Brno plánuje novou čtvrť, starosty těch okolních děsí dopravní kolaps

  13:12
Brno chce vybudovat v oblasti Červeného kopce novou čtvrť pro deset tisíc lidí. Záměr děsí starosty i obyvatele přilehlých městských částí, kteří se od prvního zveřejnění plánů ptají na podobu obřího sídliště či jak bude řešená doprava. Nyní se dočkali alespoň částečné odpovědi.

K oblasti Červeného kopce v Brně nyní patří stejnojmenná národní přírodní památka, zarostlé skládky, nové domy s luxusním bydlením i bývalá dělnická kolonie Kamenka, desítky zahrádek i lesíky z náletu a neudržované louky. V budoucnu tu má vyrůst nová čtvrť pro 10 tisíc lidí. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Oblast Červeného kopce leží na rozhraní Brna-střed, Bohunic a Starého Lískovce, necelé dva kilometry jihozápadně od centra města. Patří k ní stejnojmenná národní přírodní památka i zarostlé skládky, nové domy s luxusním bydlením i bývalá dělnická kolonie Kamenka, desítky zahrádek i lesíky z náletu a neudržované louky.

Oddělení strategického plánování brněnského magistrátu nyní představilo právě dokončenou územní studii, ve které odborníci podstatné otázky výstavby na největším brněnském brownfieldu řeší a přibližují, jak má území o rozloze 25 hektarů ve finále vypadat.

 „Navrhli jsme od Vídeňské ulice městskou zástavbu, která vystoupá na terasu Kohnovy cihelny, kde jsou krásné výhledy. Bude dopravně napojená na Jihlavskou, kde je dnes jen tramvajové těleso. Šlo by o zhruba pětipatrové bytové domy a vznikne tu klasická čtvrť s náměstím, obchody a komunitním centrem, školou a hřištěm. Součástí jsou i stavby pro podnikání, ale ty situujeme spíš do míst u Jihlavské ulice,“ popsal architekt Petr Pelčák, jehož ateliér studii vypracoval.

Tady podle něj najde domov osm tisíc lidí. Na vlastním Červeném kopci má pak vzniknout obdoba Masarykovy čtvrti s vilami v zahradách pro dva tisíce obyvatel.

Lokalita se rozvíjí živelně, chybí jí infrastruktura

Oblast je už od roku 1994 v územním plánu vyčleněná pro bydlení, ale nerozvíjí se, jak by měla. A pokud ano, tak živelně. Brzdí ji ekologická zátěž, složitý terén, spousta vlastníků, nevyjasněné restituce a hlavně fakt, že je odříznutá od zbytku města.

„Už tu existuje například uzavřený soubor domů v oblasti Kohnovy cihelny, vlastník místního fotbalového hřiště tu chce postavit kolonii rodinných domů a v bývalé LDN plánuje město domov důchodců. O stavební povolení žádá celá řada investorů. Každý si však jede jen to své a nezabývá se celou oblastí, kde chybí infrastruktura,“ podotkl Pelčák.

Pokud to nyní Brno nezačne řešit, může se podle něj stát, že už ji ani nepostaví. „Jen najít stopu, kudy by vedla městská komunikace, která by splňovala všechny zákonné předpisy, bylo vzhledem ke stojícím domům a černým stavbám dost složité,“ doplnil.

Autoři studie představili několik možností řešení městské hromadné dopravy, kterou by měly obstarat trolejbusy nebo autobusy. Naplánovali novou linku od bohunického kampusu přes ulice Kamenice a Vinohrady až k odsunutému nádraží. Další autobusy mají mířit z křižovatky, která vznikne u krematoria, ke Kohnově cihelně.

A právě u krematoria vyroste ve vzdálenosti 200 až 300 metrů od jádra zástavby nová zastávka, jež poslouží také lidem, kteří pojedou na hřbitov. Nad krematoriem pak vznikne nové parkoviště.

Klíčové je rozšíření Jihlavské, blízko jsou však domy

Osobním autům má sloužit především nová křižovatka nad nadjezdem tramvají. Podmínkou je ale klíčové rozšíření Jihlavské ulice. „Je potřeba přidat alespoň jeden pruh. Dostaneme se tím však blíže domům, takže další rozšíření je závislé na hladině hluku,“ vysvětlil dopravní specialista Petr Soldán z Ateliéru DPK, který řešil hlavně dopravní stránku studie.

S rozšířením na čtyři pruhy se počítá také v ulici Kamenice, která bude s novou rozsáhlou čtvrtí propojená třemi křižovatkami. Starostové městských částí, jichž se výstavba dotýká, mají i tak strach z dopravního kolapsu.

„Na jihozápadní část Brna se řítí katastrofa. Projekt zástavby Červeného kopce počítá s vyústěním městské hromadné dopravy do křižovatky ulic Vídeňská, Vojtova a Vinohrady, ale osobní dopravu chce vést přes ulici Kamenice na Jihlavskou nebo přímo na ni dole u krematoria. Pokud se Jihlavská nerozšíří na šest pruhů, doprava tady skončí. Bez důkladné dopravní studie od křižovatky s Vídeňskou až k obchodnímu centru Campus Square souhlas nedáme,“ rezolutně prohlásil například starosta Bohunic Antonín Crha (KDU-ČSL).

Nyní dokončená územní studie se stane podkladem pro zpracování územního plánu nebo pomocným podkladem pro územní rozhodnutí o umístění stavby. Ta se má stát jedním ze strategických projektů města, podobně jako například tramvaj Plotní.

Podle Dušana Novotníka, šéfa magistrátního odboru pro územní plánování a rozvoj, jde o „první výkop“. Vlastní budování je otázkou příštích 20 let. „Řekli jsme lidem, co by tam mohlo být, a jejich připomínky chceme ještě do studie zapracovat,“ podotkl Novotník.

Možnost podle něj dostanou i v dalších etapách tvorby plánu a při projednávání jednotlivých projektů.