ČEZ zruší velké uhelné kotle v centru Ostravy, sníží množství škodlivin

  12:50
Ještě letos by měla skončit výroba elektřiny v černouhelných kotlích vítkovické elektrárny společnosti ČEZ. Firma je nahradí novými plynovými kotly a kogeneračními jednotkami.

Části moderních plynových kotlů připravených k instalaci. (7. března 2018) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Jen dva a půl kilometru vzdušnou čarou od Masarykova náměstí funguje už několik desítek let někdejší vítkovická elektrárna, v současnosti patřící společnosti ČEZ. Až do letošního roku se tam topilo uhlím, to se má však změnit.

„Energocentrum Vítkovice čeká revitalizace, po níž se výrazně zlepší ekonomické parametry celého provozu,“ řekl ředitel energocentra Martin Řepišťák.

„Vybírali jsme z několika možností, mezi kterými byla renovace stávajícího uhelného zdroje i výstavba nového černouhelného kotle. Výsledný projekt je nejekologičtější i nejekonomičtější variantou.“

Energocentrum Vítkovice

Současnost

2 černouhelné kotle, výkon 91 MW
4 turbogenerátory, výkon 79 MW
Palivo: černé uhlí
Kotle přestanou plnit emisní limity v polovině roku 2020.

Budoucnost
1 plynová kotelna
3 plynové kotle, výkon 24 MW
Palivo: plyn
Rozšíření kogeneračních jednotek

Snížení emisí
Oxidy síry        -410 tun (100 %)
Oxidy dusíku   -288 tun (93 %)
TZL                  - 5,8 tuny (96 %)
CO2                 -109 tisíc tun (81 %)

Zdroj: ČEZ

Alternativou revitalizace by bylo ukončení provozu, stávající černouhelné kotle by totiž po roce 2020 přestaly plnit emisní limity.

Modernizace energocentra převýší sto milionů korun

Stávající dva kotle o výkonu 182 MW nahradí kotelna na plyn se třemi kotly, které doplní již fungující kogenerační jednotky (zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie).

„Nové ekologické řešení výrazně sníží emise síry, dusíku, tuhých znečišťujících látek i oxidu uhličitého,“ řekl Vladimír Sobol, tiskový mluvčí společnosti ČEZ.

„Konkrétně klesnou na nulu emise oxidů síry, což znamená pokles o 410 tun, o 93 procent, tedy 288 tun, se sníží produkce oxidů dusíku. Produkce tuhých znečisťujících látek klesne o 96 procent, což v praxi znamená 5,8 tuny, a o 81 procent se sníží množství vypouštěného CO2, což znamená pokles o 109 tisíc tun.“

Modernizace energocentra by měla vyjít na 138 milionů korun.

Veolia plánuje spalování komunálního odpadu

Částečný odklon od spalování uhlí plánuje v příštích letech i skupina Veolia, provozující například karvinskou teplárnu.

Fotogalerie

„Jsme připraveni městům efektivně pomoci s problémem komunálních odpadů. V rámci aktualizace našich koncepcí a ekologizace teplárenských zařízení plánujeme využití tuhého alternativního paliva, vzniklého z komunálních a ostatních odpadů, v našich zařízeních,“ řekl už dříve Josef Novák, generální ředitel Veolia Energie ČR.

Podle plánu by měla karvinská teplárna v budoucnosti využít vytříděný komunální odpad z několika měst a obcí v okolí.

„Aby bylo možné z vytříděných odpadů vyrobit teplo a elektřinu, bude potřeba postavit technologii na výrobu takzvaného tuhého alternativního paliva a nový multipalivový kotel,“ vysvětlila Jana Dronská, mluvčí skupiny Veolia Energie ČR.

„Výpovědi rozhodně rozdávat nebudeme“

Vlastní modernizace vítkovické elektrárny ušetří společnosti ČEZ pracovní místa, zaměstnanci se ale o práci obávat nemusí.

„Energetické služby v rámci společnosti ČEZ Esco rostou velice rychle, s tím stoupají požadavky na počet zaměstnanců,“ vysvětluje Pavel Cyrani, ředitel divize obchodu a strategie ČEZ.

„Samotný přechod od černouhelných kotlů na plynové ušetří v energocentru několik desítek zaměstnanců, konkrétně jejich počet klesne ze 70 na zhruba 38. Výpovědi ale rozhodně rozdávat nebudeme, všem jim nabídneme práci v jiných částech energoslužeb. I tak v nich potřebujeme nabírat další lidi.“

A nových zaměstnanců by nemělo být málo. Ale ani společnost velikosti ČEZ nehledá nové zaměstnance při současné nízké nezaměstnanosti snadno.

„Aktuálně bychom pro letošek potřebovali více než sto zaměstnanců,“ vysvětluje Pavel Cyrani. „Nehledají se ale lehce. V naší firmě potřebujeme zaměstnance vzdělané v profesích, které se zabývají novými technologiemi, a takových není na trhu práce mnoho. Hodně spolupracujeme například s Vysokou školou báňskou, její absolventi k nám pravidelně nastupují.“