Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zátěž, kravina. Ředitelé škol nechtějí hodiny „branné výchovy“ navíc

  19:44
Ministryně obrany Karla Šlechtová chce v nejbližších letech obohatit osnovy základních a středních škol předmětem na způsob branné výchovy, v němž by se žáci učili zdravovědě či výchově k vlastenectví. Ředitelé škol, které iDNES.cz oslovil, se k nápadu většinou staví odmítavě.

Nápad na „zavedení prvků branné dovednosti do základních a středních škol“ se dostal i do programového prohlášení vlády a podle ministryně obrany má jít tentokrát o plnohodnotný předmět, jako je třeba zeměpis či přírodopis.

Šlechtová bude muset najít pro svůj záměr podporu i na ministerstvu školství, které diskuzi o možných dílčích úpravách rámcového vzdělávacího programu na dotaz MF DNES nevyloučilo. Většina ředitelů škol, které iDNES.cz oslovil, však nápad nepovažuje za dobrý.

Šlechtová chce nový školní předmět, děti se mají učit bránit vlast

„Jsem ve školství od roku 1977 a zažil jsem už ledasco, ale vznik nového předmětu je vždy výrazem naprosté naivity při řešení nějakého problému. Zavést nový předmět je vždy ten úplně nejhorší nápad, lidově řečeno pořádná kravina,“ míní ředitel základní školy v Letovicích Miloš Randula.

Vyčlenění zdravovědy či výchovy k obraně státu do samostatného předmětu by podle něj nemělo pro žáky žádný přínos. „Nezpochybňuji, že je v oblasti potřeba něco dělat, ale je možné kýžená témata implementovat do stávajících předmětů. Lze je s větším důrazem zařazovat do občanské výchovy, výchovy ke zdraví, rodinné výchovy, v jejichž rámci se vyučují už nyní,“ dodal.

Podobně hovoří i zástupce ředitele základní školy v Pohořelicích Lukáš Mertlík. „Školy obecně potřebují především co nejvíce samostatnosti. Už nyní jsou tato témata součástí vzdělávací nabídky. Vždy záleží hlavně na postavě učitele - když chce nějaké téma přinést, tak ho přinese,“ sdělil svůj názor.

Dodal, že novým hodinám by zřejmě musel ustoupit jiný předmět. „Zajímalo by mě, na úkor čeho je chtějí zavést. Tato témata už tady zkrátka jsou a ze strany ministryně mi to přijde akorát mediálně vděčné. Existují oborové komise, kde se diskutuje, co do výuky začlenit, jak výuku zefektivnit. Ať nechají autonomii ředitelům a učitelům,“ přeje si Mertlík.

Děti jsou už nyní hodně vytížené

Rezervovaněji se k návrhu staví i předseda školského výboru Sněmovny Václav Klaus mladší (ODS), podle něhož jsou děti nyní už vytížené dost, než aby jim mohly přibýt třeba ještě dvě hodiny navíc. Šesťáci a sedmáci nyní tráví ve škole třicet hodin týdně, osmáci a deváťáci pak ještě o hodinu víc.

„Další hodiny bych určitě nepřidával, šest hodin denně je dostatečný počet. Už i obsah šestých hodin je pro žáky těžký na vnímání, natož aby měli třeba ještě sedmou hodinu,“ souhlasí zástupce víceletého gymnázia v Boskovicích Ivo Grim.

Nová branná výchova? Vojáci učí děti zastavit krvácení i nasadit masku

I podle něj by se nutně muselo jinde ubrat, aby mohla „branná výchova“ vzniknout jako samostatný předmět. „Dělat pro to speciální předmět mi nepřijde vhodné, určitě však lze témata více zakomponovat do občanské výchovy, dějepisu a dalších,“ zdůraznil.

Stejný názor zastává třeba také ředitel Základní školy v Rosicích Petr Řezníček, který také odmítá navyšování celkového počtu hodin. „Aktuálních a v této době stále důležitějších témat máme spoustu, od finanční a mediální gramotnosti, etické výchovy až po výchovu ke globálnímu myšlení a také se u nich neuvažuje o vzniku samostatných předmětů,“ podotkl.

„S nápadem, že by měly žákům přibýt jakékoli hodiny, zásadně nesouhlasím, leda by to bylo na úkor něčeho jiného. Nic bližšího však o návrhu nevím. Řeknu, že je to dobrá myšlenka, a pak to dopadne jako většina věcí z ministerstva, které novinku různými vyhláškami zkazí, jako třeba v případě inkluze,“ uvedl ředitel prestižního brněnského Gymnázia kapitána Jaroše Jiří Herman.

„Těžko soudit, dokud nemám v ruce konkrétní návrh, ale třeba dvě hodiny navíc by už mohly být problém, hodin je už celkově dost,“ připojil se ředitel Moravského gymnázia v Brně Miroslav Štefan.

Víc hodin, vyšší úvazky

Pokud by stát žákům nakonec nové hodiny přeci jen přidal, musel by podle ředitele Základní školy Purkyňova ve Vyškově Luďka Höfera přidat školám do rozpočtu také peníze na vyšší úvazky učitelů. „Pokud by přibyly hodiny, museli bychom zřejmě rozšířit odpolední výuku na více než jeden den v týdnu, což by byla komplikace“ upozornil.

Podotkl však, že v době různých nebezpečí spojených s otevíráním země světu je potřeba, aby se ve výchově ke zdraví a vlastenectví pokračovalo a promítly se do nich aktuální poznatky. 

„Lidé více cestují, úrazů přibývá, ohleduplnost lidí není taková jako dřív, a to ani v dopravě, ani třeba při zimních sportech na svazích. Je potřeba, aby žáci věděli, jak se mají k situaci postavit, a to nejen v případě zdravotních problémů. Špatná myšlenka to podle mého není,“ sdělil.

Spíše než přidávání hodin by však upřednostnil zapojení témat do jiných hodin, které školám přibyly v posledních letech. „Museli bychom udělat úpravy, ale v rámci takzvaných disponibilních hodin (hodiny z rámcového vzdělávacího programu, které může pedagog zaplnit podle svého uvážení) si větší začlenění témat dokážu představit, prostor tam je,“ uzavřel.

Měla by se do škol v modifikované verzi vrátit „branná výchova“?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 19. února 2018. Anketa je uzavřena.

Ne 5818
Ano 5206