Cestou do centra Krumlova od Budějovic nevzhledné údolí podobající se spíš džungli nepřehlédnete. Je mezi Trojicí a sídlištěm Mír. Na proměně zanedbaných prostor po průmyslové výrobě v novou obytnou čtvrť teď pracuje brněnská developerská společnost SVV real.
Ta spolu s architekty představila projekt na nedávném jednání zastupitelstva. Jeho členové i obyvatelé se zajímali hlavně o dopravní napojení domů na rušnou Budějovickou silnici, ale také o dostupnost bytů pro Krumlovské.
„Je to atraktivní lokalita. Reálně tam hrozí nebezpečí, že někdo bude nové byty skupovat a provozovat nějaké nájemní bydlení ve stylu Airbnb. Takže je pravděpodobné, že občané se k nim nemusí dostat,“ řekl například zastupitel Václav Velek (PRO 2016), který navrhl, aby se město na projektu spolupodílelo.
Jenže vedení radnice nemůže ovlivnit, jestli v privátních bytech budou lidé žít trvale, nebo si je někdo koupí a bude pronajímat turistům. „Legislativa nám neumožňuje upravit, na co budou sloužit. Co s nimi vlastníci udělají, je čistě jejich věc,“ sdělil místostarosta Josef Hermann (KDU-ČSL).
Projekt s názvem Krumlovský vltavín tvoří jedenáct domů s téměř 200 byty různých velikostí od 1+kk až po 5+kk. Středem nové čtvrti poteče potok, garáže budou schované pod zemí.
Chtějí začít stavět do roka
„Ke konci příštího roku bychom měli začít stavět a celý komplex dokončit do sedmi let. Máme vybudovat byty na místě, kde jsou úžasné svahy, jež nás však trochu limitují. Znovu otevřeme potok v údolí, který je dnes schovaný pod zem. Přitom když popojdete o pět set metrů dál, je naprosto úžasný, a protože přitéká od Kleti, je v něm relativně čistá voda. Uprostřed čtvrti zmizí automobilová doprava, vozidla budou pod zemí, lidé tam budou chodit pěšky,“ popsal architekt Petr Hornát, šéf českobudějovického Atelieru 8000, který projekt navrhl.
Jako první vyroste při pohledu od Budějovické ulice šestipatrový apartmánový dům se dvěma podzemními podlažími na parkování, který bude krýt celé údolí od hluku z nedalekého rušného průtahu. Další budovy budou pěti- a čtyřpodlažní, kolmo do svahu jsou navrženy terasové domy. Téměř každý byt bude mít balkon, lodžii, terasu nebo předzahrádku. „Všechny mají zelené střechy, pracujeme zde s dešťovou vodou,“ upřesnil architekt Martin Krupauer z Atelieru 8000.
Náletovou zeleň ve svahu nahradí mlatové pěšiny, které prostor zpřístupní pro budoucí obyvatele čtvrti i přilehlých sídlišť. Součástí návrhu je také zeleň a sadové úpravy podél potoka a alej kolem ulice Za Jitonou.
Problémy s dopravním napojením
Dopravní napojení komplexu řeší architekti tak, že současný sjezd z Budějovické silnice do ulice Za Jitonou odsouvají dál od kruhové křižovatky, aby mohl vzniknout levý odbočovací pruh. Pro bezpečnost aut vyjíždějících z nové čtvrti je navržen připojovací pruh do kopce.
„Současný vjezd je příliš blízko ke křižovatce, proto jsme ho posunuli výše,“ vysvětlil architekt Hornát s tím, že problémy na Budějovické ulici vytváří okružní křižovatka. Autor dopravní studie už dříve pro město navrhl, aby se změnila na světelnou, tak jako sousední kruhový objezd u Porákova mostu. Jenže to je zatím v nedohlednu.
„I přesto máme kladné stanovisko od policie, že je naše řešení vhodné pro napojení bytového areálu. Splňuje veškeré normy, které jsou dané na odbočovací a připojovací pruhy, a nemělo by docházet ke zhoršení situace na Budějovické v tomto místě. A to je pro nás zásadní,“ konstatoval Hornát.
Část zastupitelů včetně Milana Kotlára (Nezávislí a TOP 09) však stejně nepřesvědčil. „Mě hodně žere ta doprava, protože na Budějovické je obrovské celodenní zatížení. To je největší problém obyvatel. Myslím si, že pro Krumlov by byl jediným dobrým řešením tunel, kdy by se podkopala současná silnice a využila se spodní vozovka u Trojice. Město to do budoucna bude muset řešit tak jako tak,“ připomněl.
Před zahájením prací na nové obytné čtvrti je nezbytné majetkoprávní vypořádání investora s radnicí. To znamená například směny pozemků a převody sítí a komunikací. Radní mají připravit potřebné podklady na únorové jednání zastupitelstva.
