Sláva brněnských restaurací se vrací ztuha, Muzejka se však blíží otevření

  11:26
Už sedm let je zavřená legendární brněnská restaurace Muzejka na rohu Moravského náměstí a Lidické ulice. Nicméně teď má za sebou kolaudaci a pomalu míří k otevření. I přes vleklé spory s městem nájemce věří, že sem v únoru příštího roku Brňané zase vyrazí na pizzu, grilovaný steak či kávu s dezertem.

Brněnská restaurace Muzejka na rohu Moravského náměstí a Lidické ulice má za sebou kolaudaci a pomalu míří k otevření. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Podobnou naději živí také další pusté a kdysi slavné restaurace v památkových objektech v centru Brna, zatím však takové štěstí nemají. Vedení města teprve vymýšlí, co s nimi.

To platí například o restauraci Bohéma v Janáčkově divadle nebo o podniku Hansen v Besedním domě na rohu Solniční a Husovy ulice.

Cesta k otevření ale nebyla jednoduchá ani v Muzejce. „Nalili jsme do toho už 18 milionů korun, platíme úvěr a nájem, a přitom nevyděláváme. Proto potřebujeme otevřít co nejdřív. Teď už sháníme zaměstnance do obchůdku s delikatesami a do bistra,“ popisuje současný nájemce Jan Nahodil.

S úpravami přízemních prostor neogotického Berglerova paláce začal už na jaře 2016, ale dostal se do sporu s městem kvůli rekonstrukci a nákladům na energie, které podle něj magistrát účtoval neoprávněně.

Město mu zase vyčítalo, že jednu z místností vymaloval kýčovitě v rozporu s požadavky památkářů a navíc dluží 170 tisíc korun.

Ještě na jaře to vypadalo na patovou situaci. Pak si ale Nahodil najal právníka a komunikace se zlepšila. Shodují se na tom obě strany, ačkoliv spory stále nejsou úplně dořešené. Dělníci nicméně už namontovali stoly, obslužné pulty a další zařízení. „Postupně chceme otevřít také ostatní prostory, třeba salonky v patře, a do budoucna bychom si rádi pronajali i suterén a zřídili v něm vinárnu,“ plánuje Nahodil.

Luxus v Besedním domě krachl. Nový plán je, peníze zatím chybí

Aby se hosté vrátili i do dalších unikátních prostor – tentokrát na místo bývalého podniku Hansen v Besedním domě – má eminentní zájem brněnská filharmonie, která objekt provozuje.

Fotogalerie

Kdysi luxusní restaurace ještě v roce 2012 lákala na rakousko-uherskou kuchyni a atmosféru z dob habsburského mocnářství, ale návštěvníci do ní moc nechodili, a tak je už šest let zavřená. Nájemce se pustil do rekonstrukce, ale záměr nakonec vzdal.

„Restaurace nám citelně chybí už jen proto, aby posloužila našim posluchačům při koncertech. Dala by se využít i k pořádání workshopů pro děti, kterým bychom tam zároveň zajistili i oběd,“ vypočítává výhody mluvčí Filharmonie Brno Kateřina Konečná.

Filharmonie nyní ve spolupráci s městem připravuje výběrové řízení na projektanta rekonstrukce. Na kolik vyjde, ale zatím nikdo neví. „Pokud vše půjde podle plánu, rádi bychom v příštím roce zažádali o stavební povolení a vybrali zhotovitele,“ nastiňuje Konečná.

Podle brněnského radního pro kulturu Marka Fišera (Piráti) ale peníze v rozpočtu na příští rok na rekonstrukci nejsou, pouze pár set tisíc na dokumentaci a malé úpravy.

Bohému „setnul“ Pohlreich, teď je ve hře káva se vzděláním

V podobné situaci je i restaurace Bohéma v Janáčkově divadle, o rekonstrukci se zatím spíše mluví. „Do konce roku chceme mít jasno, co tam bude. Divadlo žádá kavárnu a edukační centrum, což by se nám také líbilo. Ale musíme zvážit i ekonomickou stránku, aby si na sebe objekt vydělal,“ říká Fišer.

Ještě za totality patřila Bohéma k nejpopulárnějším podnikům, kde se scházeli lidé z avantgardy a umělci z divadla. Před osmi lety utrpěla debakl v pořadu Ano, šéfe! Ještě před koncem natáčení práskl rozezlený Zdeněk Pohlreich dveřmi hlavně kvůli skandálnímu chování tehdejších provozovatelů.

Ti sice krátce nato skončili a Bohému po čase převzala jiná nájemnice, ale pověst hospody se jí obnovit nepovedlo. Provozovna je tak už téměř tři roky zavřená.

Teď se chce vrátit zpět, nicméně už ne jako restaurace. Vedení divadla tedy předložilo jiný plán. „Kdyby zde bylo vzdělávací centrum a vepředu kavárna, která lidem alespoň trochu nahradí chybějící restauraci, bude to ideální. Prostory jsou dost velké, aby se tady daly dělat lektorské úvody, semináře, workshopy. Jde je i pronajímat, takže by vydělaly peníze. A o prázdninách sem můžou příměstské tábory,“ nabízí varianty ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser.

A přesunout sem chce i sály pro baletní školu. „Je o ni obrovský zájem, ale protože využívá místnosti našeho baletu a ty slouží primárně pro přípravu představení, je kapacita omezená a musíme mezi dětmi vybírat,“ vysvětluje Glaser.

Přestavba ale znamená podstoupit kvantum žádostí, povolení, zpracování dokumentace a výběrových řízení. „Takže i když budu super optimista, nebude to dřív než na podzim 2021,“ dodává Glaser.

Návrat do historie? Nápady se tříští o peníze, tvrdí architekt

Podle náměstka primátorky Olivera Pospíšila (ČSSD), který má pronájmy na starost, se zájemci o tyto objekty nehrnou.

„Když už, mají specifickou představu, která je spojená s velkou investicí. Pokud ji udělá nájemce, chce dlouhodobý pronájem patnáct a více let, a do toho se zase nechce městu,“ říká Pospíšil.

Jeho slova potvrzuje i brněnský architekt Petr Hrůša, který stojí například za nedávno skončenou kompletní obnovou Janáčkova divadla.

„Potíž je v tom, že tyto restaurace jsou obrovské, a pokud neleží přímo na České, náměstí Svobody nebo v ulicích mířících z něj, je těžké je utáhnout. V případě Hansena a Bohémy si navíc obě hrály na luxus, ale byly strašné a z hlediska zákazníka velmi nekomfortní, proto zkrachovaly,“ má jasno Hrůša.

Obnovu vidí problematicky také z pohledu architekta. „Stalo se módou vracet historické podniky do dob jejich vzniku, ale je to těžké. Buď je opravíte kvalitně, ale to přijde na velké peníze, nebo zvolíte lacinější variantu, ale ta zavání kýčem,“ uzavírá.

Znovuotevření Muzejky bránil spor s městem: