Když osmasedmdesátiletý Miloslav Hykl z Chodové Plané, který se v mariánskolázeňské nemocnici zotavuje z následků mozkové mrtvice, uvidí v otevřených dveřích pokoje trojici psích asistentů, rozzáří se mu oči a obličej mu ozdobí široký úsměv. Mluvit ještě moc nemůže, část těla má ochrnutou, ale je na něm vidět, jak moc se těší, až se k němu některý ze psích společníků dostane.

A fenka Cherry z rodu bruselských grifonků hned ví, co se od ní očekává. Sotva je u něj, vrtí radostně ocasem, ochotně se nechá podrbat za uchem a krmit piškoty. Za chvíli se dává do „práce“. Sama instinktivně najde dlaň levé ruky, kterou má Miloslav Hykl ještě zčásti nehybnou, a začíná ji olizovat. Intenzivní psí masáž právě začala.

„Netlačí vás to? Nemám ji sundat?“ ptá se po chvíli Jaroslava Voltrová, když zpozoruje, že se Cherry, ve snaze dostat se k prstům v křečovitě sevřené dlani, položila Miloslavu Hyklovi na prsa. Odpovědí je jí jen úsměv a vrtění hlavou.

„Táta si to užívá. Na psy je zvyklý, vždycky nějakého měl. Dobrmana, boxera i obyčejné voříšky,“ usmívá se Martin Hykl, který do nemocnice za svým otcem obden dojíždí. A pobyt v nemocnici si chválí. „S tatínkem je to lepší a lepší. Určitě i díky psím terapeutům,“ dodává.

Vhodné je jakékoliv plemeno

Podle canisterapeutky Jaroslavy Voltrové, která se přes 30 let věnuje psům a je také předsedkyní Základní kynologické organizace Mariánské Lázně, je na canisterapii vhodné jakékoli plemeno. Záleží především na povaze každého psa.

„Tady ta černá s pálením je belgický grifonek Lussy, támhle Fanny je zas bostonský teriér. Všechno to jsou canisterapeutičtí psi. Ale není to až tak o výcviku, nejdůležitější je povaha,“ vysvětluje Voltrová, která v Mariánských Lázních vede psí útulek.

„Pes pro canisterapii nesmí být žádný uštěkaný janek, nesmí se lekat a především je třeba, aby byl kontaktní. Na tuhle práci musí pes složit zkoušky, kde se sleduje především to, aby nebyl kousavý, aby neútočil, a to ani v případě, že se mu dává žrádlo. Pamlsky si musí brát z ruky opatrně a musí si zvyknout, že nemocní lidé jsou někdy neohrabaní a mohou je třeba nechtíc zmáčknout. A ani tehdy ten pes nesmí zaútočit,“ popisuje Voltrová, která se canisterapii věnuje už osm let.

Se svými psy jezdí za seniory do Tachova, do Kurojed u Boru nebo do Kynžvartu. Jednou přivezla do Tachova ukázat agamu a od té doby ji tam spolu se psy vozí také.

„Je zvláštní, že pes často sám pozná, kde má člověk slabé místo. Ideální je, když pes pomáhá rozhýbat ochrnuté ruce. Někdy je to třeba ty psy naučit, a tak se třeba lidem mažou ruce sýrem, aby je psi olizovali. Odborníci, ke kterým chodíme na zkoušky, nám říkali, že je to tak jemná a přitom intenzivní masáž, že ještě šest hodin poté jsou ti lidé schopni vzít do ruky pastelku a kreslit,“ říká canisterapeutka.

Sama má zkušenost se svým psem, který v tachovském domově pro seniory sám sundavá jedné z tamních klientek boty a i ponožky, aby jí mohl olizovat nohy. „Když mu ale svoji nohu nabídla ošetřovatelka, která si to chtěla také vyzkoušet, pes ohrnul nos a odešel. Asi poznal, že ona to nepotřebuje,“ směje se Voltrová.

A dodává, že ačkoli se to nezdá, návštěvy penzionů a nemocnic jsou pro psy velmi vyčerpávající. „Jakoby tam ta zvířata pokaždé nechávala kus svojí energie. Když odjíždíme, většinou psi v autě usnou a i pak musí odpočívat, aby se zas dostali do formy,“ dodává.

Canisterapii chválí i vrchní sestra oddělení Naděžda Priškinová. „Pro pacienty to je určitě přínos. Je to vytržení ze zavedeného stereotypu, lidé se pobaví a zavzpomínají si, protože většina z nich psa doma má nebo měla.

Navíc je vidět, že canisterapie jim prospívá i po fyzické stránce. Prohřejí a uvolní se ochrnuté části těla. Tím, že psy hladí nebo jim dávají pamlsek, dochází k procvičování jemné motoriky. Psi si umí poradit i s tím, když klient rukou vůbec nevládne. I s tím nám umějí pomoci,“ popisuje vrchní sestra Priškinová.

Jak uvádí mluvčí nemocnice Roman Kořán, specialisté na canisterapii posílili řady zdravotníků od začátku února. „Fanny, Cherry, Boss a Lussy jsou držiteli nejvyšší atestace v tomto oboru. Věříme, že přinesou dobrou náladu a zdraví každému z našich pacientů, který se s nimi bude chtít seznámit. Ordinační hodiny těchto odborníků budou každý čtvrtek mezi 14 a 16 hodinou,“ doplňuje Roman Kořán.