Zrození odolných plodin je blíž, vědci určili funkci rostlinných genů

  15:56
Vědcům z olomouckého Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum se podařil další pokrok v poznání genů určujících důležité vlastnosti rostlin. V budoucnu pomůže šlechtit plodiny odolné vůči suchu, škůdcům či chorobám.

Aleš Pečinka vedl tým vědců, jenž studoval geny huseníčku rolního | foto: ÚEB AV ČR

Vědci rozluštili funkci dalších dvou genů huseníčku rolního a zjistili, že jeden z nich je schopen opravovat chyby v dědičné informaci.

Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd studovali čtyři roky jeden ze tří takzvaných SMC komplexů podílejících se na uložení chromozomů v buněčném jádře huseníčku rolního. Ten má téměř třicet tisíc genů, což je více než u člověka.

„U mnoha z nich už jejich funkci známe, o jiných se toho ale mnoho neví. Vytipovali jsme dva dosud neprozkoumané sesterské geny a snažili se objasnit, jakou mají roli. U jednoho jsme pak zjistili, že je schopný opravovat chyby v dědičné informaci. To je zásadní zpráva, neboť to znamená, že je nezbytný pro život rostliny. Mimořádné je, že se podílí také na vývoji semen, čehož by se v budoucnu dalo využít v praxi, konkrétně při aplikaci nejnovějších biotechnologických metod ve šlechtění,“ popsal vedoucí vědecké skupiny Aleš Pečinka.

Podle vedoucího olomoucké laboratoře a držitele národní ceny Česká hlava Jaroslava Doležela výsledky dokazují, že i bádání „naslepo“ má svůj význam.

„Na začátku kolegové samozřejmě netušili, že právě tento gen bude tak důležitý. Odhalili ale jeho zásadní význam pro stabilitu dědičné informace rostlin a zároveň popsali mechanismy, které bude možné využít ve šlechtění. Nakonec tak může původně necílené studium zajímavého genu přispět ke vzniku nových odrůd plodin s vyššími výnosy,“ shrnul Doležel.

Geny vznikly zdvojením jediného genu před asi 30 miliony lety

Přestože oba geny vznikly zdvojením jediného genu před asi třiceti miliony lety, druhý zkoumaný gen funguje podle zjištění vědců, o kterém informoval prestižní časopis Plant Cell, zcela jinak.

„Náš výzkum vyloučil, že by se podílel na opravách dědičné informace. Předpokládáme, že souvisí s jejím kopírováním,“ nastínil Pečinka.

Olomoučtí vědci budou ve výzkumu genů huseníčku rolního, který byl zahájen v kolínském ústavu Maxe Plancka v Německu a podílela se na něm třeba také tokijská vědecká univerzita TUS či univerzita ve švýcarském Curychu, nadále pokračovat.

Pokusí se detailněji objasnit funkci druhého genu a dále se zaměří i na funkci celého SMC5/6 komplexu při vývoji semen a rostlinných pohlavních buněk.

Autor: