Lidé s chřipkou zneužívají záchranku, při volání zveličují příznaky

  15:30
Chřipková epidemie v Jihomoravském kraji dosáhla vrcholu a desítky lidí denně si kvůli chřipce volají rychlou záchrannou službu. Ta teď musí řešit i případy, kdy si nemocný s horečkou místo cesty ke svému lékaři volá sanitku a na tísňové lince přehání a příznaky zveličuje.
Dispečink Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje.

(ilustrační snímek) | foto: Martin Polívka, MAFRA

V minulém týdnu bylo v kraji 2 247 nemocných na sto tisíc obyvatel. Aktuální čísla vydají krajští hygienici v pátek. A záchraná služba doufá, že chřipková epidemie už pomalu ustane.

Její operátoři totiž denně přijímají telefonáty nemocných, kteří své příznaky zveličují a místo aby vyseděli frontu u svého praktického lékaře, dožadují se sanitky. Na operátorech pak je, aby rozpoznali, kdo skutečně rychlou pomoc potřebuje, a kdo si chce jen ušetřit cestu do ordinace svého doktora.

„Denně volají lidé, kteří mají chřipku nebo virózu. Hovoří o tom, že mají už několik dnů horečku a pak se ukáže, že ještě nebyli ani u svého praktického lékaře,“ potvrzuje mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Michaela Bothová.

S takovými marody si zkušení a proškolení operátoři poradí. Pošlou je k praktikovi a sanitku nevyšlou. Ve chvíli, kdy se situace zdá vážnější, ale riskovat nemůžou.

„U chronicky nemocných nebo starých lidí může mít i viróza vážnější průběh a způsobit kolapsový stav. To potom sanitku vyšleme. Ale také se může stát, a také se to stává po celé republice, že na místě zjistíme, že volající přeháněl. Na tísňové lince své příznaky popisoval tak dramaticky, že to operátor vyhodnotil jako něco vážného,“ popisuje Bothová.

Nemocní nemusí nutně přehánět záměrně

Zneužívání tísňové linky není podle ní nic výjimečného. A záchranáři s ním bojují v podstatě marně. Teď, když je nemocnost v kraji tak vysoká, musí být ale dvojnásob obezřetní.

„Volající mnohdy ani nemají v úmyslu přehánět nebo lhát. Jsou třeba tak vyplašení a jsou na tom psychicky tak špatně, že sami považují svůj stav za vážnější, než je,“ podotýká Bothová.

Vůbec nejvyšší počet výjezdů zaznamenali záchranáři v kraji 5. března, kdy jich bylo 329. Průměrný počet výjezdů je přitom v kraji zhruba 260 denně.

Na extrémních číslech se kromě nemocnosti podílely i dramatické výkyvy počasí. Sněžilo, takže přibylo i dopravních nehod, k tomu se přidaly mrazy a s tím i více výjezdů k podchlazeným lidem. I když se s oteplením dostávají čísla do normy, stále mají záchranáři zhruba o dvacet výjezdů denně víc než obvykle.