Když viděl, jak pracovníci zahraničního pivovaru shazují kartony s granulovaným žateckým chmelem z jednopatrové výšky na beton, aby spečenou hmotu rozmělnili a mohli s ní dál při výrobě piva pracovat, řekl si Jaroslav Urban dost.

V domovském podniku Chmelařství, družstvo Žatec, který je nejstarším zpracovatelem chmele v zemi a sdružuje většinu českých pěstitelů, prosadil vybudování moderní zpracovatelské linky. 

„Uvědomoval jsem si, že jen dobrá pověst žateckého chmele, co se týče chuti, by nemusela v budoucnu stačit, ale že je třeba přijít s jeho moderním zpracováním do výrobku,“ vzpomíná na 80. léta minulého století.

Tímto krédem se řídil celý profesní život a zasloužil se i o další inovace ve způsobu zpracování a skladování chmele. Uvedení do Síně slávy českého pivovarství a sladařství považuje v první řadě za ocenění své práce.

„Je to pro mě velká čest být mezi dalšími významnými osobnostmi. Mým motem bylo, že nestačí jen vypěstovat kvalitní chmel. Nedílnou součástí musí být i kvalitní zpracování a adjustace,“ říká sedmašedesátiletý muž.

Prosadil modernizaci balicí linky

Odborník svou profesní chmelařskou dráhu započal v roce 1973, kdy nastoupil do tehdejšího oborového podniku Chmelařství v Žatci. Působil tam až do svého odchodu do důchodu, celkem 41 let.

„Vysoký standard manažerského řízení celého procesu skladování, zpracování a balení chmele prověřený řadou certifikátů, který Jaroslav Urban zavedl, se stal zárukou pravosti a jakosti u všech nejvýznamnějších světových pivovarských odběratelů. A tím i zárukou vynikajícího jména českého chmele na světovém trhu,“ přibližuje jednu z jeho zásluh Zdeněk Rosa, současný předseda podniku Chmelařství, družstvo Žatec.

V 80. letech prosadil Urban i modernizaci balicí linky na granulovaný chmel. „Tehdy jsme disponovali tuzemským granulátorem na vojtěšku a mlýnem na zemědělské plodiny z NDR. Místo nich jsme pořídili kvalitní švýcarské stroje speciálně pro chmel,“ vzpomíná. 

„Změnili jsme i způsob balení z tvrdého na měkké, kdy se vzduch neodsává, ale naopak se sáček plní dusíkem. Tehdy to byla riskantní investice vzhledem k tomu, že větší podíl zpracování byl ve prospěch lisovaného chmele,“ vybavuje si Urban.

Sedmá generace chmelařů

Rozhodnutí se ale vyplatilo. Pivovary během několika málo let čím dál tím častěji začaly dávat přednost granulovanému chmelu. A následovala další modernizace výroby. 

V roce 1991 se Jaroslav Urban stal iniciátorem výstavby zpracovatelské linky na výrobu granulí typu 45 a 9, které měly lepší vlastnosti, například vyšší koncentraci chmelových látek a delší trvanlivost. „V té době jsme měli nejmodernější provoz na světě,“ podotýká.

To, že bude chmelařem, mu dal do vínku už jeho předek Jiří Urban roku 1784. V Domoušicích na Lounsku koupil statek s chmelnicemi, už předtím měl pronajatou panskou hospodu. Ovlivnil tím zaměření rodiny na několik generací. 

„Otec byl chmelařem, a tak i já byl předurčen k tomu, že budu v tradici pokračovat. Jsem sedmou generací Urbanů, kteří se věnovali chmelu,“ usmívá se Jaroslav Urban.