Před třemi lety zástupci čínského investora s velkou slávou představili plán na stavbu obřího překladiště nákladních lodí v Hodoníně na řece Moravě. Mělo přinést tisíce nových pracovních míst a z jihomoravského města udělat „konkurenta“ věhlasného přístavu v nizozemském Rotterdamu.
Projekt ale mizí do ztracena. Developer tvrdí, že se ocitl v začarovaném kruhu.
„Abychom mohli začít stavět, musí dojít ke změně územního plánu. Ale hlavně udělat obchvat kolem Hodonína, protože nové překladiště znamená velkou dopravní zátěž. K tomu však není vůle a nemůžeme se proto hnout dopředu,“ přiznal Pavel Stefanovič, člen představenstva společnosti DOE Europe SE, která plánovala stavbu za podpory čínských investorů.
Projekt může podle něj nyní zachránit snad už jen přesun do jiného města nebo za hranice na Slovensko. Rezervovaně se totiž k překladišti staví i vedení Hodonína.
„Schválili jsme deklaraci, že proti stavbě nic nemáme. Nicméně co se týče samotného projektu, nikdo na ničem nepracuje. Zatím se s nimi nepočítá v územních plánech kraje ani Hodonína. A protože se má stavět na cizích pozemcích, není to věc města. Aktivní musí být investor,“ zhodnotil stav projektu hodonínský místostarosta Jiří Janda (ČSSD).
Čínská delegace město naposledy navštívila před rokem a půl. „Vyžádali si dokumenty s tím, že na projektu zapracují a poradí se s odborníky na územní plánování. Nic se ale neděje,“ dodal Janda.
To však nevadí stovkám místních, kteří poblíž uvažovaného překladiště bydlí. Proti stavbě dokonce sepsali petici, obávají se totiž nadměrného hluku i znehodnocení pozemků a domů.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy se avizovaný přístav zařadí mezi další čínské projekty v Česku, které se nepodaří dotáhnout do konce.
„Byly naslibovány investice v řádech stovek miliard korun, ale realita je úplně jiná. Když budu hodně optimistický, Číňané do Česka poslali jednotky miliard. A rozhodně se nestaví továrny a podobně rozsáhlé projekty, jak tvrdili. Nakupují již existující firmy,“ poznamenal Kovanda.
Hodonínské překladiště mělo přitom úzce souviset s plány na vybudování kanálu spojujícího Dunaj, Odru a Labe, který dlouhodobě prosazuje prezident Miloš Zeman. Část lodí z Hodonína měla právě po této trase proplouvat.
I tento projekt se však zatím jeví nereálně. Podle studie proveditelnosti by stavba vodního koridoru vyšla na závratných 610 miliard korun. Záměr navíc musí posvětit Polsko, protože lodě mají směřovat z Dunaje do Severního a Baltského moře.
„Pokud by všechno šlo hladce, může se začít stavět nejdříve za deset let,“ konstatoval Luděk Sosna z ministerstva dopravy.
Lodě zamíří až do centra Hodonína
Obří překladiště je sice v nedohlednu, přesto se lodní doprava na Hodonínsku v nejbližších letech dočká investic za desítky až stovky milionů korun. Baťův kanál je totiž mezi turisty stále oblíbenější a roční návštěvnost plynule míří k číslu sto tisíc.
To je také důvod, proč se už v příštím roce začne s rozšiřováním přístaviště ve Veselí nad Moravou.
Současná kapacita pro jedenáct lodí nestačí, proto nabobtná na 35 míst. Přístav dostane i nové přípojky elektrické energie a vody, čerpačku pohonných hmot či servisní centrum. Hotovo má být v roce 2020.
„Podle odhadů náklady vyjdou na 50 milionů, pokryje je Státní fond dopravní infrastruktury,“ uvedl ředitel Baťova kanálu Vojtěch Bártek.
A správci lodní dopravy mají v rukávu ještě odvážnější plán. Chtějí, aby lodě dopravily cestující až do centra Hodonína. Nejprve je ale třeba prodloužit Baťův kanál a napojit ho na řeku Moravu.
Cílem projektu za více než 420 milionů korun je turisticky zatraktivnit Hodonín, kde přece jen vznikne nový přístav.
„Ředitelství vodních cest nám každou chvílí předloží vizualizaci. V Hodoníně jsme hodně debatovali o poloze přístaviště. Ve hře jsou tři varianty, které se liší délkou a trasou. Konečnou zatím nikdo neschválil. Vyrojily se také petice – někteří stavbu podporují, jiní ji haní. Myslím, že to pramení z neznalosti projektu,“ podotkl místostarosta Janda.
Vizualizace ze Strážnice |
Po moderním zázemí u vody volá i Strážnice. Chce zvelebit budovu u přístaviště a vytvořit reprezentativní prostory pro návštěvníky.
„Inspirovali jsme se baťovským stylem, pro který jsou typické cihly. Také jsme se snažili do projektu zakomponovat podobu strážnické brány jako symbolu města,“ přiblížil místostarosta Walter Bartoš (ODS).
Investice ale leží na bedrech města, protože nejde o stavbu přímo spjatou s vodou, jako je tomu například u přístaviště pro lodě.
„Potřebujeme 25 milionů, snažíme se proto sehnat dotaci. Máme stomilionový rozpočet a za 70 milionů musíme nejprve opravit zdravotní středisko,“ vysvětlil Bartoš.
Podle odborníka Kovandy je na investice do lodní dopravy velmi vhodné období.
„Turistický ruch míří nahoru, lámou se rekordy v návštěvnosti, a to především díky rostoucí ekonomice. Navíc jižní Moravě celkově patří mezi nejvyhledávanější místa v České republice,“ konstatoval.
