Není to žádná no-go zóna, říká radní o ulici, kde lynčovali řidiče

  17:04
V oblasti takzvaného brněnského Bronxu, lokality s nechvalnou pověstí, bydlí od roku 2006. Veřejný „lynč“ řidiče, který v pátek v Bratislavské ulici srazil ženu s kočárkem, není podle radního městské části Brno-střed Davida Oplatka výjimečným případem.

Radní městské části Brno-střed David Oplatek. | foto: radnice Brno-střed

„Podobné situace se v minulosti staly i třeba na Cejlu. Ta lokalita je obecně divočejší než zbytek Brna,“ podotýká Oplatek.

Má se tedy člověk v této oblasti bát?
Asi ani ne. Tohle rozhodně není žádná no-go zóna. Nemám informace, že by docházelo k napadání. Osobně se mi za těch více než deset let, co tu žiju, nikdy nic vážného nestalo.

Nicméně situace, kdy dav po nehodě napadne řidiče, v jiných částech Brna není úplně běžná...
To není. Stejně jako není v jiných částech města běžné, že se v pátek večer porvou dvě rodiny na ulici. Ovšem tohle musela být hodně vypjatá situace. Když si představím, že se tam ten řidič vrátil ve chvíli, kdy už se sbíhali lidi, na zemi ležela ta sražená paní a z kočárku vytahovali dítě, věřím, že tam bylo hodně emocí.

Je pravda, že řidič, kterého na ulici napadli Romové, byl také Rom?
Já jsem se toho neúčastnil, ale podle informací, co jsem slyšel, tak ano.

Jak v oblasti Bronxu vypadá soužití s romskou komunitou?
Jak roste podíl nově příchozích, tak jedna věc, které se osobně bojím, je potenciál interetnického konfliktu. Ale spíš se to týká požadavků na čistotu a bezpečí. Nově příchozí si sebou nesou standardy toho, jak má vypadat jejich okolí.

Jak se vůbec v brněnském Bronxu žije?
Lokalita se v posledních letech velice dynamicky rozvíjí. Stačí se tam projít a uvidíte, že spousta domů je opravených, vznikají novostavby a tím pádem se tam spousta lidí stěhuje. Lokalita je do dneška vnímaná jako dominantně romská, ale to se hodně výrazně mění a do budoucna se to změní ještě víc. Nejen Romové, ale i sociálně slabší lidé obecně postupně odcházejí. Tím, jak je dnes hlad po bytech, tak se majitelům vyplácí chudší lidi vystěhovat, dům opravit a pronajmout nebo ho prodat bohatší klientele. A to nejsou jednotlivé domy, ale mění se takto velká část celé lokality.

Takže už se nejedná o místo, které je pro mnohé odpudivé?
Zatím to možná na první pohled není vidět, ale během tří až pěti let se to obrovsky projeví. Nechci říkat, že zmizí všichni Romové nebo chudší obyvatelé, ale část určitě. Místo nich se sem stěhuje střední střída, což je důvod, proč jsme rozjeli komunitu Barvy brněnského Bronxu. To je skupina lidí, která začínala v roce 2012 pořádat festival Ghettofest. Vnímali jsme, že je ta akce populární, ale byla to záležitost jednoho víkendu a jinak se nic nedělo. Chtěli jsme působit kontinuálně a snažit se víc propojovat lidi. Na konci ledna jsme měli setkání jádrové skupiny, sešla se asi dvacítka lidí, kteří v lokalitě žijí, pracují nebo podnikají. Byla mezi nimi i řada Romů. Probíraly se mimo jiné problémy lokality.

Jaké to jsou?
Překvapilo mě, že nikdo na setkání nemluvil o etnickém napětí. Jako největší problémy zazněly nedostatek zeleně, dopravní bezpečnost a nepořádek, to znamená černé skládky a nedostatek odpadkových košů. Pak se tam objevily věci jako dluhy, herny, zastavárny, špatná pověst lokality, nedostatek kultury, venčení psů a chybějící služby.

Dopravní bezpečnost se týká i ulice Bratislavské, kde se v pátek stala nehoda. Navrhujete zřízení přechodu, omezení rychlosti a instalaci retardérů. Věříte, že se to povede?
Tahle událost je docela silný impuls. Doufám, že to nevyvane a že se to v různých orgánech města podaří uvést do chodu. Není samozřejmé, že se tyhle věci změní obratem, je potřeba na ně tlačit. A i ta medializace případu by mohla pomoct.

Máte pocit, že dosud byla oblast Bronxu spíš na okraji zájmu?
Přijde mi, že ano. Jako příklad udávám, že když se podíváte na bydliště zastupitelů naší městské části, tak mezi těmi, kteří bydlí na Kraví hoře nebo Veveří, a těmi, co bydlí v Bronxu, je obrovský nepoměr. Nechci říct, že by se o Bronx nikdo nestaral. Ale tím, že je lokalita primárně vnímána jako romská, tak pokud se investují peníze do služeb, jsou to hlavně sociální služby jako nízkoprahová centra pro děti, programy pro narkomany a podobně. Chybí tam služby pro střední střídu, a to nemyslím etnicky, protože máme tendenci vnímat Romy jako homogenní skupinu, ale ono to tak není. V lokalitě podle průzkumu bydlí tři až pět tisíc Romů, což je docela velká skupina, která je nějakým způsobem diverzifikovaná od těch nejchudších po dělnickou a střední třídu. A pro tyto lidi úplně chybí služby typu centra volného času. Když se tam totiž dřív lidi stěhovali, tak to byli často studenti nebo lidé po škole, ale když se jim narodily děti, tak se usazovali jinde. Teď se tam lidé stěhují nastálo a my se je snažíme propojit, aby sami řekli, co jim chybí.

Autor: