Broukárna byla největší obchodní dům jihu Čech. Je z ní kulturní památka

  9:06
Mezi nově vyhlášené kulturní památky patří i českobudějovický obchodní dům Brouk a Babka. Posledních deset let nese název Broukárna, místní mu tak ale říkali vždy. Průběh stavby budil celou dobu pozornost a provázela ho i řada dramatických okamžiků.

Broukárna v Českých Budějovicích | foto: Petr Lundák, MF DNES

Po svém otevření 31. srpna 1935 to byl největší obchodní dům v jižních Čechách. Měl úctyhodných 935 metrů čtverečních prodejní plochy, které se jeho tvůrcům podařilo napasovat na stavební pozemek o rozloze pouhých 247 metrů čtverečních.

Fotogalerie

„Pětipatrovou budovu funkcionalistického typu postavila na rohu ulic Divadelní a Široké v historickém centru Českých Budějovic za pět měsíců pro pražskou firmu Brouk a Babka podle návrhu architekta Karla Chocholy firma Nekvasil,“ líčí v knize České Budějovice zmizelé aneb 100 porovnání zmizelých objektů se současným stavem Milan Binder a Jan Schinko.

Zmizelým předchůdcem velkoryse postavené budovy byl třípodlažní obchodní dům Glogau, stavba klasicistního vzhledu se třemi arkádami loubí. Architekt podloubí nezachoval, v přízemí ustupuje dům právě o tuto část a do chodníku zasahuje suterén.

„Tam bývala kotelna, šatna, aranžéři a sklady. Suterén je proti přízemí pod chodníkem rozšířen o 145 centimetrů. V odsazeném 5. patře sídlila administrativa. Strojovna výtahu v 6. patře se zábradlím na střeše ční nad střechami v souladu s dobovou poetikou jako kapitánský můstek,“ popisuje stavbu v Encyklopedii Českých Budějovic architekt Vojtěch Storm.

Fasády jsou pokryté nažloutlým keramickým obkladem, který tvoří kontrast k červeným rámům oken. „Termín Broukárna se na budovu přenesl z domu U Smetanů, kde si Jaroslav Brouk a Josef Babka pronajali obchod již v roce 1928. To byla druhá Broukárna po Praze. Následovala Ostrava, Plzeň, Bratislava a Brno. V roce 1935 se Broukárna přestěhovala od Smetanů do svého,“ připomínají Binder se Schinkem.

Celou stavbu, která převyšuje okolní domy a výrazně ční z historické zástavby, pozorně sledoval i dobový tisk. „Průběh stavby budil celou dobu pozornost a měl i řadu dramatických okamžiků... vedlejší dům hrozil sesutím, do základů položených pod úroveň Malše pronikala voda,“ psaly Jihočeské listy 31. srpna 1935 při zahájení prodeje v novém obchodním domě.

V článku Máme moderní obchodní dům se mohli čtenáři dočíst, že nová budova je řešena směle a chce působit nejen liniemi a velkými pásovými plochami oken, ale i barvami a světlem. 

„Přivolává svou nápadností ba vyzývavostí. To hoví jejímu obchodnímu poslání, méně ovšem svému včlenění do daného prostoru: vědomě se z něho vymyká, ba rozbíjí je... Z ploché střechy se otvírá několik nových zajímavých pohledů na město i okolí,“ stojí v dobovém článku.

Nový obchodní dům si zároveň zadal do stejného vydání Jihočeských listů reklamu. „Zveme celé Budějovicko k prohlídce našeho nového moderního obchodního domu v Divadelní ulici, který otevíráme dnes v 10 h. dopoledne. Projděte všemi sály tohoto největšího a nejkrásnějšího obch. domu jižních Čech, prohlédněte zboží všeho druhu, které jest v ohromném výběru vyloženo v celé rozsáhlé budově. Přesvědčte se, že jsme učinili vše, abyste u nás dobře a levně kupovali...“

Dva brouci ve znaku

Oficiální reklamou firmy Brouk a Babka, která obletěla doslova celou republiku, byl obrázek dvou brouků, kteří si vykračují bok po boku, a říkanka „Ví to otec, ví to matka, kde je firma Brouk a Babka.“

Seriál Zapomenuté osudy

Jihočeská redakce MF DNES připravuje pravidelně seriál věnovaný historii. Každý týden v něm popisujeme příběhy osobností z kultury, sportu i společenského života, míst nebo událostí, které bychom neměli vytratit z paměti. Připomínáme také krimipřípady a události, jež ve své době zajímaly nejen Jihočechy.

Každé patro obchodního domu bylo jedním sálem plným vzduchu a světla a nabitým nejrozmanitějším sortimentem. A také pořád plným lidí, jak vzpomíná i Vlasta Pokorná. 

„Bydleli jsme tehdy naproti Broukárně v domě, kde je opravna obuvi. Obchodní dům v Divadelní byl v Budějovicích mimo Tetu, která sídlila v Krajinské, jediný. Jenže Teta byla jenom patrová, takže Broukárna byla vyhlášenější. Kdo šel seshora z Lidické, přišel sem, kdo šel zdola od náměstí, vešel taky do Broukárny,“ vypráví tato 87letá dětská lékařka z krajského města.

Kamenné schody, po kterých chodili lidé do všech pater, byly viditelně sešlapané. „Broukárna byla pořád plná. Všichni se tam šli podívat a prošli ji, aby viděli, co tam je. Dost lidí přicházelo jenom na kukandu,“ připomíná Pokorná.

Po znárodnění byl obchodní dům Brouk a Babka přejmenován na Vltavan, v roce 1980 na Dětský dům. Od roku 1983 byl kvůli havarijnímu stavu zavřený, po opravě znovu otevřel v roce 1989.

Současný majitel se vrátil k názvu Broukárna, který přežil mezi místními všechna jiná pojmenování. Podobně jako někdejší Sanatorium gynekologa Jindřicha Říhy v budějovické ulici U Tří lvů, které je dodnes známé pod lidovým názvem Říhárna.

Broukárna změnila vlastníka naposledy před deseti lety, bývalý šéfkonstruktér obráběcích strojů v budějovické Igle Zdeněk Kult koupil dům v roce 2009. „Tehdy v něm byla jediná prodejna a byl naprosto vybydlený. Abych ho dostal do současné podoby, musel jsem do něj investovat desítky milionů korun. Vlastně to, co jsem zaplatil za jeho pořízení, jsem musel vydat podruhé do jeho obnovy,“ vypráví Kult.

V prvorepublikovém obchodním domě Brouk a Babka dnes funguje obchod s pánskými oděvy a noční bar. Ve zbytku pětipatrové budovy má kanceláře 10 firem a je zisková.

„A proč jsem si vybral právě tento totálně vybydlený dům?“ opakuje si podnikatel otázku. „Protože se mi líbí funkcionalismus. První dům, ve kterém jsem bydlel, byla funkcionalistická vilka.“

I proto Kult prohlášení budovy za kulturní památku uvítal. „Myslím si, že k tomuto domu statut kulturní památky patří. Je to mimořádná stavba,“ říká majitel Broukárny, který na ní aktuálně nechává opravit fasádu ze Široké ulice a chce tam umístit historickou reklamu.

Prvorepublikové dědictví

Podle architektky budějovického Národního památkového ústavu Jany Štorkové je dům kvalitním příkladem funkcionalistické stavby, která svým konceptem a dochovanou autenticitou přesahuje regionální poměry. 

„Dům je jedním z mála funkcionalistických obchodních domů v jižních Čechách,“ zdůrazňuje význam stavby Štorková. Dnes však už nikdo zašlou slávu pulzujícímu obchodnímu centru nevrátí. „Nikdo už nebude chodit nakupovat po schodech do patra, nákupní centra vypadají úplně jinak,“ konstatuje Kult.

Českobudějovický architekt Miroslav Vodák však upozorňuje, že využití domu je stejně důležité jako samotná stavba. „Dnes se ty věci prodávají jinak, a to je problém i u hradů a zámků. Dřív tam žila šlechta a my tam dnes chodíme na návštěvu. Souviselo to s první republikou, kdy tu byla kultura na nějaké úrovni a k ní se vázala i architektura. Patřili jsme mezi deset nejvyspělejších zemí a dnes už to jenom oprašujeme. Nemůžete zabránit opravám, ale interiér Broukárny zdaleka není původní. Památkovou hodnotu má hlavně fasáda,“ vysvětluje Vodák.

Přesto však vnímá obchodní dům Brouk a Babka jako obrovskou velkorysost tehdejší doby.