Když představitelé Brna, vědecké sféry a zástupci veletrhů vyhlásili v roce 1964 na radnici nositele prvních zlatých medailí na Mezinárodním strojírenském veletrhu, byla to velká sláva.
Ze tří stovek přihlášených do prvního ročníku bylo 160 z tehdejší Československé socialistické republiky. Komise vybrala třicet vítězů ve dvanácti oborech a pět zlatých zůstalo přímo na jižní Moravě.
Mezi oceněnými se ocitl třeba frézovací stroj s numerickým řídicím systémem z TOS Kuřim nebo kovací lis ze Šmeralových závodů Brno. Dvakrát dokonce bodovaly Královopolské strojírny. Zlatou dostal jejich fluidní reaktor i úpravna vody.
Blížila se druhá polovina 60. let minulého století, politická situace se začala uvolňovat, Československo se postupně otevíralo Západu a jeho vynálezci a konstruktéři mu občas vyrazili dech.
Například elektronovým mikroskopem brněnského vědce Armina Delonga či tryskovým stavem libereckého vynálezce Vladimíra Svatého – oba znamenaly revoluci ve svých oborech. A další stovky inovátorů na ně z hlediska úspěšnosti navázaly.
Komunisté se báli, aby jim výjimečné mozky neutekly
Od režimu vděk nepřišel. „Mnohdy se místo těch, kteří si nad vynálezy lámali hlavu, prezentovali šéfové a komunističtí papaláši. A konstruktéři si mohli maximálně otevřít lahev v kanceláři. A to byla ještě lepší varianta. Byly případy, kdy se jim komunisté odměnili vězením,“ vypráví Brňan Jan Baltus, který jako šéfredaktor 27 let vedl Technický týdeník a dodnes je členem komise, která medaile uděluje.
Důvody perzekuce? Jak jinak než politické, protože bylo potřeba prezentovat úspěchy socialistického průmyslu, ne jednotlivců. Ale také zištné – komunisté se báli, že jim vynálezci utečou na Západ.
Snad nejkřiklavějším případem je právě vynálezce Svatý, který už v roce 1950 vymyslel hydraulický tkací stroj a dále ho zdokonaloval.
O jeho dílo ale „doma“ nebyl zájem. Komunisté ho neměli rádi, vadil jim jeho buržoazní původ. Svatý přitom vyvinul princip, na kterém se i nyní vyrábí asi pětina tkanin po celém světě.
Na rozdíl od československých firem byli Japonci chytřejší. Počkali, až jeho patent propadne, přidali k němu elektroniku a v oboru ovládli svět.
Jeho pneumatický tryskový stav sice v roce 1966 dostal na „strojíráku“ v Brně zlatou medaili, ale tím, kdo ji získal, byla Zbrojovka Vsetín, ne Svatý. „Režim jej dokonce v obavě, aby neemigroval na Západ a svůj vynález nezpeněžil, na nějakou dobu uvěznil,“ říká Baltus.
Podobný osud měla i skupina konstruktérů ze ZKL Brno, kteří vymysleli a nastavili linku na výrobu kuličkových ložisek. I je vzali raději do vazby v obavě, aby neutekli.
Svět nápady stejně ocenil
K paradoxům doby patří i způsob vzniku některých úžasných vynálezů. Pozoruhodný příběh má třeba světový nápad – rotační spřádací stroj na textilie.
„Jeho vznik inicioval soudruh z Ústředního výboru Komunistické strany Československa, který pocházel z branže. Befelem shromáždil napříč republikou týmy vědců, ti v roce 1967 vymysleli stroj s označením BD 200. Byl to naprostý unikát,“ podotýká Baltus.
Zlaté medaile MSV 2018
|
Do Brna ale nedorazil z obavy, že ho někdo okopíruje. Ukrytý však nezůstal navždy.
„Když se ve Švýcarsku konal světový strojírenský veletrh ITMA, Čechoslováci nebyli členy mezinárodní asociace výrobců textilních strojů a nemohli na výstaviště. Najali si tak hotel na francouzské hranici a tam svůj vynález představili v plné kráse. Byl to světový úspěch a licence na spřádací stroj Československo dobře zpeněžilo,“ vylíčil Baltus.
Podle něj se dnes vztah ke konstruktérům a vynálezcům ze strany firem zásadně změnil. Považují si je, o čemž svědčí i fakt, že od roku 2009 oceňují největší osobnosti. Těm nejlepším totiž udělují zlaté medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.
Mezi dosud deseti oceněnými vědci je i několik Brňanů, třeba zmíněný Delong, jedna z největších osobností z oboru obráběcích strojů Radomír Zbožínek nebo emeritní rektor VUT Petr Vavřín.
