Hájovna na šumavském Březníku je kvůli problémům s odpadními vodami a elektřinou zavřená už šestou zimní sezonu.
„Krásně jsme se na běžkách projeli. Jenom nechápu, proč není otevřený Březník. Bezvadně tam vařili, bylo to skvělé občerstvení na cestě,“ líčila v sobotu Jana Richterová ze Sezimova Ústí, která si přijela na Modravu užít upravené stopy a slunečné počasí.
Podle řady návštěvníků by bohatě stačilo, kdyby si na Březníku mohl člověk dát malé občerstvení, dojít si na toaletu nebo převléknout.
Takovou možnost měli turisté pouze loni v létě, kdy bývalá myslivna na Březníku fungovala jako restaurace, do níž dovážel jídlo s pitím modravský pivovar Lyer. Jednalo se však pouze o dočasné řešení, jež udrželo budovu, fungující zároveň i jako infocentrum a muzeum, alespoň částečně v provozu.
„Ministr životního prostředí Richard Brabec nechal Březník na nátlak veřejnosti loni otevřít. Jenže tímto krokem akorát zblbnul lidi. Spousta z nich se mě neustále ptá, proč není nadále otevřený a kdy by se mohl zase otevřít,“ podotýká starosta Modravy Antonín Schubert v sobotu odpoledne před obecním úřadem, kolem kterého proudí od parkoviště k běžkařským trasám skupinky turistů s lyžemi v ruce.
Obec na Březníku dlouhodobě řeší problém s odpadními vodami a elektřinou. „Řadu let tyto věci nikoho nezajímaly. Ministerstvo a správa šumavského parku nemají žádnou koncepci, jak takový objekt spravovat. S ministrem dlouhodobě kvůli chatě bojujeme,“ označuje viníky modravský starosta.
S tím ovšem nesouhlasí mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák. „Tyto problémy řešíme už několik let. Taková vyjádření bereme jen jako osobní názor pana starosty,“ brání se Dvořák.
Aktuálně je hájovna zavřená i z důvodu problematického zásobování v zimě. To by se však podle Schuberta dalo jednoduše vyřešit.
„Není problém dovážet zásoby naší rolbou, která kolem Březníku dvakrát týdně upravuje běžkařské stopy,“ říká Schubert a ukazuje polohu hájovny na turistické mapě Šumavy, která visí na zdi jeho pracovny. Březník leží od Modravy zhruba sedm kilometrů.
Provoz komplikují odpady
Problémy s hájenkou se táhnou od roku 2013, kdy ji nechalo tehdejší vedení správy šumavského národního parku v čele s Jiřím Mánkem zrekonstruovat. Rozsáhlé opravy interiéru si vyžádaly 5,5 milionu korun a budova se měla stát vzorovým restaurantem Šumavy. Potíže s jímkou a energetickou soběstačností však rekonstrukce nevyřešila.
„Odpady jsou asi největší Achillovou patou celého Březníku, o které jsme byli přesvědčeni, že po nové kolaudaci na konci roku 2013 neexistuje,“ uvedl krátce po opravách současný ředitel správy šumavského parku Pavel Hubený.
O necelé tři roky později dostala správa parku od České inspekce životního prostředí pokutu 300 tisíc korun právě kvůli odpadním vodám a problémům se skladováním pohonných hmot pro dieselový agregát, který vyráběl na Březníku elektrickou energii.
Vedení parku navrhuje zde vytvořit ostrovní energetický systém i s využitím solárních panelů, jenž by měl udržet chatu nepřetržitě v provozu. „Byla by tam kromě panelů i kogenerační jednotka a velkokapacitní úložný zdroj energie,“ popisuje Dvořák.
S takovým návrhem však Schubert nesouhlasí. „Umí si někdo z těch pánů vůbec představit, jak budou panely vyrábět elektřinu, když na nich bude ležet metr sněhu?“ ptá se.
Místo asfaltky prašná cesta
Podle Schuberta by bylo ideální pod cestou k hájence vybudovat kanalizaci z Modravy až na Březník a současně s ní položit i elektrický a datový kabel.
„Navíc bychom místo asfaltky mohli udělat prašnou cestu, což by turisté ocenili. Kdo to kde viděl, aby v první zóně národního parku vedla k horské chatě asfaltová cesta,“ říká rozhořčeně starosta Modravy. Schubert tvrdí, že by obec mohla zavedení kanalizace a elektřiny financovat ze svého.
„O této možnosti jsme také uvažovali, ale je tu ještě jeden problém: stále čekáme na vyjádření při posuzování vlivu na životní prostředí, které zatím není hotové. Uvažujeme i nad lokální čistírnou odpadních vod,“ vysvětluje mluvčí Dvořák s tím, že vedení parku plánuje chatu v letních měsících opět otevřít.
Někteří turisté navrhují založení nadace na zprovoznění a následný chod chaty. „Myslíme si, že lyžaři by rádi na něco takového, jako je funkční chata s odpočinkem, rádi přispěli,“ shodují se Lucie Ptáčková a Jaroslava Kremlová z Českých Budějovic, které o uplynulém víkendu vyrazily na modravské tratě běžkovat.
Schubert podobné aktivity ze strany turistů kvituje. Sám vidí problém v tom, že jsou lidé o osudu hájovny na Březníku informováni jen povrchně, a ukazuje své statusy na facebookovém profilu týkající se problémů s budovou. Ty si podle něho čtou tisíce lidí.
„Je to tak složitý problém, že se to nedá v rychlosti vysvětlit. Budu jedině rád, když se bude v případu angažovat i veřejnost. Třeba se pak něco změní,“ podotýká Schubert.
