Bulhaři práci Čechům neberou, naopak, říkají šéfové jihlavské firmy Bosch

  13:30
Ralph Carle jako obchodní ředitel a Stefan Hamelmann jako technický šéf řídí největší firmu v Kraji Vysočina, jihlavský Bosch Diesel. Ten má za sebou úspěšný rok. V dalším růstu však firmu brzdí nedostatek pracovníků. Naopak pomáhají vozíky na autopilota.

Stefan Hamelmann (vlevo) je v jihlavské firmě Bosch Diesel technickým ředitelem, Ralph Carle řídí obchod. V tomto roce podnik vyrábějící čerpadla a další díly pro dieselové motory roste. Objem výroby by se měl letos zvýšit přibližně o 14 procent. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Na Vysočině vládne plná zaměstnanost. „A to nám činí problémy. Jedno z řešení, které jsme zvolili, tedy zaměstnávat pracovníky z Bulharska, funguje jen částečně,“ posteskl si obchodní ředitel Carle.

Proč jen částečně?
Carle: Pro bulharské pracovníky potřebujeme bydlení, které také v potřebné míře nemáme. A to znamená, že růst firmy je v současné době méně určován klienty, ti naopak objednávají velmi dobře a hodně, ale tím, zda jsme objednané množství schopní dodávat. My chceme v Jihlavě i dále růst, jsme zdravá firma. Jen budeme stále víc zbrzďovaní situací na pracovním trhu.

Jihlavský Bosch v číslech

  • Tržby

2016 22,8 mld. Kč

2015 22,9 mld. Kč

  • Zisk

2016 534,8 mil. Kč

2015 596,2 mil. Kč

  • Průměrný počet zaměstnanců

aktuálně cca 4 400 lidí

2016 3 975 lidí

2015 3 939 lidí

Zdroj: výroční zprávy firmy

Když se bavíme o situaci na trhu práce, kolik zaměstnanců nyní v Boschi v Jihlavě máte?
Carle: K 1. lednu letošního roku jich zde bylo 4 140, v současné době zhruba 4 400. A stále nabízíme práci – jak v dělnických profesích, tak i v managementu a u technicko-hospodářských pracovníků. Pokud se nám je podaří najít, porosteme dál.

Zaměstnávání bulharských pracovníků je skutečně nezbytné, nebo je Bosch Diesel nabírá proto, že ho vyjdou levněji?
Hamelmann: Neděláme to proto, že jsou levnější pracovní silou. Náklady s tím spojené jsou vyšší, musíme zajistit tlumočníky, přeložit pracovní postupy. Děláme to proto, že potřebujeme pracovníky. A s těmi bulharskými máme zatím dobrou zkušenost.

Carle: Česko se dostává do situace, ve které bylo Německo na konci 70. let – že potřebuje pracovní síly ze zahraničí. A to znamená i to, že tito lidé musí někde žít, potřebují byty. Já ale pořád od svých kolegů slýchám, že je dílem velmi těžké sehnat pro zahraniční pracovníky bydlení. Že existují stále určité předsudky. Společnost se musí víc otevřít.

Hamelmann: A není to tak, že by bulharští pracovníci zde někomu brali práci. I to už jsem slyšel. Je to naopak. Tím, že zde zaměstnáme Bulhary, zajišťujeme pracovní místa v Jihlavě. Jen pokud zvládneme vyprodukovat patřičné množství výrobků, tak pak můžeme v technických i obchodních pozicích garantovat dané množství pracovních míst. To spolu souvisí.

Mluvíte o nedostatku bytů pro zahraniční pracovníky se zástupci města? Nebo je to spíš podnět pro soukromé firmy, které by měly stavět nebo pronajímat více bytů?
Carle: Samozřejmě, že o tom mluvíme. Místní politici to vědí a rozumí tomu. Stejně tak jako i přední politici, kteří navštívili náš závod. Já si ale myslím, že politika je jen jeden aspekt, za mnohem důležitější považuji, že společnost s tou změnou, která se rýsuje, bude žít. Že společně odbouráme určité předsudky, jež zde částečně přetrvávají. Tito zaměstnanci ze zahraničí přinášejí České republice přidanou hodnotu.

