Bobři se šíří krajem, vodohospodáři jejich výskyt sledují

  8:48
Míst, kde bobři mýtí břehové porosty, v kraji přibývá. Zatímco ochránci přírody tohoto vodního hlodavce považují za naději pro obnovu ekosystémů říční krajiny, mnozí lidé v něm vidí škůdce, který podél břehů kácí vzrostlé stromy a místy vytváří zátopové oblasti.

Bobrů v Moravskoslezském kraji přibývá. Takto mýtí stromy kolem řeky Olše. | foto: Jan Michalík

„Dokonce jsme zaznamenali kolem řek položené pasti a pytlácká železa. Je to nebezpečné. Ti, kteří je kladou, si neuvědomují, že tam chodí lidé s dětmi i psy,“ uvedla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. 

Povodí Odry výskyt bobra sleduje. Jde o chráněného živočicha, proto nemůže zasahovat do jeho přirozeného prostředí, pokud nedochází k ohrožení života nebo majetku. 

Z vodohospodářského hlediska je totiž jakékoliv dřevo překážkou v řece, které se může zachytit při povodni a způsobit vylití koryta nebo stržení mostu.

„Jsou místa, kde musíme bobrem pokácené dřeviny odstranit. Proto jsme si u vybraných toků zajistili dlouholeté výjimky a můžeme zasahovat do ochranných podmínek bobra,“ sdělila Vlčková.

Na řece Olši však platí zóna, kde je možná trvalá přítomnost bobra, jeho rozmnožování a šíření. 

„Cílem ale není umožnit plošné osídlení, jen vytvoření takových podmínek, aby tam bobr mohl žít a zároveň zůstala zachovaná protipovodňová opatření. Zatím škody na hrázích kvůli hloubení úkrytů bobrem neevidujeme, většinou jen likvidujeme spadlé stromy, které zhoršují průtok,“ konstatovala Vlčková.

Opačná situace je pod Slezskými Rudolticemi na Bruntálsku v drobném vodním toku Lužná, kde se bobr také objevil. 

„Na průtok Lužné má bobří činnost markantní vliv. V okolí způsobuje vzdouvání vody a zátopovou plochu. Tam musíme překážky odstranit. O samotném rozsahu a způsobu zásahu jednáme,“ vysvětlila Vlčková.

Podle zoologa z chráněné krajinné oblasti Beskydy Miroslava Kubína je dobré ponechat poblíž toku pro bobra starší stromy a dále v okolí řeky vysázet mladší.

„Bobr potřebuje primárně vrby a olše, na jejichž lýko má v těle přizpůsobené bakterie, z nichž získává energii. A pak dřevo na stavění hrází, aby zadržel vodu. Na bobra většinou nadávají lidé, kteří o jeho fungování v krajině moc nevědí. Umí toky stabilizovat a v bobřích hradech je mnohonásobně více ryb, protože tam najdou úkryt,“ popsal zoolog. 

„Koruna stromu ponořená do vody poskytne ochranu nejen bobrovi, ale i rybám.“ Ochranáři však s Povodím Odry spolupracují. „Chápeme, že má svoje postupy a musí lidi chránit,“ konstatoval Kubín.