Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

České Budějovice jako velkoměsto? Ne, okolní obce připojení odmítají

  15:00
Pokud by se k Českým Budějovicím připojily okolní obce, vzrostla by rozloha na dvojnásobek a měly by přes 110 tisíc obyvatel. Jenže je to zřejmě utopie, protože většina starostů je zásadně proti.

Náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích během švestkových trhů. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Měly by se České Budějovice spojit s okolními obcemi?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 16. července 2018. Anketa je uzavřena.

ANO 518
NE 419

Pro někoho je takový nápad rouháním, jiný v něm vidí možnost dalšího rozvoje a výhody.

Mohlo by se krajské město spojit s okolními obcemi, a vytvořit tak nové velké České Budějovice? Lépe spolupracovat, řešit problémy společně? Dnes mají nejmenší rozlohu ze všech krajských měst a často je to hodně limituje.

Obce okolo Budějovic

Včelná
rozloha 3,71 km2
počet obyvatel 2 062
Roudné
rozloha 3,82 km2
počet obyvatel 1 250
Staré Hodějovice
rozloha 5,18 km2
počet obyvatel 1 234
Srubec
rozloha 6,00 km2
počet obyvatel 2 526
Dobrá Voda
rozloha 1,54 km2
počet obyvatel 2 662
Vráto
rozloha 1,53 km2
počet obyvatel 396
Úsilné
rozloha 3,03 km2
počet obyvatel 492
Borek
rozloha 1,93 km2
počet obyvatel 1 595
Hrdějovice
rozloha 8,82 km2
počet obyvatel 1 579
Litvínovice
rozloha 5,86 km2
počet obyvatel 2 513
Planá
rozloha 4,18 km2
počet obyvatel 253
Homole
rozloha 10,95 km2
počet obyvatel 1 560
celkem
rozloha 56,55 km2
počet obyvatel 18 122

České Budějovice
rozloha 55,56 km2
počet obyvatel 93 863

Naposledy toto téma otevřel v rozhovoru pro MF DNES podnikatel Martin Pražák. I proto redakce oslovila starosty 12 nejbližších obcí, ale i zástupce města, zda si dovedou podobnou proměnu představit.

Na začátek jedno zajímavé srovnání, Budějovice mají přibližně 94 tisíc obyvatel při rozloze 55,56 kilometru čtverečního. Tucet přilehlých obcí dá dohromady 56,55 kilometru čtverečního, ale na takřka stejné ploše žije jen přes 18 tisíc lidí.

Při tak hustém zalidnění jihočeské metropole proto není divu, že už se ve městě staví čtyřpatrové činžáky i ve vnitroblocích, kde se to může zdát na první pohled nemyslitelné. Děje se to třeba na Žižkově třídě za dvorky domů poblíž magistrátní budovy v Jeronýmově ulici. Jinde zas ubývá zeleň, třeba u areálu Jihočeské univerzity.

V Budějovicích by vůle pro připojení okolních obcí u mnoha lidí byla, ale ani ne tolik z důvodu zástavby jako spíše proto, že by to pomohlo snáze řešit některé problémy. Naopak oslovení starostové obcí, kteří zareagovali, byli rezolutní a podobnou možnost šmahem odmítli.

„Tyto pokusy zde v minulosti byly, ale pochybuji, že by se některá z obcí chtěla připojit dobrovolně,“ reagoval starosta Dobré Vody Jiří Šabatka. S ním podobně reagovali starostové Vráta Martin Muchka a Pavel Kašpárek z Úsilného.

Jen Tomáš Pintér z Plané napsal, že si to dokáže představit, pokud by dál obec měla svou samosprávu. Ale pozitiva jinak také nenašel.

Zbylých osm starostek a starostů, v jednom případě místostarosta (Roudné, Staré Hodějovice, Srubec, Borek, Hrdějovice, Litvínovice, Homole a Včelná) ani přes připomenutí za více než dva týdny nereagovali.

Naopak třeba primátor Jiří Svoboda se domnívá, že na straně Českých Budějovic zájem o připojení obcí je. „Jenže musel by být na obou stranách. Je to složitý a dlouhý proces. Představit si to ale dovedu,“ sdělil Svoboda.

Sloučení by navýšilo rozpočet

Kladný dopad by to podle něj mělo na rozpočet, takže by bylo možné dělat větší investice, a to i v potenciálních městských částech. Také náměstek primátora pro územní rozvoj František Konečný vnímá možná pozitiva, například v oblasti školství a dopravy.

