Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo 500 bytů stojí v bývalých kasárnách jeden dům s výhledem na ruiny

  13:32
Přes deset let uplynulo od doby, kdy Tábor získal do svého majetku od armády západní část bývalých kasáren Jana Žižky. Radní vybrali developera, který chtěl v areálu postavit až 500 nových bytů. Z původního záměru zbyl jeden dům s výhledem na dvě zchátralé vojenské budovy a garáže obrostlé vysokou trávou.

Z nového domu se lidé dívají na chátrající budovy bývalých kasáren Jana Žižky. | foto: David Peltán, MAFRA

Nenápadně vyhlížející třípatrový dům s byty stojí jen několik metrů za vojenskými budovami v ulici Kpt. Jaroše mezi Pražským a Náchodským sídlištěm v Táboře.

Ze silnice prakticky není vidět. Když se člověk vydá blíž, zdá se mu, jako kdyby stál uprostřed pustiny, kterou narušuje jen houští, divoce rostoucí keře a stromy v bezprostředním okolí.

Parkoviště před domem je poloprázdné. Z balkonu se obyvatelé mohou „kochat“ výhledem na rozpadající se střechu a vymlácená okna u protějších starých budov, které ještě stále patří státu.

Fotogalerie

Naposledy nabízel Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) k prodeji státní objekty a pozemky za 19,5 milionu korun. Jenže o ně nikdo neprojevil zájem. „Předpokládáme, že ve druhém kole bude stanovena minimální cena nižší,“ uvedl Radek Ležatka, mluvčí ÚZSVM.

Mezitím město usiluje o jejich bezplatný převod. Ale na ten dojde řada podle starosty Jiřího Fišera na základě příslibu ministerstva financí až poté, co se už poněkolikáté nepodaří pozemky a nemovitosti udat nějakému movitému investorovi.

„Je to takový táborský strašák. Tomu jedinému bytovému domu by slušelo, kdyby ho obklopoval upravený park. Anebo bych si představovala v okolí další bytovou výstavbu s kavárnami. Je to žádaná lokalita, a přitom takhle nevyužitá,“ myslí si Andrea Šilhavá, obyvatelka nedalekého Pražského sídliště.

Nejenže prostředí na první pohled působí zanedbaně, ale čas od času se tady shromažďují pochybné existence. V uplynulých letech sem vyjížděli hasiči několikrát k požárům bývalých kasáren nebo starých garáží.

„Občas se místo stane útočištěm bezdomovců, je tam nepřehledný terén a dobře se jim tam schovává. Vyháníme je odtud hlavně v létě,“ potvrdil velitel městských strážníků Petr Svoboda. „Kasárenské budovy jsou ale vybydlené a už tam není ani co krást,“ dodal.

Cestu, jak naložit se zbědovaným areálem a využít ho ku prospěchu obyvatel, hledá Tábor už jedenáct let. Ještě v roce 2004 představil svoji vizi tehdejší starosta František Dědič.

„Po zevrubné prohlídce tohoto prostoru jsem dospěl k závěru, že by tam určitě mohly být například startovací byty. Část by se dala využít pro státní správu, zejména pro okresní soud. Jedna z budov by byla vhodná pro rozšíření činnosti našeho G-centra,“ uvedl tehdy Dědič pro MF DNES.

Investor chtěl utratit miliardu, ale postavil jen jeden dům

Když v roce 2008 po vyhraném výběrovém řízení město podepsalo smlouvu o pronájmu se sdružením Dvorce, které tvořily firmy Mane holding a AZ bydlení, tak to vypadalo, že lokalita bude fungovat jako nová městská čtvrť. Ne se startovacími, ale klasickými byty. Do roku 2015 mělo v nové čtvrti Dvorce vzniknout na 500 bytů, obchodní a odpočinková zóna.

Smlouva na dobu určitou vypršela v roce 2015 a do té doby stihl investor prostor vyčistit a odvézt odtud kontaminovanou zeminu. A zrekonstruovat starý objekt na novostavbu, tedy na třípodlažní bytový dům, který tu stojí už pět let. Celkem tu ale měl developer utratit zhruba miliardu.

Představy developera u města neprošly

„Problém byl, že město chtělo mít pod kontrolou, jak se bude v kasárnách stavět. Museli jsme předložit regulační plán. Celý areál jsme zbavili ekologických zátěží, vyčistili jsme ho. V momentě, kdy jsme měli začít stavět, tak jsme nedostali k regulačnímu plánu potřebné souhlasy. V areálu jsme nechali přes 60 milionů a téměř nic z toho,“ postěžoval si zástupce tehdejšího investora Jiří Jeníček. Za zhodnocení Dvorců vyplatil Tábor sdružení firem téměř dvacet milionů.

Starosta Jiří Fišer je dnes přesvědčený, že před necelými deseti lety zkrátka nebyla vhodná doba. A záměru bránily nakonec i administrativní překážky.

„Investor přišel v době ekonomického útlumu a podle mého pro svůj záměr nenašel dostatečný odbyt. Sdružení také nepředložilo regulační plán. Svůj díl na tom měly dvě původní státem vlastněné kasárenské budovy. Stát dal stop stav a nechtěl, aby přes jejich pozemky vedly jakékoliv sítě,“ zdůvodnil Fišer.

Loni na podzim město hledalo zpracovatele ověřovací studie, která by napověděla, jak by se s areálem dalo naložit dál. Ale ani to nepomohlo. Radní nikoho z uchazečů ve výběrovém řízení nezvolili.

„Rozhodli jsme se, že dál budeme postupovat vlastními silami. Přihlásilo se několik architektonických ateliérů, které ale tuto lokalitu vnímaly bezkontextově. Obávali jsme se, že dostaneme jen barevné obrázky, ale ta realizace by tak růžová nebyla,“ konstatoval Fišer.

Radnice podle starosty sestavila pracovní skupinu a ve spolupráci s odborem rozvoje vytvoří koncept, podle kterého by se území mohlo dál rozvíjet. „Pokračovali bychom v sanaci území a otevřeme veřejnou diskusi. Následně bychom spolupracovali s architekty a odborníky. Rozhodně však nespěcháme, chceme do toho jít s rozvahou,“ doplnil.

Současně s tím město čeká na možnost, že by si převzalo vybydlené kasárenské domy v ulici Kpt. Jaroše. Pokud by k převodu mělo dojít, stát si darování svého majetku podmiňuje tím, že by pozemky dále měly sloužit veřejnému zájmu.

Vedení města tak nevylučuje, že by v dané části vznikl park. V další části areálu by pak například starosta uvítal takzvanou smart čtvrť.

„Kromě moderního bydlení by lokalita nabízela třeba využití pouličního osvětlení k monitorování frekvence dopravy či monitoring celého energetického systému. Necháváme to otevřené,“ uvedl starosta.