Sdružení Živá Choceň v komunálních volbách totálně převálcovalo ODS. Přitom město platilo za baštu pravice, kterou navzdory vývoji ve velké politice ovládala modrá strana od 90. let minulého století.
Nyní však na radnici nastoupili zcela noví lidé, kteří sice s politikou dosud neměli žádné zkušenosti, ale mají spoustu nápadů, jak život v Chocni oživit.
„Byli jsme třicetiprocentním úspěchem velmi překvapeni stejně jako naši předchůdci na radnici a možná i sami voliči. Ale náš úspěch je spíše vizitkou bývalého vedení radnice a my si ho budeme muset teprve zasloužit. Lidé nám k tomu dali obrovskou možnost,“ říká nový starosta Chocně, jednatřicetiletý Jan Ropek.
Co se stalo, že obyvatelé města drtivě volili Živou Choceň?
Asi před rokem jsme byli jen čtyři zakládající členové, kterým se moc nelíbilo, že se v Chocni příliš neděje. Shodli jsme se, že nebudeme jen kritizovat a nebudeme jen naštvaní, ale zkusíme s tím něco udělat. Získali jsme podporu Starostů a Nezávislých, sehnali asi čtyřicet lidí, z nich vybrali jednadvacet kandidátů a šli jsme do toho.
Asi vám pomohla i velmi kvalitní a úderná kampaň.
Ano, náš dnes už radní Jan Pažin se tím i živí a dělal třeba v Praze kampaň Zeleným. Vytvořil s kolegy pro Živou Choceň zcela profesionální kampaň, která je srovnatelná s kampaněmi do krajských či celostátních voleb. Jen jsme si ujasnili zásady, že budeme upřímní a budeme se v kampani dívat dopředu. A šli jsme do toho s vervou. Bavilo nás to. No a takhle to dopadlo.
Živá Choceň se však netváří opozičně vůči ODS, která tu vládla.
Na komunální úrovni nehraje roli, jestli je někdo pravičák, či levičák, jestli je momentálně v topce, ODS, nebo ČSSD. Vždy to je jen o lidech a obyvatelé často volí podle toho, jak kandidáty znají jako osoby.
Zamýšlíte dát podle koaliční smlouvy vale supermarketu Billa, proti kterému se nedávno postavilo patnáct set obyvatel? Minulé vedení ho podporovalo.
My se nestavíme proti supermarketu, v našem sdružení je třeba polovina lidí pro jeho stavbu, polovina proti. Stavíme se především proti tomu procesu, kterým o supermarketu letos město rozhodlo. Všude jinde to funguje tak, že přijde investor a město ho vyzve, aby předložil vizualizace, projednal záměr s veřejností a poté se rozhodne o prodeji pozemků. Ale tady to tak nebylo. Lidé se o záměru dozvěděli až nakonec a nebyli přizváni k diskusi. Kdyby se proti tomu postavili lidé už na začátku, nemusel by investor ztrácet zbytečně energii. Nyní jako nejlepší řešení vidíme nešťastnou výstavbu Billy stopnout.
Co to bude případně stát?
Zadali jsme si zpracování právní analýzy stavu. Investor už totiž v minulosti poslal na účet města dva miliony a my zjišťujeme, jestli jsou naše, nebo jeho, k čemu nás to případně zavazuje a jak můžeme postupovat. Nechceme se dostat hned do soudního sporu. Zhruba za měsíc by měla být analýza hotová.
Minulé vedení radnice dlouze zkoumalo, zda zřídit městskou policii. A upozorňovalo na to, že zavést ve městě strážníky bude drahé. Jak se k tomu stavíte vy?
Tady se střetávají dvě věci. Veřejnost má podle dotazníkového průzkumu pocit, že ve městě není bezpečno. Ovšem statistika policie říká, že Choceň nevykazuje žádnou extrémní kriminalitu a ve srovnání s ostatními jsme vlastně velmi bezpečné město. To je rozpor. Chceme mít tuto otázku vyřešenou do konce příštího roku, kdy se státní policie přemístí z centra Chocně do budovy vlakového nádraží. Chceme, aby městská policie vykonávala pochůzky po městě, ale prověřujeme možnosti, které by minimalizovaly náklady na takovou službu. Myslíme si, že by tu nemusela být policejní posádka se třemi vozidly, ale třeba jeden strážník s kanceláří na radnici. Zvažujeme i variantu spolupráce s městskou policií ve Vysokém Mýtě, tedy například zadotovat městu výdaje na jednoho dalšího strážníka a svěřit mu Choceň.
S kriminalitou souvisí i nulová tolerance hazardu, kterou razíte.
To je jedna z prvních věcí, na kterou jsme se soustředili. Zastupitelé přijali vyhlášku o zákazu hazardu, který se týká binga, technické a živé hry. Nezahrnuje ale turnaj malého rozsahu, tedy třeba amatérský poker a mariáš, protože je nepovažujeme za společenský problém a nic extra negativního. Týká se ale všech typů her, které využívají závislosti osob na hraní. Měl jsem tu v minulém týdnu i náčelníka choceňské policie a s ním jsme se shodli, že do Chocně se dnes stahují všichni gambleři a kriminální živly z okolních měst, která hazard zakázala. A to dle mého nevyváží ani těch téměř sedm a půl milionu korun, které z hazardu do rozpočtu města míří.
Obejde se bez nich Choceň? Jak je vlastně „bohatá“?
Převzali jsme město bez dluhů, což je dobrá zpráva. Je tady ale spousta věcí, které se musí dát do pořádku. Rozpočet na příští rok má převis asi dvacet milionů kvůli různým opravám střech, škol, ZUŠ, Panského domu a dokonce radnice. Takže příštích čtrnáct dnů budu z rozpočtu vyškrtávat dvacet milionů z požadavků veškerých příspěvkových složek. Podle priorit: co nejvíce hoří a co může počkat. Takže moc bohaté město nejsme. Navíc teď přebíráme rozpočet, který sestavilo minulé vedení. Na větší nápady z našich programů můžeme myslet až v rozpočtu na rok 2020.
Mezi ně patří ale řada nápadů a záměrů jako vyznačení turistických okruhů, vyznačení 50. rovnoběžky, spuštění parkování a další věci, které ani nemusejí být moc nákladné…
Tak. Méně nákladné věci bychom mohli zrealizovat z rozpočtu na příští rok a já se je budu snažit při těch úpravách rozpočtu do něj nějak dostat.
Prohlásil jste, že budete chtít pomoci tomu, aby v bývalé výtopně na nádraží vzniklo železniční muzeum, které tam chce budovat Klub přátel kolejových vozidel z Brna. Jak pomůžete? I finančně?
Ano. Shodli jsme se s koaličními partnery, že by takové muzeum Chocni slušelo. Městu dnes chybí nějaká extra zajímavost, která by přitáhla tisíce, ba desetitisíce návštěvníků ročně. Proto se nám nápad líbí. Zpočátku jsme k němu byli trochu skeptičtí, protože představuje velké finanční náklady. Ale podporuje ho i hejtman a hlavně – železniční klub má v případném muzeu co vystavovat. Vlastní totiž desítky historických lokomotiv. Teď jde jen o to vykoupit pozemky a budovu od Českých drah a získat finanční podporu kraje a města, případně soukromého sektoru. Možná by se nějaké peníze mohly získat i formou crowdfundingu, tedy získáváním peněz na projekt formou sbírky, protože železničářů a fanoušků železnice je po republice ohromné množství.
Zvažujete i možnost, že by město výtopnu koupilo samo?
Kdyby výtopna byla městskou budovou s městskými pozemky a městským muzeem ve spolupráci s klubem železnice, nastavili bychom s nadšenci nějaké smluvní vztahy. A pokud by třeba chtěli jednou s železničním muzeem v Chocni skončit, může ve výtopně být klidně muzeum čehokoliv jiného, třeba motorek a veteránů. Je to prostě zajímavá budova se zajímavým půdorysem a prostor k nějaké formě muzea nebo výstavní síně doslova vybízí.
Chcete vytvořit na radnici místo městského architekta. Kde by mohl pomoci?
Každé srovnatelné město má dnes městského architekta. Ta funkce v Chocni sice byla, ale člověk, který ji vykonával, neměl zastání u vedení města, měl osekané pravomoci a těžko své nápady prosazoval. My bychom chtěli, aby městský architekt byl co nejméně závislý na vedení radnice, měl by dohlížet třeba na budoucí podobu ostrohu, kde se větví Tichá Orlice a náhon a kde stávala bývalá mateřská školka. Ten nabízí prostor pro nějaké architektonicky zajímavé řešení. A co se mi nelíbí? Postrádám koncepci, například na ulici T. G. Masaryka, jedné z hlavních ulic Chocně, na sebe po rekonstrukci domu vůbec nenavazují okna. Esteticky to nefunguje a architektonicky je to zločin.
Bývalý starosta a kandidát ODS Ladislav Valtr šel do voleb s tím, že má recept na vrácení vaření piva do Chocně. Jak se vám nápad líbí?
Mně osobně se ta myšlenka líbí, i když jsem vlastně ve volební kampani ODS moc neporozuměl tomu, co to má společného s městem a radnicí. Jde totiž o ryze soukromý podnikatelský záměr bývalého starosty s některými místními podnikateli. Město tomuto záměru rozhodně nebude bránit. Pokud v Chocni vznikne soukromý pivovar, bude to jedině dobře. Bude to totiž další důvod pro případné návštěvníky, proč do Chocně přijet.
První akcí, kterou Živá Choceň pár dnů po volbách uspořádala, byla přednáška místního rodáka a hydrogeologa Svatopluka Šedy „Proč v Chocni neprší?“. Lidí přišlo mnoho, ale dozvěděli se, že v Chocni prší v podstatě normálně a třeba v sousedním Vysokém Mýtě prší podle statistik dokonce méně než v Chocni. Trochu faux pas?
My jsme tu přednášku uspořádali proto, že pan Šeda už v minulosti městu přednášku na toto téma nabízel, ale bylo mu řečeno, že by na ni nikdo nešel a že to není zajímavé. My jsme si řekli: udělejme tomu prostor. A nakonec přišlo přes sto lidí. V důsledku to trochu faux pas bylo, i my jsme byli překvapeni. Ale také jsme díky tomu názvu dostali spoustu lidí na odbornou přednášku z hydrogeologie. Ač se lidé nedozvěděli, proč v Chocni neprší, dozvěděli se spoustu zajímavých informací. A snad to i kvitovali.