„Plusem pro Budějovice by bylo jednodušší rozhodování o strategických záměrech celé aglomerace. Pro přidružené obce by bylo pozitivem umisťování dětí do škol i financování MHD,“ vyjmenoval mimo jiné Konečný.

Podle něj by bylo logické, aby připojené obce dál měly své zastupitelstvo a fungovaly jako městská část. Ale našel i možná negativa. „Pro obce by to mohl být fakt, že by část svých kompetencí předaly na město. A Budějovice by naopak část rozpočtu převedly na obce, místo aby se využily ve městě,“ uvažoval.

Hodně podrobně se o tématu rozepsal starosta Vráta Martin Muchka. Domnívá se, že už 90. léta minulého století znamenala pro České Budějovice takové změny územního plánu, které umožnily stavět různé developerské projekty, avšak bez toho, aby byly dobře propojené komunikacemi a samy měly kompletní moderní infrastrukturu.

Na otázku připojení je pak přímo alergický. „Za první republiky bylo součástí Vráta Nové Vráto a Hlinsko. Když se ohlédnu a zapátrám v paměti, co se například v Novém Vrátě od roku 1989 změnilo, moc toho nevidím. Takže mě spíš napadá, nebylo by lépe, kdyby Nové Vráto bylo opět součástí Vráta,“ reagoval Muchka. Domnívá se, že připojení k Budějovicím by jen zvýšilo tlaky developerských skupin na další zástavbu „paneláků na ležato“.

Někdy to jde, jindy spíš dře

Někdy by možná k celkovému rozvoji regionu pomohla lepší spolupráce a komunikace. Ne vždy se to ovšem daří, ale třeba starosta Úsilného Pavel Kašpárek si hned na jednu aktuální a několik dřívějších záležitostí vzpomněl.

„Naposledy to byl společný postup proti výstavbě logistického centra v katastru Hrdějovic. V tomto případě jsme měli společné jednání na radnici,“ sdělil Kašpárek. Jinak je ovšem rád, že si Úsilné zachovává ráz jihočeské vesnice. „Na samostatnost jsme si zvykli a náležitě ji využíváme,“ dodal.

Náměstek primátora Konečný konstatoval, že s většinou obcí komunikace funguje na velmi dobré úrovni s tím, že je to o lidech a jejich vedení.

Spolupráce se v nedávné době příliš nezdařila s Litvínovicemi. „Tam jsme narazili na nesouhlas jejich zástupců při plánování stavby mostu přes Vltavu,“ připomněl Konečný. Nakonec protestovala i část obyvatel Budějovic, a tak jsou plány u ledu.

A o dopravě by mohli vyprávět i na druhém konci města. Tam se nepodařilo za spoustu let uzavřít rozumnou dohodu mezi Budějovicemi a Rudolfovem a najít řešení ohledně takzvaného krčku. To je dnes hodně zničená silnice spojující Suché Vrbné a Hlinsko, kterou denně jako zkratku využívají stovky řidičů, ale také významně zatěžuje obyvatele Hlinska.


Je jasné, že v některých případech se spolupráce zlepší jen těžko. A do třetice v tom hraje roli doprava. Budějovičtí měli před několika měsíci snahu o propojení Rudolfovské a Dobrovodské ulice novou silnicí. Okamžitě však narazili na odpor z Dobré Vody.

„Město nás k jednání vyzvalo vloni v létě. Přínos pro obec by byl ale nulový, nárůst provozu u nás by tato zkratka znásobila,“ sdělil starosta Jiří Šabatka.

Domnívá se, že jako samostatná obec mohou navíc úspěšněji chránit třeba i některé přírodní lokality. Například mohou postupovat proti výstavbě protipovodňových opatření u nádrže Švajce mezi Srubcem a Dobrou Vodou. Tato oblast je mimo jiné velmi vyhledávaná pro odpočinek a procházky.

Jiné věci ale fungují. „Už možná pět, nebo šest let jsme domluvení na školském obvodě se ZŠ Nerudova. Ačkoli bychom uvítali něco trošku blíž i v návaznosti na MHD. Dohodli jsme se na dopravě při stavbě nové lávky u Meteoru v Rožnově. A úspěšné je projektování a napojení obecní kanalizace na městskou včetně sběrače. Zpočátku jsme měli s vedením města menší problém, ale nakonec vše dopadlo v pořádku,“ vyjmenoval Tomáš Pintér, starosta Plané.

Autor: