Bohemia Sekt staví v Mikulově obří středisko na zpracování hroznů

  14:20
Největší český výrobce vína, společnost Bohemia Sekt, začal v Mikulově stavět nové středisko na zpracování hroznů. Bude to vůbec největší závod tohoto druhu v tuzemsku, firma tu chce v budoucnu zpracovat až 12 tisíc tun hroznů ročně.
Bohemia Sekt Starý Plzenec

Bohemia Sekt Starý Plzenec | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Středisko bude ve velkých objemech provádět všechny operace - od příjmu hroznů přes jejich odstopkování, mletí, lisování až po získání moštu, který se pak stane základem vín.

Pro společnost je výstavba logickým krokem. Loni vysadila čtyři desítky hektarů nových vinic a celkově tak nyní obhospodařuje na jižní Moravě 520 hektarů. V příštích letech má navíc v plánu přidat další vinohrady.

V dosavadních prostorách nemá šanci množství hroznů z tolika vinic zpracovat. Právě proto přichází na řadu největší investice v historii firmy.

„Novou lisovnu hroznů stavíme především z kapacitních důvodů, tedy abychom byli v tomto směru zcela soběstační a schopní rychle a efektivně zpracovat relativně velké množství hroznů. A to i s perspektivou do budoucna, kdy předpokládáme ještě další navyšování objemů zpracovávaných hroznů, hlavně z vlastních vinic,“ potvrdil Ondřej Beránek, ředitel Bohemia Sektu.

Podle něj se díky novému závodu také zvýší kvalita zpracování hroznů a tím pádem i vyrobených vín. Zatím firma až třetinu hroznů musela zpracovávat u jiných vinařů. Díky novému středisku však už nebude dodavatele potřebovat.

Hrozny se budou svážet až z padesáti kilometrů

Areál Vína Mikulov společnost nezvolila náhodou. „Zpracování hroznů bude přímo navazovat na další stupně výroby vína, včetně lahvování. Mikulov navíc leží v centru spádové oblasti, ze které se hrozny zpracovávají,“ poznamenal Beránek.

Investice, jež dosáhne téměř 200 milionů korun, bude rozložená do dvou, maximálně tří let. Poprvé zde chtějí zpracovat část hroznů z úrody 2019. Plný provoz pak spustí o rok později. Nová provozovna by měla být schopná zpracovat 8 milionů kilogramů hroznů ročně.

Díky tomu bude Bohemia Sekt zcela soběstačný. Navíc získá i potenciál dalšího růstu. Počítá se s tím, že v budoucnu by se závod mohl rozšířit až na kapacitu 12 milionů kilogramů ročně.

„Přednostně sem budeme svážet hrozny ze spádové oblasti asi padesáti kilometrů. Nadále ale hodláme zpracovávat hrozny i v našich stávajících závodech ve vinařství Habánské sklepy a ve Vinařství Pavlov,“ uvedl ředitel Bohemia Sektu.

Firmě, pod kterou spadají značky Habánské sklepy, Víno Mikulov, Chateau Bzenec a Vinařství Pavlov, se nebývale daří. Loni prodala meziročně o osm procent více tichých vín, celkem tedy 11 milionů lahví. Spolu s šumivými víny a dalšími nápoji prodala téměř 29 milionů lahví. Většina produkce mířila na český trh, jen několik procent se dostalo do zahraničí.

Suverénní jednička na českém trhu

Podle Jaroslava Machovce, ředitele Vinařského fondu České republiky, se o záměru centralizovat výrobu mluvilo v Mikulově řadu let. Jak tvrdí, Bohemia Sekt se intenzivně snaží osamostatnit. Zaprvé novými vinicemi, zadruhé budováním vlastního viničního hospodářství.

„To, že zpracovatelskou kapacitu přesouvají blíž k finalizaci, tedy vlastnímu závodu, je výrazem toho, že chtějí zlevnit výrobu a v konečném důsledku z toho mít efekt ve formě zisku. To je prioritní. Kdyby dodavatelská síť byla levnější, bezpochyby půjdou tím směrem,“ podotkl Machovec.

Bohemia Sekt, který sídlí ve Starém Plzenci u Plzně, je vůbec největším českým výrobcem vína. Tuzemskou vinařskou dvojkou je skupina Vinifera, jež obhospodařuje 400 hektarů vlastních vinic. Oba giganti se tak velkou měrou podílí na zásobování zdejšího trhu.

Podle zatím poslední situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství z roku 2016 se produkce vína v České republice pohybuje okolo 657 tisíc hektolitrů za rok. Průměrně každý Čech vypije necelých 20 litrů za rok, což tuzemská produkce nemůže pokrýt.

„V roce 2016 k nám bylo dovezeno 1,4 milionu hektolitrů vína, což představuje 65 procent celkové spotřeby,“ píše se ve zprávě ministerstva. Ve srovnání s evropským průměrem ale zaostáváme. Ten činí přes 36 litrů na osobu.