Po končící brněnské vládě zbyl nedodělaný územní plán, parkoviště i žaloby

  10:54
Poslední šanci dohnat resty měla v úterý končící brněnská vláda. K pěti již vybraným lokalitám pro stavbu odstavných parkovišť radní přidali ještě tři další. Na svém posledním jednání tak částečně srovnali jeden z největších nedodělků v souvislosti s rezidentním parkováním.

Končící brněnský primátor Petr Vokřál (vpravo) se svým náměstkem Petrem Hladíkem. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Těmi dalšími, které nechávají na novém vedení, jsou třeba více než rok neobsazená funkce vedoucího odboru dopravy, koncertní sál zatížený žalobou či MotoGP se ztrátou, kterou stát nechce zaplatit.

„Nevidím to jako nedodělky nebo nedořešené projekty. Jsou to věci, které mají nějaký vývoj, minulost, přítomnost a budoucnost,“ prohlásil náměstek brněnského primátora pro dopravu a investice Richard Mrázek (ANO). „Přijdou noví lidé a ti to budou řešit,“ poznamenal.

Na poslední chvíli radní alespoň postrčili dopředu stavbu chybějících parkovišť Park and Ride, za což je kritizovala opozice. Vadilo jí, že spustili modré zóny, ale nezajistili dostatek odstavných ploch pro auta návštěvníků a nerezidentů.

Náklady na parkoviště přesáhnou miliardu

Nově tento úkol budou řešit Brněnské komunikace. V jejich režii mají do roku 2022 vzniknout zhruba čtyři a půl tisíce míst na osmi parkovištích, která následně připadnou pod jejich správu. Případnou ztrátu město dorovná z rozpočtu, jako je tomu již nyní u provozu sportovních zařízení další městské společnosti Starez-Sport.

K již naplánovaným lokalitám u nádraží v Králově Poli, v Purkyňově a Šumavské ulici, v Líšni u Zetoru a u nemocnice v Bohunicích přibyly tři další – na Žlutém kopci v Tomešově ulici, ve Sportovní u tenisových dvorců a u Dětské nemocnice.

Odhadované náklady celkově přesáhnou jednu miliardu korun. Studie proveditelnosti na jejich výstavbu by měla být hotová do konce března příštího roku.

Harmonogram je však již úkol pro novou radu, stejně jako obsazení víc než rok volného postu vedoucího odboru dopravy.

„Těžko se mi ta věc komentuje. Vybírali jsme ho v létě, zvolili jsme velmi dobrého uchazeče, ale nenastoupil. Oslovili jsme druhého, ten také nic. Řízení jsme zrušili a vyhlásili nové. To teď běží,“ řekl Mrázek.

Podle něj bylo přitom okolo patnácti uchazečů, jenže ti nejlepší nakonec odmítli. „Možná stanovisko změní ve chvíli, kdy se seznámí s tím, co toto místo konkrétně obnáší,“ přemítal.

Územní plán se za čtyři roky dá stihnout, tvrdí Ander

Klíčovým restem dosluhující koalice je pak nový územní plán Brna. Jeho přípravu měli na starosti Zelení a jejich náměstek Martin Ander. Dokument musí být hotový do roku 2022, kdy přestane platit ten starý. Pokyny k jeho vypracování však představitelé města zadali až letos v červnu. „Za čtyři roky se to stihnout dá,“ míní přesto Ander.

Za zdržením vidí objektivní důvody, a to zrušení nadřazených Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a schválení nových až v roce 2016.

„Kdybychom na území Brna neřešili otázku trasování D43, šlo by to i bez krajských zásad. V případě liniových staveb musí rozhodnout nejdříve nadřazená samospráva, kterou je kraj,“ sdělil Ander.

Podle něj městu citelně chybí právě šest let, kdy se čekalo na schválení krajských zásad. „Za tu dobu se změnily požadavky Brna a občanů, bylo potřeba vzít nové podklady. V té době mělo město jiné problémy než dnes. Na to odpovídala vize prostorového rozvoje,“ hájí se.

Končící náměstek nicméně nestihl ani dopracovat a předat ke schválení balíček stovek změn stávajícího územního plánu, poté co krajský soud v roce 2015 shodil aktualizaci starého dokumentu. Město nemohlo najít ani vhodného zpracovatele územního plánu. Nakonec se úkolu až letos v létě ujala Kancelář architekta města Brna.

Rezidentní parkování a územní plán vidí jako největší nedokončené záležitosti i budoucí primátorka Markéta Vaňková (ODS). „Je toho ale víc,“ podotkla. I když další resty jmenovat nechtěla, už dnes je jisté, že její vláda se nevyhne řešení problémů s několika žalobami, které se Brna týkají.

Janáčkovo kulturní centrum a Grand Prix skončí u soudů

Studio M1 architekti, které před 14 lety vyhrálo výběrové řízení na podobu Janáčkova kulturního centra, podalo na Brno žalobu za porušení licenční smlouvy.

Podle něj nový návrh studia Konior proti původnímu plánu rozšiřuje kapacitu až o 400 míst, což nezvládne statika a ani již hotové parkoviště pro bezmála dvě stovky aut.

A žaloba se vznáší i nad motocyklovou Grand Prix. Na ministerstvo školství ji podal pořádající spolek, který tvoří Brno a Jihomoravský kraj. Důvodem je podle něj neoprávněné snížení státní dotace.

Kvůli tomu se nyní organizátoři dostali do ztráty 31 milionů korun a dluží poplatek promotérské společnosti Dorna. Končící primátor Petr Vokřál (ANO) se nechal slyšet, že pokud stát peníze pošle, spolek žalobu stáhne. K tomu se ale ministerstvo nemá. Žaloba tedy stále leží u Městského soudu v Praze.