Jeden z nich, dnes sedmdesátník, se obrátil na ostravskou redakci MF DNES s prosbou o pomoc při pátrání po Miluši z Ostravska.
„Milka byla krásná, fajná děvucha, za svobodna se jmenovala Marková a bydlela v okolí Ostravy, možná na Karvinsku,“ říká Václav Hanák, který by byl rád, kdyby se žena nebo její příbuzní ozvali.
„Pátráme s kamarády i po dalších účastnících brigády spolu s Janem Palachem v kazašském Interlageru číslo 2 v roce 1967. Hledáme zejména studenty pražské Vysoké školy ekonomické a brněnské techniky s cílem podání svědectví a doplnění dokumentace,“ vysvětluje Hanák.
Jakékoli relevantní informace i kopie dokumentačních materiálů, i z pozůstalosti, mohou lidé posílat na e-mailovou adresu storoh@centrum.cz. „Vše zapůjčené vrátíme,“ slibuje muž.
Lidé, kteří se zajímali o Palachův čin, míní, že právě jeho cestování po Rusku a později i po Francii a poznání propastného rozdílu mezi oběma zeměmi přispělo k tomu, že se rozhodl obětovat svůj život s cílem vyburcovat národ k odporu. Podle spolužáků to mohl být jeden z důvodů.
16. ledna 1969 tak vzplála pochodeň číslo 1, jak věřil Jan Palach, který o tři dny později zemřel.
Po Palachovi protestovali proti ruské okupaci Československa sebeupálením další lidé.
Od ledna do dubna 1969 jich byly téměř tři desítky včetně Jana Zajíce z Vítkova na Opavsku, který se prohlásil za pochodeň číslo dvě.
