Premiér a ministr životního prostředí vypustili do přírody chráněné sysly

  18:40
Premiér Andrej Babiš při své cestě po Ústeckém kraji společně s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem vypustili do volné přírody několik přísně chráněných syslů obecných. Babiš s Brabcem to udělali při zastávce pod vrchem Milá v Chráněné krajinné oblasti České středohoří.

Záchrana syslů začala před více než deseti lety a dnes na obnovené stepi Lounského středohoří žije jedna ze dvou největších populací sysla v Česku. Na ni se Babiš přijel podívat při „kontrole“ peněz, které plynou ze státního rozpočtu do Českého středohoří. Před tím ve Velemíně na setkání s představiteli krajského Ředitelství silnic a dálnic zkritizoval pomalou stavbu komunikací v regionu.

Fotogalerie

„Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR realizujeme záchranné programy pro kriticky ohrožené druhy. Mnohé z nich byly v naší krajině běžné, ale člověk je svým chováním z přírody vypudil. Vedle běžících programů pro perlorodku, sysly nebo třeba hvozdík písečný český připravujeme aktuálně programy například pro ptáky dropa nebo raroha,“ řekl Brabec.

„Vedle toho je samozřejmě potřeba změnit i hospodaření v krajině. Díky podpoře ministerstva životního prostředí se do krajiny vrací remízy, biopásy, meze, mokřady či stromořadí, které dělí velké zemědělské lány, pomáhají zadržovat vodu krajině a chrání půdu před erozí,“ dodal ministr.

Někteří syslové jsou tuzemští, jiní pocházejí z Německa

Syslové byli na sever dovezeni ze zoologických zahrad v Praze, Brně, Norimberku a Záchranné stanice Rozovy. Vrch Raná spolu se sousedními vrchy Oblík, Srdov a Brník tvoří jednu z největších ploch suchých stepních trávníků v Česku.

Projekt na záchranu stepi Lounského středohoří probíhal v letech 2011 až 2017 a celkem stál 1,3 milionu eur, polovinu tvořily příspěvky z EU. Pro vypouštění syslů jsou vybírána místa, kde tato dříve žili a kde jsou i dnes vhodné podmínky pro jejich přežití a to jsou právě stepní trávníky.

„Příklad sysla názorně ilustruje, jak může být osud živočišného druhu vrtkavý. V padesátých letech byl označován za škůdce. Kvůli změnám v zemědělském hospodaření ale z naší krajiny téměř vymizel,“ přiblížil Pavel Pešout, náměstek ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny.

„Syslové doplatili na rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů, úbytek ploch s nízkým travním porostem a používání chemických prostředků. Nyní je sysel kriticky ohroženým druhem, který přežívá v zemi na posledních několika desítkách izolovaných lokalit,“ vysvětlil Pešout.

„Díky realizaci záchranného programu se podařilo počet jedinců syslů v České republice zdvojnásobit, přesto se odhaduje jejich počet u nás na pouhých 6 500 jedinců,“ přiblížil náměstek ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny.