Veronika Pelikánová z Krajské hygienické stanice v Plzni uvedla, že na Klatovsku je nyní 1 620 nemocných na každých sto tisíc obyvatel, to je o stovku víc, než je hranice epidemie. V okrese Plzeň-jih je to 1 666 pacientů.
Celkově je Plzeňský kraj zatím pod hranicí epidemie, když je tu 1 273 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Celkem je tu tedy téměř 7 400 pacientů podchycených lékaři.
Klatovská praktická lékařka pro dospělé Alena Štáhlichová uvedla, že má v těchto dnech zhruba padesátiprocentní nárůst počtu pacientů.
Jen za včerejší dopoledne ošetřila padesát až šedesát nemocných, z toho chřipku - a nejen respirační onemocnění - mělo deset lidí.
„Máme také hodně případů zápalu plic. Především jsou postižení mladí ve věku 25 až 30 let. Narozdíl od starších nejsou očkovaní, navíc hodně pracují a k tomu ještě po práci sportují, takže mohou být přetažení. V této době bych jim doporučovala, aby zvolnili jak v práci, tak v osobním životě,“ uvedla.
Výskyt chřipek má pozvolný náběh, zřejmě bude trvat déle
Podle krajského epidemiologa Petra Pazdiory je letošní chřipkové období charakteristické tím, že se uplatňují oba typy chřipky, tedy jak A, tak B. Proto má letošní výskyt chřipek pozvolný náběh a zřejmě bude trvat déle než v jiných letech.
„Důvodem je to, že chřipka způsobená virem typu B má ve srovnání s typem A v populaci většinou pozvolnější průběh, takže není tak dramatický nárůst počtu nemocných v krátkém časovém období,“ vysvětlil krajský epidemiolog Petr Pazdiora.
Základem prevence je podle něj nutnost omezit návštěvy hromadných akcí, jako jsou třeba koncerty. „Musíme si uvědomit, že je v populaci nyní více zdrojů infekce a ne každý se chová ohleduplně vůči ostatním. Ne každý třeba používá kapesník,“ popsal Pazdiora.
Pravá chřipka potřebuje na vyležení minimálně týden
I když je pro šíření infekce rozhodující přenos kapénkami, samozřejmostí by mělo být i daleko častější mytí rukou během dne. Nemocným doporučuje, aby při chřipce zůstali doma a vyleželi ji.
„Pravá chřipka potřebuje na vyležení minimálně týden, to ale mnoho lidí nedodržuje,“ uvedl Pazdiora, podle kterého nejsou záchranou ani takzvané sick days, kdy si lidé mimo dovolenou mohou vybrat několik dní za rok kvůli léčení.
„Když nemocný zůstane jeden nebo dva dny doma, po návratu do práce chřipku stejně roznáší dál. Během té doby se sice sníží horečky, ale přenos se nezastaví, vůči ostatním to efekt nemá,“ vysvětlil.
Očkovaných je v regionu zhruba pět procent
Situaci podle něj zhoršuje nízká proočkovanost populace. Pazdiora odhadl, že očkovaných je v regionu zhruba pět procent, což je podle něj velmi málo.
Podle zdrojů MF DNES někteří praktičtí lékaři navíc očkování nedoporučují a rovnou svým pacientům řeknou, že vakcinace může mít i těžké následky.
Pazdiora upozorňuje, že lékař má povinnost informovat o možných nežádoucích účincích, ale znevažování výsledků rozsáhlých bezpečnostních klinických studií považuje za nepřijatelné.
„To je opravdu smutné, protože není žádný konkrétní důvod očkování nedoporučovat. Jedinou výjimkou je, pokud má klient kontraindikaci, tedy faktor, který je důvodem k odložení či úplnému vyloučení očkování,“ dodal.
„Lékař by měl rizikovým osobám, to je seniorům nebo lidem s chronickými onemocněními, doporučovat nejen očkování proti chřipce, ale například i proti pneumokokovým infekcím, které často mimo jiné komplikují chřipku,“ popsal epidemiolog.
Velkou propagátorkou očkování je právě klatovská lékařka Alena Štáhlichová. Mezi jejími pacienty proto proočkovanost výrazně převyšuje průměr u populace.
