Zdravotní gramotnost definují odborníci jako schopnost získat zdravotně relevantní informace, porozumět jim, vyhodnotit je a aplikovat. Nedostatečně to umí asi 60 procent Čechů a schopnost ještě klesá s věkem.

Ve zdravotní gramotnosti nejlépe uspěli lidé z Nizozemska, ale i Německa a dalších států Evropské unie. Češi skončili na předposledním místě, hluboko pod průměrem všech osmi států EU, ve kterých se průzkum prováděl.

Omezenou úroveň zdravotní gramotnosti vykazuje téměř 60 procent respondentů v České republice, zatímco v osmi zbývajících zemích to bylo 47 procent. Podle Zdeňka Kučery, ředitele Ústavu pro zdravotní gramotnost Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, má zdravotní gramotnost rozhodující význam pro kvalitu, bezpečnost a efektivitu péče o zdraví.

Nejhůře dopadly výsledky české populace v oblasti podpory zdraví, tedy ve využívání informací týkajících se udržování a posilování vlastního zdraví. Dvě třetiny obyvatel mají problémy obstarat si a vyhodnotit informaci týkající se podpory vlastního zdraví. Dvě třetiny obyvatel mají problémy obstarat si a vyhodnotit informaci týkající se podpory vlastního zdraví.

Češi dopadli ve všech osmi sledovaných oblastech nejhůře ze všech osmi zemí. Snížená úroveň zdravotní gramotnosti přitom přímo souvisí se zhoršeným pocitem zdraví a také s častějšími návštěvami lékaře. Z průzkumu totiž vyplývá, že zdravotně gramotní lidé chodí k lékaři méně často. Frekvence návštěv lékaře přitom v ČR patří k nejvyšším na světě.

Průzkumu se původně účastnilo Nizozemsko, Rakousko, Německo, Irsko, Španělsko, Řecko, Polsko a Bulharsko. V roce 2015 se prostřednictvím Státního zdravotního ústavu a Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku připojilo asi 1000 českých respondentů.

Podle odborníků je dnes na internetu záplava informací o zdraví, ale zdaleka ne všechny jsou garantované lékařskými společnostmi a lidé se v nich špatně orientují. Změnit by to mělo kontaktní středisko pro podporu spolupráce občanů, pacientských organizací a odborných společností sdružených v České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Už v lednu začne působit v Praze v Lékařském domě v Sokolské ulici. Občanům bude poskytovat informace, ale i konzultace například o jejich zdravotním stavu a také pořádat společné akce, které budou pacienty vychovávat v tom, jak se s v záplavě informací o zdraví orientovat.

V budoucnu se předpokládá i vznik samostatného internetového portálu, který bude garantovat uvedená lékařská společnost a kde pacienti najdou odborně garantované informace o zdraví, léčbě nemocí a životním stylu.

Pomoc se očekává i od praktických lékařů, kteří mají k občanům nejblíže a měli by jim srozumitelněji vysvětlovat příčiny jejich nemocí a léčby. To by mohlo vést v důsledku k omezení návštěv u lékaře.