Jako jeden z hlavních problémů EU vidí přistěhovalectví 63 procent Čechů, oproti 13 procentům z roku 2013. Terorismus tak hodnotí 47 procent, a to proti 8 procentům před čtyřmi lety. Obě tato čísla převyšují průměr EU se 45 procenty u přistěhovalectví a 31 procenty u terorismu.
Co se týče osobní úrovně, dvě pětiny Čechů vidí jako jeden z nejvýznamnějších problémů rostoucí ceny a životní náklady. Jedna pětina lidí tak hodnotila finanční situaci v domácnosti.
Výrazně pod průměrem EU jsou Češi v tom, kolik z nich považuje přistěhovalce jako přínos. Takto je vidí 12 procent lidí v Česku, průměr EU je přitom 44 procent. Migraci ze zemí mimo EU hodnotí pozitivně 14 procent Čechů, jen 23 procent si myslí, že by ČR neměla uprchlíkům pomáhat, což je druhý nejnižší podíl v EU. Přijímání občanů z jiných států EU je nakloněno 45 procent české populace.
Podle 95 procent Čechů je třeba více zasáhnout proti nelegální migraci, v rámci celé EU si to myslí 9 z 10 dotazovaných.
Od celoevropského průměru se Češi příliš neliší v tom, jak obecně hodnotí budoucnost Evropské unie. Pozitivně ji vidí 49 procent, negativně 47 procent. V rámci celé EU je poměr 50 procent ku 44 procentům ve prospěch pozitivních očekávání. Zlepšení evropské ekonomiky předpokládá 13 procent Čechů, zhoršení 30 procent a žádné věší změny neočekává polovina.
Evropské hodnoty spočívají podle lidí v České republice především v oblasti míru, demokracie, ale také solidarity a podpory druhých. Pro téměř polovinu lidí v ČR znamená Evropská unie na prvním místě svobodu cestování, práce a studia kdekoliv v jiném členském státě. Negativní jevy jako je plýtvání penězi, byrokracii nebo nedostatečnou kontrolu vnějších hranic si s Evropskou unií spojuje 41 procent, což znamená, že i v tomto ohledu patří Češi k nejskeptičtějším obyvatelům unijních zemí.
Co se týče priorit Evropské komise, skoro tři čtvrtiny lidí v Česku klade důraz na společnou obrannou a bezpečnostní politiku. Společná migrační politika má u Čechů naopak podporu 41 procent, což je nejméně ze všech unijních zemí.
Více než polovina dotazovaných podporuje zavedení jednotného digitálního trhu, energetickou unii a také společnou zahraniční politiku. Jen čtvrtina je pro hlubší a spravedlivější hospodářskou a měnovou unii, což podle komise zrcadlí skutečnost, že Česko není členem eurozóny.