Radnice mimo jiné připravuje výstavbu nové cyklostezky do průmyslové zóny. Co vy na to?
Hamelmann: To bude dobrý projekt. Pokud sem povede bezpečná cyklostezka, velmi to pomůže. Vídám při změně směn zaměstnance, kteří chodí v oblečení na kolo, máme stále vyšší poptávku po stojanech na kola. Aktuálním tématem je tedy zvýšení počtu stání pro bicykly.

Zaslechl jsem, že zde chcete budovat takové věžové garáže na kola. Jak je to daleko?
Hamelmann: Zvažujeme pořízení cyklověží i rozšíření stávajících parkovacích míst pro kola (Bosch zřejmě bude hledat dodavatele varianty cyklověží s dvojitým výdejním místem, čímž by se výrazně zkrátila výdejní doba uschovaných kol – pozn. redakce).

Hustý silniční provoz v průmyslové zóně nově regulují semafory u kruhového objezdu. Pomohly ke zlepšení situace po skončení směn také expresní autobusové linky MHD jedoucí z průmyslové zóny rovnou na velká sídliště Březinky a Na Dolech?
Carle: I o tomto tématu jsme se s představiteli města bavili. Město ví, že vytíženost autobusů je velmi vysoká. Když se zeptáte zaměstnanců, řeknou vám, že autobusy jsou moc plné. Když se zeptáte města, odpoví vám, že to vše je v rámci možností, že vytížení je dobré, že není přehnaně vysoké. Takže je to také otázka pohledu na věc.

Vozy ale určitě plné jsou...
Carle: Město dělá s autobusy to, co je v jeho možnostech. Já jsem při jednání nadhodil, že by se musely dát do provozu asi jiné autobusy, že by se mohlo uvažovat o nasazení kloubových autobusů s větší kapacitou. To je ale spojené s dodatečnými náklady a nejde to udělat ze dne na den. Pozitivní ale je, že o tom vedeme dialog. A díky němu se krok po kroku blížíme optimu.

Chtěl bych se zeptat i na starý a uzavřený exit Pávov na dálničním přivaděči. Nachází se kousek od průmyslové zóny. Je jeho znovuotevření ještě aktuální téma, nebo je to už pryč a nebude nikdy zprovozněn?
Carle: To téma ještě úplně nepadlo pod stůl. V současnosti ale nejsou žádné velké aktivity vedoucí k jeho otevření. Vím, že město s krajem ještě vede jednání nad plány týkajícími se lokality Pávova a starého sjezdu. Víme, že kdyby zde měl vzniknout opět sjezd, musely by být splněny určité požadavky – vybudovat protihlukovou stěnu, most i silnici zpevnit. To stojí hodně peněz a ty nyní nejsou k dispozici.

Jak daleko je projekt výstavby mateřské školy, který zajišťuje ve spolupráci s Boschem město?
Carle: Od září 2018 by měla podle současných předpokladů a plánů fungovat. Lokalita u Penny Marketu je pro nás výhodná, protože je dobře dopravně dostupná ze všech tří našich jihlavských závodů. Myslím si, že tento projekt přinese hodně i městu. Místa ve školce nejsou jen pro děti zaměstnanců společnosti Bosch, ale i pro jiné obyvatele Jihlavy. Například po charitativním koncertu, kdy vystoupil Smyčcový orchestr Bosch ze Stuttgartu a jehož výtěžek byl určen nemocnici, za námi přišly některé zdravotní sestřičky z nemocnice a ptaly se, kdy bude školka hotová. Nemocnice nedisponuje vlastní mateřinkou a ony doufají, že i pro nemocnici by nějaká místa ve školce v lokalitě Na Dolech mohla být k dispozici.

Vraťme se teď ještě k vaší produkci. V Jihlavě vyrábíte čerpadla pro pohon dieselových motorů, jak se nyní vyvíjí trh s diesely?
Carle: V současnosti se náš odbyt vyvíjí velmi dobře. Jedním z faktorů je konjunktura v Asii, obzvlášť v Číně a také v Indii. Tam je velký trh s užitkovými vozy, přičemž ve výrobě dílů do nich jsme silně zastoupeni. Pro lehčí užitková auta dodáváme z Jihlavy čerpadla CP3, pro ty o něco větší zajišťujeme čerpadla CPN5.

