Na Hané zbývá poslední velký restituční spor, církev chce obecní zámek

  4:54
Už jen na posledním místě v Olomouckém kraji bojuje církev o majetek při doznívajících restitucích. Usiluje o zámecký areál ve Velkém Týnci, jenže nikdo z místních si nedokáže představit, že by obec o zámek přišla.

Zámek ve Velkém Týnci na Olomoucku. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Barokní areál pochází z druhé poloviny 18. století. Dnes v něm sídlí obecní úřad a jeho okolí slouží místním jako zázemí pro všechny kulturní akce.

„Naše právní zástupkyně říká, že nemá důvod být zneklidněna a že je mírná optimistka. Ale u soudu nikdy nevíte. Druhá strana tvrdí, že je to jednoznačné, že mají pravdu oni,“ přibližuje Petr Hanuška, starosta Velkého Týnce.

Za sebou už má tři soudní stání, rozhodnuto však dosud není. Pokud by soud dal za pravdu arcibiskupství, je Hanuška už teď připraven podat odvolání. „Nikdo si tady nedovede představit, že bychom o zámek přišli,“ dodává.

Samotné restituce zde přitom ještě ani nezačaly. Jako jejich předehru musí soud nejprve vyřešit církevní žalobu na určení vlastníka.

Cestu k restituci by otevřela neplatnost převodu na obec

Její kořeny sahají až do roku 1991, kdy po sametové revoluci začal platit takzvaný blokační paragraf. Vztahoval se k někdejšímu církevnímu majetku, který řadě náboženských organizací vzalo totalitní Československo po komunistickém puči v únoru 1948.

„Tento zákon předjímal, že se v budoucnu bude situace bývalého církevního majetku řešit. Příslušný paragraf jej zablokoval a zmiňoval se o tom, že se s majetkem do doby, než se vše vyřeší, nesmí nijak nakládat,“ vysvětlil loni v září Jiří Gračka, mluvčí Arcibiskupství olomouckého.

Zámek, o který se vede boj

V případech čtveřice žalovaných obcí z regionu - kromě Velkého Týnce šlo ještě o Hustopeče nad Bečvou na Přerovsku, Vřesovice na Prostějovsku a Novou Hradečnou na Olomoucku - ale bylo arcibiskupství přesvědčeno, že blokační paragraf byl někdy po roce 1991 porušen.

„V těchto čtyřech případech byl majetek převeden na dané obce. Napadáme toto převedení,“ vysvětlil mluvčí.

Týnecký starosta má ale za to, že zámek před téměř sedmdesáti lety zestátněn nebyl.

„Opravdu se domnívám, že existuje dokument, který říká, že tehdy došlo ke směně tohoto areálu, jenž byl zdevastovaný, za pozemky. Takže to nepodléhalo automatickému zestátnění z roku 1948. Metropolitní kapitula si ale myslí něco jiného,“ podotkl Hanuška.

V jedné obci církev neuspěla, ve dvou se dohodla bez soudu

V ostatních obcích už mají ohledně restitucí po starostech. „V Hustopečích nad Bečvou a Vřesovicích došlo k mimosoudnímu vyrovnání, žaloba na vydání v Nové Hradečné byla zamítnuta,“ přibližuje aktuální stav doznívajících restitucí mluvčí Gračka.

V Nové Hradečné nakonec arcibiskupství nedosáhlo na zhruba dvacet hektarů sadů a luk, v obci Vřesovice pak usilovalo o malý kousek pole o rozloze kolem půl hektaru. S výsledkem v Hustopečích však může být církev spokojená. Zde se hrálo o pole a louky v hodnotě do zhruba dvou milionů korun. Až na jeden pozemek je po dohodě s radnicí arcibiskupství získalo.

„Tento převod zastupitelstvo schválilo jednohlasně,“ říká starostka městyse Hustopeče nad Bečvou Júlia Vozáková. Parcela, která obci zůstala, leží u místního rybníka a slouží i jako parkoviště pro chataře.

„Kdysi se tam těžil štěrkopísek. Dnes je to aktivní zóna, kde není možné stavět,“ doplňuje Vozáková. Ve zbytku Olomouckého kraje už je majetkové vyrovnání s církvemi v podstatě ukončené.

„Pozemky, které zbývá vydat, představují už jen nepatrný zlomek požadovaného majetku,“ uzavírá Gračka.