Chrastava uctí Masaryka. Bustou od legionářů i parkem s jeho jménem

  8:12
Sto let od vzniku Československé republiky, které se letos slaví, si připomenou nadmíru významným způsobem v Chrastavě. Prostranství u Muzea hasičské techniky přejmenují na park Tomáše Garrigua Masaryka a prvnímu československému prezidentovi v něm odhalí bustu.

V Chrastavě bude park Tomáše Garrigua Masaryka, ve kterém letos odhalí i bustu prvního československého prezidenta. Na snímku starosta města Michael Canov v parku. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Odhalení by se mělo uskutečnit na konci října v rámci stého výročí vzniku republiky,“ prohlásil starosta Chrastavy Michael Canov.

Příběh Masarykovy busty mile odkazuje na časy prvorepublikové idyly: hlavní roli v něm totiž hrají legionáři. „Návrh na zřízení pomníku prezidenta Osvoboditele předložila Československá obec legionářská. Její představitelé Jan Hnělička, Josef Doškář a Marek Dlouhý se rozhodli darovat Masarykovu bustu Chrastavě,“ řekl Canov.

Město pak zbuduje pomník, jenž opatří důstojným podstavcem a základy. „Jedním z důvodů, proč se zástupci Československé obce legionářské obrátili se svým návrhem na Chrastavu, byl fakt, že před devadesáti lety, v roce 1928, jejich předchůdci v Chrastavě odhalili desku legionáři Turpišovi. Ta je dodnes na budově základní školy na náměstí. Legionáři tak navážou na svou činnost,“ dodal Canov.

Důstojnost celé události navíc dodává skutečnost, že legionář Jan Hnělička je vnukem veterána druhé světové války Stanislava Hněličky, Liberečana, jehož vyznamenal prezident republiky před jedenácti lety Řádem bílého lva.

Ve finále byla tři místa

O umístění busty v parku u muzea rozhodla v pondělí rada města. V nejširším výběru bylo jedenáct možných umístění, do užšího hledáčku se probojovala tři z nich: místo před základní školou v Revoluční ulici, prostranství u Lípy svobody na autobusovém nádraží a již zmíněný park.

„Každé místo mělo své pro a proti, myslím, že rada rozhodla dobře,“ poznamenal starosta.

Chrastavská busta T. G. Masaryka je dvojčetem plastiky, která je k vidění ve Sloupu v Čechách. Nahrazuje tu, již v obci odhalili už v době, kdy byli u moci komunisté a Masaryk mířil na index: 16. května 1948.

Sloupského Masaryka vytvořil sochař Jan Vít. Vydržel na svém místě dva roky. V padesátém roce ho neznámí zloději strhli a hodili do žumpy.

„Původní pomník se samozřejmě nenašel, ale mně se podařilo najít v jižních Čechách u akademického sochaře Ivana Tláška podobný, který navíc rozměrově odpovídá základně nosného sloupu,“ popsal legionář Josef Doškář.

Masarykova busta ve Sloupu a stejně tak znovuobnovený pomník v nedalekém Krompachu byly odhaleny loni k 99. výročí vzniku republiky.