Nocoviště v Brdech? Jsme ochotní o nich jednat, říká správce CHKO

  17:52
Návštěvníci Chráněné krajinné oblasti Brdy by v tamní přírodě neměli rozdělávat oheň. „Je to neobydlená lokalita. Kdyby vznikl požár, dozvíme se o něm pozdě,“ říká v rozhovoru pro MF DNES vedoucí správy Brd Bohumil Fišer. Nebrání se tomu, aby v oblasti vznikla nocoviště.

Ředitel CHKO Brdy Bohumil Fišer. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Začala turistická sezona. Jaké byste měl doporučení pro návštěvníky Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy?
Nejhorší je v Brdech rozdělávání ohňů. Přál bych si, aby si návštěvníci uvědomili, že se pohybují v relativně neobydleném území, kde je daleko k civilizaci a jsou tam velmi nedostatečné zdroje hasební vody. To znamená, že zde existuje spousta míst, kde neprojde člověk třeba celý týden. Kdyby tam vznikl požár, můžeme se o něm dovědět relativně pozdě, třeba až bude vidět dým po celých Brdech. Přitom teprve tehdy vyrážejí hasiči. A nedej Bože, aby vznikl požár prohořením hrabanky. Ten je totiž schopen se spodem rozšířit třeba 50, 100 metrů od místa, kde bylo ohniště rozdělané. Největší nebezpečí hrozí v suchých letních měsících. Někteří lidé jsou schopní si rozdělat oheň za větrného počasí a ještě na hrabance.

Občas jste průvodcem po Brdech. Průvodcovstvím chcete zvýšit zájem turistů?
Spíš chceme lidem ukázat, jací živočichové zde žijí. Na vycházky, které pořádáme, chodí ve velké míře místní lidé, kteří znají Brdy hlavně díky houbaření. My jsme rádi, že na vycházky chodí, a chceme ukázat, jak jsou Brdy zajímavé. Že tam žijí zajímaví živočichové, dozvídají se, jak se rozmnožují. Mluvíme i o tom, jak mohou vzniknout tůňky. Že stačí, když tam projede vojenská technika, vytvoří nějakou depresi, v které se udrží srážková voda, a když se dobře prohřeje, vzniká ideální místo pro rozmnožování obojživelníků, například žab nebo čolků. Případně upozorňujeme na dalšího zajímavého živočicha - listonoha lesního.

V šumavském národním parku fungují takzvaná nocoviště, kde mohou trampové přespat. Bylo by to možné i v Brdech?
Možné by to bylo, ale záleží vždy na vlastníkovi pozemku. Národní park Šumava je velmi specifický, protože tam velkou část pozemků vlastní sám národní park. Ochrana přírody CHKO Brdy nevlastní žádný pozemek. Dotaz by měl být cílený a už v minulosti několikrát směřoval na Vojenské lesy a statky, případně Arcibiskupství pražské jako na dva majoritní vlastníky. A ani jeden z nich se k tomu nepřiklání, protože to zvyšuje množství odpadků, musí se připravit místo pro rozdělávání ohně, majitel se musí o nocoviště starat, musí tam vzniknout hygienické, sociální zázemí.

Krásy Brd

Správa CHKO by ale proti tomu nic neměla?
Správa bude dávat souhlas. Záleželo by na navrženém místě. Obecně se dá říci, že pokud by s konceptem někdo přišel, jsme připraveni o tom jednat.

Na webu CHKO je zpráva, že v brdských lesích se nedávno dosazovaly listnaté stromy. To se děje ve větší míře?
Při běžné obnově lesa je podle dnešních zákonných předpisů povinností vysazovat v Brdech kolem 30 procent melioračních a zpevňujících dřevin, což jsou listnáče a jedle. To, co je na webu, bylo nad rámec zákonné povinnosti na základě dvou dohod - s Arcibiskupstvím pražským a s Vojenskými lesy a statky. Dosazovalo se ve středních Brdech. Jednalo se o stromky téměř za 2,5 milionu korun.

Za jak dlouho tedy dospějeme v Brdech k optimálnímu stavu, kdy na 30 procentech plochy budou namísto smrků listnáče a jedle?
Vzhledem k tomu, že obměna lesa trvá 80 až 120 let, dá se to očekávat v tomto časovém rámci. Pokud tedy nepřijde nějaká kalamita.

Lesy jsou v Brdech od toho, aby se tam těžilo dřevo. Jde to dohromady s ochranou přírody?
CHKO Brdy je o hospodářských lesích. První a druhé zóny ochrany přírody, tedy to nejcennější, co chceme chránit, je v Brdech převážně umístěno v bezlesí. Když se bude dodržovat zákonná povinnost, lesy se budou přirozeně zlepšovat prací lesníků. Když někde zbyl třeba kus hezkého bukového porostu, lesníci se snaží ho uchránit. Stejné je to v případě, kdy lesníky upozorníme, že je někde hnízdo zvláště chráněného ptáka, který není úplně rozšířený, a lesníci na to také slyší. Jsou třeba ochotní vyvěšovat ptačí budky. Zkrátka oni sami dělají spoustu pozitivních kroků. My s nimi spolupracujeme cestou uzavírání dohod třeba na pastvu na Padrťských rybnících, na kosení na územích, kde je bezlesí a tak dále. Oni jsou normální hospodářský subjekt, proto v lesích normálně těží a tyto finanční prostředky jsou příjmem státního rozpočtu. Tak to rozhodla vláda, když se vyhlašovala CHKO Brdy. Ono to ale není jen o těžbě. Když udělají lesníci mýtní těžbu na jednom hektaru, musí tuto plochu do dvou let opět zalesnit. O les zkrátka nepřicházíme.

Na kolika procentech plochy jsou v Brdech listnaté stromy? Třeba na deseti procentech?
Kdyby byly na desetině plochy, bylo by to úžasné. Jsou zde ale i porosty, kde je v současné době ze sta procent smrk. Velkou část tamních lesů tvoří stoprocentní monokultury.

A za 120 let budou na třetině plochy listnáče?
Když vše dobře dopadne, bude to tak. Může to dopadnout lépe, ale také hůře. Do Brd třeba může přijít kalamita obdobná té, která je nyní v Jeseníkách, a přijde se na to, že smrk je v těchto polohách neudržitelný. A budou třeba taková sucha a bude takový průběh teplot a vlhkosti, že ...

Že může kůrovec Brdy zničit?
Může to být kůrovec, ale i něco jiného. Když jsou porosty oslabené, stačí jakýkoli výkyv. Stačí, aby byla nějaká větrná kalamita, do toho může přijít třeba mrazová kalamita, kdy zmrzne velké množství sněhu na stromech, pak přijde vítr a celý porost rozvrátí. Stejně tak může přijít bekyně mniška, která je pro Brdy typičtější než kůrovec. Z historických pramenů víme, že v Brdech proběhly spíš mniškové kalamity než kůrovcové.

Kdy byla v Brdech v minulosti nějaká velká kalamita?
Byla zde mnohokrát. Významná byla třeba mezi oběma světovými válkami. Pracovní tábor, který byl na Kolvíně za druhé světové války, také likvidoval významnou lesní kalamitu.

Z vojenského prostoru je chráněná krajinná oblast (15. 1. 2016)