Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zápach v Krušných horách mají rozklíčovat další dobrovolní čichači

  11:02
Školený tým takzvaných čichačů sbíral měsíce stopy zápachu v Krušnohoří. Němci si na něj stěžují roky a nikdo neví, odkud se bere. Odborníci nyní chtějí rozšířit tým těchto dobrovolníků pro druhou etapu českoněmeckého projektu s názvem OdCom. Spolupracuje na něm několik institucí.
zápach

Ilustrační snímek. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Ideálním kandidátem na pozici čichače jsou obyvatelé z oblasti kolem Hory Svaté Kateřiny a Klínů na Litvínovsku.

„Chtěli bychom čtyři další čichače. O tuto oblast nám jde z prostého důvodu – na německé straně si nejvíce stěžují právě v blízkosti těchto lokalit. Snad se nám podaří lidi sehnat,“ říká Jana Moravcová z ústeckého zdravotního ústavu.

Němci za saské strany Krušných hor jsou přesvědčeni, že se k nim zápach, na který v minulosti upozorňovali především na podzim a na jaře, dostává z Česka. Často ho popisují jako katzendreck – tedy zápach připomínající kočičí výkaly. Stěžují si, že kvůli němu trpí bolestmi hlavy.

„Katzendreck“ byl cítit častěji v Česku

První etapa projektu, jenž vyjde skoro na dva miliony eur a spolufinancuje jej Evropská unie, skončila v terénu před půl rokem. Trvala od ledna do března (psali jsme o tom zde). Teď se vyhodnocují její výsledky.

Více než dvacítka čichačů zaznamenávala zápach vzduchu v oblasti středních a západních Krušných hor a zapisovala, zda má nějaký vliv na jejich zdravotní stav.

„Celkem zaznamenali na obou stranách hranice 192 takzvaných pachových epizod,“ podotkla Moravcová.

„Katzendreck“ paradoxně častěji zaznamenali v Česku. Téměř ve 20 procentech pachových epizod. Na německé straně to bylo necelých pět procent případů. Ve větším měřítku nejčastěji kvalifikovali v Sasku zápach ‚neurčitého charakteru‘.

„V menším procentu případů pak jako zápach benzinu, sirovodíku, hnoje a dehtu. Na české straně nejvíce evidovali zápach sirovodíku, spalování dřeva a spalování uhlí,“ doplnila Moravcová.

Většinou lidé byli bez zdravotních potíží

Jen ve zlomku případů čichači popsali, že je při dané pachové epizodě sužoval třeba kašel, bolest hlavy nebo měli pocit na zvracení. Většinou je po této stránce netrápilo nic.

Několik z nich mělo k dispozici také speciální kanystry, do nichž nabírali vzduch, který se jim nezdál úplně v pořádku. „Odebrali 13 vzorků, což je poměrně málo,“ upozornila Moravcová.

„I tuto činnost bychom proto chtěli po nových čichačích. Během následující sezony budeme muset jejich prostřednictvím zajistit vyšší počet odebraných vzorků do kanystrů, abychom mohli co nejčastěji spojit jednotlivé zaznamenané epizody s výsledky analýz,“ dodala.

Na dvou stanicích Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem a na Mostecku probíhalo ve zmíněném období měření ultrajemných částic. Němci pak na obou stranách hranice sledovali kontaminaci ovzduší aerosolem.

Vyhodnocování je nadlouho

„Probíhal také čtrnáctidenní odběr vzorků ovzduší, které se porovnávaly s meteorologickými údaji, zjednodušeně řečeno hlavně s pohybem vzduchu,“ přiblížila Moravcová s tím, že vyhodnocování je „nadlouho“. Třeba laboratorní rozbory jsou složité záležitosti na měsíce.

Do projektu se zapojila i veřejnost. U některých obvodních lékařů měli pacienti k dispozici dotazníky týkající se jejich zdravotního stavu. Zpět k odborníkům jich ale doputovalo jen velice málo, pouhých 20.

„Při tomto počtu samozřejmě nelze dělat žádné kompetentní závěry. Velmi zjednodušeně lze říci, že těch pár pacientů, kteří vyplnili dotazník na české straně, většinou nevnímá zápach jako problém, který by souvisel s jejich zdravotním stavem,“ popsala Moravcová a poukázala na mizivou ochotu praktických lékařů spolupracovat.

Odborníci stojící za projektem OdCom teď neshánějí jen lékaře, ale zároveň plánují dotazníky zjednodušit, aby nad nimi pacienti případně strávili méně času.

Další etapa projektu začne v listopadu a potrvá do konce března příštího roku. Celý projekt OdCom bude pokračovat až do jara 2019.