praze negativně ovlivnil.

Právě jste četli názory několika politiků či expertů na čerstvě připravenou novelu Pražských stavebních předpisů. Jen málo magistrátních materiálů vyvolává v Praze tak rozporuplné reakce. Nyní dostali dokument do rukou starostové městských částí, aby se k němu vyjádřili.

„Myslím, že připomínkovat předpisy nelze, ty lze jen zrušit, nebo zásadně přepracovat,“ řekl za nejpřísnější starosty Jiří Štyler (SNOP) z Prahy 11.

MF DNES připravila přehled několika bodů, které stojí za pozornost.

1. Slunce v bytě, světlo v duši

Nově se do novely stavebních předpisů dostal paragraf s číslem 45 o proslunění, který vágně říká, že by byty měly být prosluněné podle charakteru okolního území. Tento „charakter“ však dosud není definován. To podle Jana Majera ze Sdružení nezávislých občanů umožní developerům vydávat za byty málo prosvětlené místnosti.

„Dále by umožnil zastiňování bytů rezidentů novou výstavbou více než dosud,“ řekl Majer. Protestovat proti tomu bude třeba Praha 9. „Chceme stanovit minimální limit proslunění, aby se nová výstavba nedotkla stávajících rezidentů,“ uvedl Karel Hořejš ze Stavebního úřadu Prahy 9 s tím, že přesněji definovaný paragraf dá lidem šanci bránit se proti výstavbě, která by jejich domy zastínila.

Náměstek Matěj Stropnický obavy mírní. „V požadavcích na proslunění jsme mírnější než bývalá vyhláška a přísnější než stavební předpisy platné z podzimu,“ dodal. Upozornil, že požadovanou přesnější definici proslunění hodlají zpracovat do Metropolitního plánu, jímž se úřady budou muset řídit.

2. Jak vysoko do stropu? I půdní ateliér se stane bytem

Stavební předpisy, tedy už jejich podzimní varianta, umožnily, aby se například z ateliérů staly byty. Stačilo k tomu zavést pravidlo, aby minimální výška stropu 2,6 metru byla dodržena alespoň v jedné obytné místnosti o velikosti 16 metrů čtverečních, v ostatních může být nižší.

Vydělají na tom developeři, protože budou moci ateliéry prodávat jako byty, a tedy dráž. A vydělají na tom lidé, kteří si ateliéry již koupili. „Už na podzim u nás hodně lidí požádalo o změnu užívání z ateliéru na bytovou jednotku,“ uvedl Hořejš.

Vlastníci o to stojí, protože jim změna umožní přihlásit si do takového bytu trvalé bydliště a vzít si hypotéku. Podle starosty Oldřicha Lomeckého se však tato změna nedotkne vysokého počtu lidí ani developerů.

3. V centru se neparkuje, provokují předpisy Prahu 1

Najít prázdné parkovací místo v některých částech Prahy je jako pátrat po jehle bez tušení, kde je ona příslovečná kupka sena. Praha 1 budiž ukázkovým příkladem. Tato městská část proto nesouhlasí se stavebními předpisy, které chtějí parkovací místa z centra spíše vytlačovat.

Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09) proto bude v připomínkovém řízení požadovat, aby v památkové zóně investoři museli k jednomu bytu vybudovat alespoň jedno parkovací místo. Aktuální kvóty jsou mírnější. A Praha 9 zase požádá, aby magistrát víc tlačil na budování parkovišť v podzemí.

Systém parkování je naplánován tak, že v centru jich musí investoři stavět méně než na okrajích. To proto, aby metropole omezila dopravu ve svém středu. Už současná podoba novely je podle Stropnického kompromisem. „Přivádět s novými obyvateli do centra i další auta by nebyl šťastný postup,“ poznamenal náměstek s tím, že chtějí, aby lidé preferovali hromadnou dopravu.

4. Developerský kanál nebo silnice

Vůbec poprvé metropole zavádí ve svých dokumentech termín „plánovací smlouva“. Ten radnicím i magistrátu umožní požadovat po developerech, aby v rámci svého podniku postavili pro Prahu třeba tramvajovou či autobusovou zastávku, kanalizaci, novou silnici nebo vodovod. To už se v Praze sice děje, ale málo.

„Nyní budeme asi půl roku pracovat na konkrétních pravidlech. Musíme například určit, jak velkých developerských projektů by se tato povinnost dotýkala a v jakém rozsahu,“ dodal Stropnický.

5. Úskalí jménem Metropolitní plán

Všechny plány magistrátu jsou sice zajímavé, ale mohou lehce ztroskotat. Řada pravidel, nejen těch zmíněných, se totiž odkazuje na „definici charakteru konkrétního území“, kde má stavba vzniknout. Tyto definice přitom ještě nejsou hotové a mají být v textové části Metropolitního plánu, jejž zastupitelé schválí nejdříve v roce 2020. Navíc ještě není jistá jejich podoba.

Obecně však lze říci, že by tyto definice měly investorům například určit, jak vysoké budovy v daném místě mohou vznikat, jak daleko mají být od sebe či jak prosluněné mají být jejich místnosti.

„Patrně půjde o soupis 600 nebo 700 charakterů konkrétních míst v Praze. Problém, co bude mezi rokem 2016 a 2020, ještě řešíme,“ uvedl náměstek. Pravděpodobně připraví pro toto mezidobí přechodná závazná pravidla.