Redakci MF DNES se podařilo získat první verzi materiálu. Už teď je ale jasné, že skoro polovina - 300 milionů korun - půjde rovnou na projekty, na které městu přispívá Evropská unie.

„Je to vlastně podíl města na dotacích z EU, které získáme. Unie většinou zaplatí 60 až 80 procent projektu, zbytek musí sehnat město,“ poznamenal primátor Petr Vokřál (ANO).

Z dokumentu také vyplývá, že nejvíc dostane dopravní podnik. Třeba na opravy a odhlučnění tramvajových tratí na Veveří, Křenové a v Juliánově za 111 milionů korun. Prakticky na všechno, o co si dopravce zažádal. Jediné, na co nezbylo, je rekonstrukce historické lodi Dallas za 12 milionů.

Pak přicházejí na řadu městské části. Městský medvídek, jak starostové láskyplně přezdívají rozdělování peněz, však neuspokojil zdaleka všechny. Ačkoliv jde o největší přebytek peněz za poslední roky, radnice městských částí uvidí jen 113 milionů korun.

Magistrát ale nemá žádný ucelený systém, jak rozdat peníze, s nimiž nepočítal. „Rozdělujeme je podle individuálních požadavků. Zvažujeme projekt po projektu a vkládáme peníze tam, kde nám to přijde smysluplné,“ popsal náměstek brněnského primátora Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Vedení města rozdělovalo peníze městským částem a společnostem zhruba podle jejich velikosti a důležitosti projektů,“ doplnil Vokřál.

Financování se dočká asi třetina požadavků

O konečném rozdělení financí rozhodnou v květnu zastupitelé, seznam projektů se může ještě měnit, ovšem zřejmě jen mírně.

Přes 11 milionů tak podle současné verze půjde třeba na hřiště u škol a školek, na úpravy a budování veřejných prostranství, jako jsou parky či zastávky městské dopravy. Opravy za pět milionů korun se zřejmě dočká také kaple na Burianově náměstí v Brně-Žabovřeskách.

Víc peněz bude mít město i na marketing a propagaci, a to přes osm milionů. Naopak třeba Národní divadlo nedostane na opravu nákladního výtahu za 4,3 milionu korun nic. Muzeum města Brna si také bude muset počkat na plánovaný nákup výtvarných děl za 1,5 milionu.

Na magistrát nakonec přišlo skoro třikrát tolik požadavků, než bylo možné financovat. „Máme připravené projekty na čtyři akce, všechny by pomáhaly zvelebení veřejných prostranství. Nakonec to jsou jen čtyři miliony na revitalizaci parku na Horáckém náměstí,“ přiblížil Marek Viskot (ČSSD), starosta Brna-Řečkovic.

Podle něj je těžké najít jakoukoliv logiku v klíči, jak magistrátní koalice peníze navrhla přerozdělit.

Raději investovat než splácet dluh

K postupu magistrátu je velmi kritický Vladan Krásný (ODS), starosta Starého Lískovce. Ze tří projektů za víc než 23 milionů korun vybrali politici jen jeden. Na regeneraci volnočasového areálu Sluníčka na sídlišti dostane 10 milionů.

„Ty jsme přitom podle dohody s městem měli dostat už loni na jaře, několikrát nám je slíbilo. Dokonce jsme už zahájili stavbu. Peníze ale pořád nepřicházely. Na loňský projekt jsme tak dostali finance letos a na letošek nedostaneme už nic,“ zlobí se Krásný.

Musel totiž hledat v rozpočtu své radnice volné peníze. „Projekty se vybíraly podle toho, kdo je politicky nejblíž koalici a na čem mají zájem pánové z města, aby se u toho mohli vyfotit,“ dodal starosta.

Podle náměstka Hladíka ale politický klíč v rozdělování peněz nehrál roli. „To by Brno-sever muselo dostat sto milionů. Získalo míň než desetinu toho, co žádalo,“ podotkl. Hladík je bývalý místostarosta této druhé největší městské části, kde stále bydlí.

Podobně jako loni ani letos nepůjde z přebytku nic navíc na splácení dluhu ve výši přes 4 miliardy.

„Budu se opakovat, ale momentálně jsou úrokové míry natolik nízké, že je pro nás výhodnější volné peníze investovat. Většina jde do infrastruktury městských částí nebo do údržby majetku města. Přitom dostojíme všem závazkům, které máme,“ řekl primátor s tím, že letošní splátka dluhu bude kolem tří set milionů korun.