Lidé žijící poblíž železnice si na její hluk zvyknou. Potvrdil to i průběh veřejného představení projektu modernizace českotřebovského železničního uzlu, kde se přítomní bránili hlavně stavbě vysoké protihlukové zdi.

Zašumění obecenstva a výkřik „Ježíši Kriste!“ od obyvatelky Tykačovy ulice provázely například ukázku budoucí pět metrů vysoké a částečně prosklené zdi v této ulici. Nespokojené reakce vyvolávaly i další vizualizace druhé verze stěn, které projektanti v médiích zatím zveřejňovat nechtějí.

„Teď jste viděli, co jste snad ani vidět nechtěli. Atmosféra ve městě je rozjitřená hlavně kvůli protihlukovým stěnám, nestojíme o to, aby nám tady vznikla betonová hladová zeď,“ řekl vzápětí starosta Jaroslav Zedník.

Ten přítomné ujistil, že ze setkání vzejde zápis i s připomínkami obyvatel, který poslouží pro další jednání s investorem stavby a projektanty. A vyzval, aby obyvatelé své podněty zasílali v příštích týdnech a měsících na radnici.

Hradby uvnitř města nechceme

Lidé v sále poukazovali například na to, že je třeba kreativně hledat jiné metody, jak se vyhnout stavbě „hradeb“ uvnitř města. A to od návrhu tunelu, kolejnicových absorbérů hluku, tedy nízkých „sólových“ zídek podél jednotlivých kolejí, až třeba po příspěvky majitelům přilehlých domů na výměnu oken.

Ohlas vzbudil i návrh, když už zůstanou po modernizaci tratě i osobních vozů hlavními zdroji hlučnosti jen staré nákladní vozy, aby byly tyto co nejdříve z dopravy vyloučeny, popřípadě modernizovány. Tím by mohla zmizet nutnost stavět zdi.

Objevily se také obavy z případného výraznějšího „echo efektu“ z přilehlých kopců po dostavbě zdi. Anebo strach ze snížení atraktivity, a tím i ceny pozemků u trati - ovšem nechyběl i názor opačný, že po odstínění hluku může jejich cena vzrůst.

Zaznělo i několik potlesků, například po větě diskutéra, že „toto řešení je naprosto nepřijatelné a budu se bránit všemi prostředky“ či po zvolání staršího muže „od 28. srpna 1845 až dodnes hluk nikomu nevadil“.

Správce železniční cesty: Hluk je neúnosný

Projektanti ze společnosti SUDOP či zástupci investora Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) vysvětlili, proč některé návrhy nepřipadají v úvahu. Zároveň poukázali na to, že Česká Třebová je výjimečná, a to v negativním slova smyslu.

„Z hlediska hlukové zátěže vyšla v rámci celé sítě SŽDC jako nejhorší místo. V mnoha případech je nadlimitní. Přitom pro stavbu zdí bude používán nejmírnější limit, který je k dispozici,“ řekl Bohumír Trávníček z oddělení životního prostředí SŽDC.

Investor stavby musí zajistit dodržování hlukového limitu 70 decibelů ve dne a 60 v noci. Bez jejich splnění ji nikdo nezkolauduje. Nejvyšší naměřené hodnoty nyní dosahují v noci 74 decibelů.

Protihlukové stěny od nádraží až k Parníku ovšem nejsou zdaleka jediným bodem budoucí proměny železničního uzlu, která by měla být zahájena v roce 2020 a dokončena o pět let později.

Dnes jsou na konci životnosti zabezpečovací a trakční vedení, mosty a podchody i propustky. Nevyhovující je většina nástupišť, starý železniční svršek i spodek vyžadují větší náklady na údržbu. To vše se změní.

Výpravní budovy se však změny nedotknou. Podobně jako v Pardubicích se objeví nad kolejištěm nová lávka. Konkrétně místo zanedbaného podchodu u firmy Korado.