„Nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který je obžalovaný stíhán,“ slyšel Raduljev z úst soudce. Verdikt je pravomocný.
„Byly to hodně špatné čtyři roky. Přišel jsem o místo v obchodním řetězci. Začaly tam chodit anonymní e-maily, že jsem podpálil pumpu, a na základě toho mě propustili. Měl jsem ostudu, nikdo mě tu nechtěl zaměstnat. Našel jsem si práci v Německu, kde mám konečně klid,“ popisuje nyní muž.
Státní zástupkyně Raduljeva vinila, že při noční službě 22. srpna 2014 vzal zapalovač, na kterém nastavil velký plamen a škvírou pod zamčenými dveřmi jím zapálil věci ve skladu.
„Jako zaměstnanec čerpací stanice věděl, že uvnitř jsou hořlavé kapaliny. Ty se vznítily, od nich pak papírové obaly a další věci. Z místa odešel, aniž by se snažil požár jakýmkoliv způsobem uhasit nebo jej ohlásit další osobě. Musel si být vědom, že se požár může rozšířit na celou budovu čerpací stanice,“ popisovala tehdy státní zástupkyně.
Souzenému hrozilo za obecné ohrožení až osm let vězení. Při vyšetřování nevypovídal, u soudu opakoval, že on žhářem není.
„Asi pět minut před tím, než začalo hořet, jsem kouřil u vrat myčky. Když jsem se vrátil k prodejně, slyšel jsem, že něco pípá. Utíkal jsem ke skladu. Snažil jsem se hasit,“ tvrdil u soudu Raduljev.
Škoda způsobená požárem byla odhadnuta na 1,5 milionu korun.
Nepodařilo se jasně určit, jak požár ve skladu vznikl
Z pravomocného rozsudku vyplývá, že se před soudem nepodařilo jednoznačně určit, jak požár ve skladu vznikl. Oheň rychle nabírající na síle zachytily bezpečnostní kamery. Expert na objasňování požárů před soudem uvedl, že šlo o úmyslně založený požár.
Soud pak ještě oslovil znalecký ústav. Ze závěrů znalců vyplynulo, že pro jednoznačné stanovení příčiny požáru nemají dostatek důkazů, protože nebylo důkladně ohledané místo požáru.
„Když nebyla jednoznačně zjištěna příčina požáru, nelze s absolutní jistotou dospět k závěru, že se skutek stal tak, jak je popsaný v obžalobě. Proto byl obžalovaný zproštěn viny,“ uvedl v odůvodnění soudce Milan Anderle.
Raduljev požaduje po ministerstvu spravedlnosti odškodnění
Nikola Raduljev řekl, že se snaží na případ zapomenout. „Jsem z toho špatný doteď. Jde to ale samozřejmě blbě,“ řekl. Doplnil, že s advokátem už kontaktovali odškodňovací odbor ministerstva spravedlnosti, po kterém teď požaduje odškodnění.
Z databáze ministerstva spravedlnosti vyplývá, že počty žádostí o mimosoudní odškodnění se ročně pohybují mezi třemi až čtyřmi tisíci. Zatímco v roce 2006 uspělo 12 procent žadatelů a v průměru bylo každému z úspěšných vyplaceno 49 tisíc korun, v předloňském roce byla úspěšnost 37,1 procenta a průměrná částka dosáhla téměř 79 tisíc korun.
Stále víc lidí se ale s ministerstvem kvůli odškodnění soudí. Zatímco v roce 2006 bylo podáno 701 žalob a uspěla téměř třetina žalujících s průměrnou částkou 39 tisíc korun. V roce 2017 ministerstvo čelilo 2 685 žalobám. Úspěšnost byla téměř 26 procent a průměrná náhrada stoupla na 144 tisíc korun.
