Bobři evropští se před 12 lety se poprvé usadili na horním toku Vltavy u Pěkné. Letos už byli k vidění až ve Větřní nad Českým Krumlovem.
Přestože jinde v Česku podléhají přísné ochraně a dohlíží nad nimi i evropská legislativa, v Jihočeském kraji se mohou bobři lovit. Loni ale myslivci odstřelili jen tři - u Milné nedaleko Frymburka.
„Žádné další odlovy zatím hlášené nemáme, a to v celé zóně C, která zabírá Jihočeský kraj,“ říká Petr Lhotka, jenž se problematikou bobrů zabývá na krajském úřadě od začátku letošního roku.
Bobrů očividně přibývá a stále se šíří z míst, která už obsadili, což je především niva Vltavy nad Lipnem a břehy naší největší přehrady. V okolí Českého Krumlova se poprvé objevili teprve před pěti lety.
„Jejich pobytové znaky, jako pokácené stromy, se objevují i ve Vyšším Brodě a jeho okolí, na říčce Polečnici i dalších vedlejších tocích. Nárůst populace je značný,“ popisuje českokrumlovská mluvčí Petra Nestávalová.
Česká republika je z hlediska ochrany bobrů rozdělena na tři části. Celý Jihočeský kraj patří do zóny C, která je výjimečná ve srovnání s celou Evropou. Zatímco jinde se musí bobři chránit, v kraji plném rybníků je cílem jejich výskyt eliminovat. Podle odborníků je reálné, že by bobři mohli brzy začít vážně škodit především na hrázích rybníků.
„Osobně mám bobry rád, žil jsem v jejich těsné blízkosti v Kanadě. Jenže i proto vím, co bobři dovedou. Žádný jiný živočišný druh není schopen tak intenzivně a masivně přetvářet krajinu. To, co dovede, je neskutečné. Jakmile se dostane do jihočeských pánví se soustavami rybníků, bude zle,“ varuje bývalý pracovník krajského úřadu Robert Ouředník, který měl agendu na starost do konce minulého roku.
Zároveň podotýká, že lov bobrů či jejich odchyt je mimořádně obtížný. Nejlépe se dá bobr ulovit v případě, že se s lokalitou teprve seznamuje. Pokud se v ní už zabydlí natrvalo a navíc je třeba i opakovaně člověkem vyrušen, stává se z něj typicky noční živočich, který se s lidmi většinou jen míjí.
Třeboňsku se zatím bobři vyhýbají
Třeba poblíž Frymburka je jeden z bobřích hradů k vidění přímo ze silnice a připravuje se jeho rozebrání. Jde o stejné místo, kde už byli tři bobři odstřeleni. Jenže bobrů tam žije určitě víc.
„Už o nich víme i na řece Malši u Rychnova nebo v okolí Dolního Dvořiště a okousané stromy se objevily i v okolí Kaplice. Bobři žijí v rodinách, mladí setrvávají s rodiči tři čtyři roky a pak se vydávají hledat nová teritoria. Je jasné, že dříve, nebo později se objeví i na dalších lokalitách. Do kraje budou brzy migrovat ze všech stran,“ míní Ouředník.
Na Třeboňsku se jedna bobří rodina objevila v oblasti horního toku Lužnice na začátku loňského roku, od té doby ale další zvířata nepřibyla.
„Z hlediska opatření k odlovu jsme vydali potřebná povolení, respektujeme, že se nacházíme v oblasti, kde se musí redukovat. Situace ale není nijak vážná, Třeboňsku se zatím bobři vyhýbají, takže většinu lidí spíše těší to, že tady alespoň nějaké máme,“ podotýká vedoucí CHKO Třeboňsko Miroslav Hátle.
Úplně jiná je situace na Šumavě, která je centrem výskytu bobrů v kraji, a třeba na horní Vltavě je jejich přítomnost dokonce žádaná. V nivě řeky nevadí ani jejich stavební činnost. Poslední monitoring populace se tam uskutečnil mezi lety 2014 a 2016.
„Tehdy jsme napočítali necelých 40 teritorií výskytu. Není možné zjistit, kolik na každém z nich žije zvířat, jestli jen jedno, dvě, a nebo celá rodina. Je ale jasné, že se populace rozrůstá, doplňuje se o další bobry z Německa a Rakouska, odkud přišli původně, a mladá zvířata migrují dál,“ říká zoolog Správy NP Šumava Jan Mokrý.
