Na prosincovém bilančním setkání s novináři uvedl šéf Vězeňské služby Petr Dohnal, že věznice jsou opět přeplněny. Stavy rostly hodně z počátku roku. Zatímco počátkem roku 2016 bylo ve věznicích 20 866 vězňů, letos v lednu jejich počet vzrostl na 22 481. Do srpna jich bylo v průměru 22 711, teprve v létě se jejich počet mírně snížil a začal stagnovat. Dohnal si nynější zastavení nárůstu vysvětluje poklesem kriminality, i když experti stagnaci očekávali mnohem dříve.
Kvůli rostoucímu počtu vězňů vláda opakovaně schválila zvýšení počtu příslušníků Vězeňské služby, v příštím roce jich tabulkově bude 7624. Sbor má ale problémy přilákat do služby nové dozorce, a to především v Praze, ale i jiných velkých městech. Zlepšení si slibuje od náborových příspěvků, které bude moci vyplácet od ledna. V pražských věznicích bude příspěvek maximální, tedy 50 tisíc korun. V dalších zařízeních bude příspěvek adekvátně menší a těch, které jsou na to se stavem dozorců dobře, žádný. Podle Dohnala je taková částka pro mladé lidi, na které Vězeňská služba cílí, poměrně vysoká. Dostanou ji ale až po zkušební době.
Šéf sboru věří v to, že věznicím i dozorcům částečně uleví elektronické monitorovací náramky, které v praxi začnou fungovat na jaře 2018 a které by mohly přesvědčit soudce k častějšímu ukládání trestu domácího vězení.
Přeplněným věznicím nepomohla ani Klausova amnestie, kterou vyhlásil k 1. lednu 2013. V tu dobu bylo zavřených 22 638 lidí a propuštění se dotklo 6 471 z nich. Po amnestii Vězeňská služba dočasně zakonzervovala tři pobočky věznic, jako nadbytečnou zrušila věznici v Drahonicích. Všechny objekty ale začala postupně opět využívat s výjimkou Vyšních Lhot, kde je detenční zařízení pro cizince.
Klausova amnestie se před pěti lety celkově dotkla více než 111 tisíc odsouzených a obviněných, většinou se týkala podmíněných trestů. Nepodmíněné tresty vězení Klaus prominul celkem zhruba 20 tisícům lidí, většina z nich ani do věznice nestihla nastoupit. Zastaveno bylo u trestní stíhání 265 obviněných, přičemž kritizovaná abolice se dotkla některých velkých hospodářských kauz. Do dvou let od vyhlášení amnestie začala policie znovu stíhat přes polovinu osvobozených vězňů, a to převážně za majetkové trestné činy.
