Inspekce rozdala v západních Čechách pokuty za více než dvanáct milionů

  18:32
Milionová pokuta za znečištěné ovzduší, půl milionu za zpracování plastových odpadů bez povolení a 250 tisíc za kácení stromů na černo. To jsou nejvyšší pokuty, které loni v západních Čechách udělila Česká inspekce životního prostředí.

Česká inspekce životního prostředí udělila pokutu 480 tisíc korun firmě, která v Plzni nelegálně zpracovávala PET lahve. | foto: ČIŽP

I když se na západě Čech zvýšilo množství pokut o 17 procent na 1 667, jejich celková výše se naopak meziročně o 77 procent snížila na 12,5 milionu korun.

Nejvyšší pokutu, jeden milion korun, uložila inspekce v západních Čechách provozovně společnosti Válcovny trub Chomutov umístěné v Hrádku u Rokycan.

„Při kontrole kolegové zjistili velké množství netěsností ve dvou řadách horních oken a kolem průduchů komínů, netěsnosti měly velikost jeden až sedm decimetrů, takže když se tavilo v elektrických obloukových pecích, zároveň docházelo k úniku kouře s obsahem prašných částic do volného ovzduší,“ popsala ředitelka České inspekce životního prostředí v Plzni Petra Horčicová.

Firma se proti pokutě odvolala, ale ministerstvo životního prostředí ji potvrdilo. „Oprava haly byla provedena až na podzim 2017, při následných kontrolách už nebylo zjištěno žádné pochybení,“ sdělila ředitelka. Finanční úřad povolil firmě splátkový kalendář.

Firma pracovala bez povolení

Druhou nejvyšší pokutu, 480 tisíc korun, dostala společnost STF Plastic Recycling působící v prostorách bývalé Škodovky v Plzni.

„Provozovna na úpravu plastových odpadů pracovala bez povolení, které vydává krajský úřad,“ vysvětlila Horčicová. Pokutu firma zaplatila. V současné době je zařízení k úpravě dovážených odpadů povoleno.

Čtvrt milionu korun by měla zaplatit společnost Já a ty Horní Slavkov. „Kácela totiž bez povolení kolem několika cest, pokácela desítky vzrostlých stromů na ploše 2,5 hektaru a významně tak zasáhla do biotopu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Jednalo se o nenápadnou orchidej korálici trojklanou nebo mravence rodu Formica,“ vysvětlila Horčicová.

Společnost Já a ty se proti pokutě odvolala, ministerstvo životního prostředí ji potvrdilo, firma nakonec podala žalobu k soudu.

Ušetřené nebyly ani obce. Za vypouštění znečištěné vody z čističky odpadních vod do Srbického potoka dostala Horní Kamenice pokutu 200 tisíc korun. Limity znečištění vody byly překročeny dvakrát až třikrát. Rozhodnutí o pokutě nabylo právní moci.

Trendem v oblasti kontrol u znečišťovatelů životního prostředí je podle ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse to, že velké podniky jsou disciplinovanější než ty malé. Na otázku, jestli to není tím, že vůči gigantům je inspekce benevolentnější, odpověděl, že v žádném případě.

„Párkrát jsme uložili hodně vysoké pokuty v řádu milionů korun, chodíme do velkých firem opakovaně, asi se přestává vyplácet hradit vysoké pokuty,“ vysvětlila Horčicová.

Geuss jako příklad uvedl jednu ocelářskou firmu na Ostravsku, ve které prý byli inspektoři pětatřicetkrát.

Horčicová připomněla, že když studovala práva na začátku 90. let, měla právo životního prostředí jen jako volitelný předmět.

„Nyní jsou i odborné školy, které se specializují na ochranu životního prostředí, takže když se vyměnila generace manažerů ve velkých firmách, ti noví už vyrostli v jiném prostředí, s jinou osvětou. Jejich přístup je k životnímu prostředí ohleduplnější,“ vysvětlila Horčicová.

Trendem v Plzeňském kraji byl i pokles případů nepovoleného ukládání kontaminované suti a zeminy z demoličních a výkopových prací. Právě za to se v regionu dříve udělovaly velké pokuty.