To jsou užitkové vozy. A jak to momentálně vypadá na trhu osobních aut?
Carle: Momentálně se i tato výroba v Jihlavě vyvíjí velmi dobře. Zaznamenáváme sice lehké oslabení, ale to je normální vývoj v rámci konjunkturálního cyklu. Objednávek máme spíše nadbytek než nedostatek.

Přiznám se, že jsem čekal trochu horší situaci. Zejména v kontextu toho, že se i v Česku vedou diskuse o budoucnosti dieselových pohonů. Co k nim můžete říci? A jak se díváte na to, že některá města ve světě chystají zákaz vjezdu vozů s diesely od roku 2025? I šéf celosvětového koncernu Bosch Volkmar Denner o tom mluvil na výroční tiskové konferenci ve Stuttgartu...
Carle: Říkal, že pokud by to ovlivňovalo objemy výroby, muselo by se na to reagovat. Jinak ve Francii, Španělsku nebo třeba Německu máme teď o něco nižší vybavenost motoristů dieselovými auty, ale suma vyrobených vozidel s dieselovými motory roste. Viděno v absolutních číslech, nepozorujeme v České republice žádný pokles objemu výroby.

V jihlavské výrobě jste nově zavedli automatizované zásobovací vozíky...
Carle: Ano, naprogramují se a jezdí závodem.

Proč jste k tomuto kroku sáhli? Znamená to, že budete ve výrobě potřebovat méně lidí?
Carle: Nedělali jsme to, abychom ušetřili personál, ale abychom omezili riziko chyb v materiálových tocích. Stroj jede s vysokou spolehlivostí od jednoho nakládkového bodu ke druhému. Na naše automatizované vozíky se jezdí dívat další dodavatelé automobilového průmyslu. Byli tu i zástupci japonského výrobce těchto vozíků. A říkali, že tak inteligentní a promyšlený koncept ve smyslu Průmyslu 4.0 („čtvrtá průmyslová revoluce“, trend digitalizace a automatizace – pozn. redakce), to nemají ani oni sami.

Hamelmann: Nejde o to uspořit zaměstnance, jak říká kolega. Řídit vozík není žádná zajímavá činnost, najezdit ročně tisíce kilometrů. To lze automatizovat. I za deset dvacet let budeme potřebovat zkušené techniky, kteří jsou schopni provádět údržbu a opravy strojů. Vybavení nebude jednodušší. Spíš naopak, bude komplexnější. Proto budeme potřebovat pracovníky, kteří to budou ovládat. Nebude potřeba tolik lidí na to, aby seděli u počítače a vyplňovali formuláře. Nebo aby běhali po továrně a hledali jednotlivé díly pro výrobu, to se dá udělat inteligentněji.

Carle: Říká se, že Průmysl 4.0 ničí pracovní místa. Je to přesně naopak. Máme tak možnost zlepšit naši pozici na trhu, pokud jde o náklady. A když jsem lepší než konkurence, tak nakonec dostanu víc zakázek.

Vizitky

  • Ralph Carle (53)

Jednatelem a obchodním ředitelem jihlavské strojírenské firmy Bosch Diesel je od 1. května 2015. Na Vysočinu se přesouval z Jižní Ameriky. Od roku 2011 totiž jako obchodní ředitel vedl závod koncernu Bosch v Curitibě v Brazílii. Předtím vykonával různé funkce v obchodních úsecích Bosch Group v Německu, Španělsku a Turecku. Ralph Carle je ženatý, má dvě děti. Volný čas rád tráví se svojí rodinou. Mezi jeho hobby patří vaření a procházky se psem.

  • Stefan Hamelmann (52)

V Jihlavě je jen o pár měsíců déle než jeho kolega Carle. Od 1. března 2015 zde zastává funkci technického ředitele. Předtím pracoval v centrálním úseku. Tam naposledy působil jako vedoucí oddělení ve Stuttgartu-Feuerbachu se zodpovědností za další rozvoj a koordinaci výrobního systému firmy Bosch. V koncernu je od roku 1995, kdy se po ukončení vysoké školy zapojil do vstupního programu pro mladé inženýry. Stefan Hamelmann je ženatý a má tři děti. Volný čas tráví rád se svojí rodinou, aktivně se věnuje sportu.