O Češích se říká, že jsou národem kutilů a několik generací vyrůstalo s legendárním pořadem Receptář v čele s Přemkem Podlahou. Přesto, když se lidem rozbije notebook, pračka či mikrovlnná trouba, mnozí porouchaný výrobek raději vyhodí a investují do nového, než aby ho zkusili opravit anebo ho donesli někomu šikovnějšímu. 

Malá firma Ultratech z Vlčetína v Bílé nedaleko Českého Dubu dokazuje, že opravou poškozeného výrobku se dají firmám zejména v automobilovém průmyslu ušetřit horentní sumy peněz.

Přijde mi, že strategií výrobců je přesvědčit zákazníky, že když se něco rozbije, mají přijít znovu a koupit si výrobek nový. Je tomu tak i ve vašem odvětví?
Rozhodně. Zákazníci nám říkají, že výrobci jim oznámí, že když se nějaký komponent porouchá, tak už nejde opravit a musí si pořídit nový. My jim ale odpovídáme, že tomu tak není a že to opravit lze. Navíc umíme opravit konventory, generátory či sonotrody, tedy věci, které slouží pro ultrazvukové svařování, prakticky všech značek. Tím ušetříme firmám docela velké peníze.

Kolik a jak je to možné?
Jde o zhruba čtyřicet procent ceny nového zařízení. A ty ceny se pohybují v řádech dvou, třech tisíců eur. To už je slušná úspora. Máme tady i zákazníky, kteří k nám dávají tři nebo čtyři konventory měsíčně. Další úsporu přináší to, že zákazník nemusí kvůli poškozené součástce na delší dobu zastavit výrobní linku. A takové zastavení linky, to přicházíte o další velké peníze. Také pak hrozí, že když se něco dělá ručně, je větší pravděpodobnost, že něco uděláte chybně, je větší šance vyrobit zmetek. U nás hraje zásadní roli rychlost. Pokud máme součástku skladem, dokážeme komponent opravit v expresním čase, nějakých dvou, tří dnů. Některé větší firmy opravu provedou v řádu týdnů, měsíců. My však nejsme veliký moloch, vše řešíme tady na místě.

Zaujalo mě, že na repasované výrobky dáváte záruku, jako kdyby šlo o díl nový.
Je tomu tak. Dáváme odběratelům plnou garanci, jako kdyby dostali novou věc. Zatím máme stoprocentní úspěšnost, nic z toho, co jsme opravovali, se nám nevrátilo. Dají to zpět do linky a ono to bez problémů funguje třeba ve čtyřiadvacetihodinových provozech.

Oprava součástek pro ultrazvukové svářečky ovšem není vaše jediná činnost. Co je ta další?
Vyvíjíme a vyrábíme také jednoúčelové stroje od malých až po velké. Ty mohou ale i nemusí obsahovat ultrazvukové komponenty. Na těch strojích pak firmy například testují různé součástky. Děláme to zákazníkům na míru. Asi devadesát procent z nich je v automobilovém průmyslu, ale dělali jsme i pro textilní odvětví. Anebo jsme vymysleli stroj na svařování kyblíků.

Něco mi říká, že tu musíte mít samé šikovné lidi...
Je tomu tak. I když sehnat je, je dneska docela oříšek. My máme teď zaplaťpánbůh stabilizovaný a funkční tým. Třeba tu technologii na opravy konvertorů vymyslel můj kolega Martin Šrůtek. Jinak na všechno si prostě musíte přijít sami. To know-how v této branži moc lidí nemá. Já jsem se to učil jedenáct, dvanáct let. Pochytávám nové impulsy odevšad pořád. Je to zajímavý obor a koníček. Líbí se mi na tom, že se moc neopakujete, že pokaždé je to nová výzva. Děláme něco, co tady nikdo moc nedělá a docela se nám v tom daří. Musí vás to zkrátka bavit. Nejdete ráno na směnu dělat mechanické pohyby a pak s čistou hlavou domů. Tady prakticky není jediný člověk, který by dělal stejnou práci, neustále se musí nad něčím přemýšlet, hledat řešení.

Libor Strejček (vlevo) a jeho kolega Martin Šrůtek

Kolik lidí u vás pracuje?
Začínali jsme v roce 2007 v Liberci v garáži, pak jsme se několikrát stěhovali po Liberci, do Hodkovic, až jsme zakotvili tady a myslím, že již nastálo. Zpočátku byla firma dva lidi, později čtyři a nyní je nás dvanáct plus nějací externisté.

Pojďte mi jako laikovi popsat, jak vlastně funguje takové ultrazvukové sváření.
Je to nejlepší svařování plastu, jaké existuje. Ty materiály se propojí na molekulární bázi a to tak, že se plast v místě spoje ultrazvukem rozkmitá a tím kmitáním jednotlivých molekul se začne ohřívat a tavit. Pod tlakem se pak ty dva materiály k sobě spojí. Když jsou technologie i spoj dobře navrženy, tak to ve finále vypadá, jako kdybyste odlil jeden kus materiálu. Je to i velmi ekologické. Není k tomu potřeba žádné lepidlo, chemie, nic. A je to velmi rychlé, to jsou řády desetin sekund.

Kromě automobilového průmyslu, kde všude se ještě s těmito svářečkami můžeme potkat?
Ultrazvukem se nesvařují pouze plasty, ale tato technologie se dá použít i při řezání textilií. Dalším oborem je pak řezání potravin. Dodávali jsme třeba komponent pro krájení medovníku. Sonotroda ho dokáže říznout přesně, že se na tom nelepí suroviny. Dá se řezat i sýr, bagety, sendviče, knedlíky, bonbony, dorty, koláče. Jde o čistý rovný řez. Navíc mohou vzniknout i daleko slabší plátky, než by se povedly klasickým nožem.

Jaké máte ještě ambice?
Chtěli bychom, aby se firmy naučily, že se dají komponenty jejich strojů opravit a že to jde i velice rychle a že mohou výrazně ušetřit. Navíc děláme i svoz těch rozbitých věcí, takže kompletní servis. Rádi bychom své služby rozšířili do celé Evropy.