„Objevují se požadavky lidí, kteří si nepřejí, aby tady agenturní zaměstnanci bydleli, hlavně pak ve čtvrtích rodinných domků. Není tady žádná větší ubytovna. Máme jen jedno ubytovací zařízení. Jinak bydlí po rodinných domcích a bytech. Když jste byl zvyklý na život ve čtvrti, kde znáte každého souseda, a teď se vám střídají nájemníci jiných zvyků a temperamentu, tak to naráží na ochotu lidí,“ říká starostka Kateřina Malečková.

V objektech města podle ní cizinci nebydlí. „V rodinných domech žije víc rodin, což znamená víc aut v ulicích. Měli jsme tady dřív problémy s parkováním nebo překračováním rychlosti. Někteří třeba stále nevědí, co znamená třídit odpad,“ tvrdí starostka.

Na situaci se radnice snaží reagovat. Na konci loňského roku například americká společnost Dura požádala město o souhlas k zaměstnání padesáti občanů Mongolska. Blatná svolení nedala.

Kolik přesně cizinců v městečku pracuje, není jednoduché spočítat. „Ubytovatelé mají povinnost na cizineckou policii hlásit počty ubytovaných. To je jediná evidence, ke které se můžeme dostat. Podle ní by tu mělo být 300 až 350 cizinců,“ přibližuje starostka.

Někteří z nich bydlí v centru na ubytovně naproti Základní škole J. A. Komenského, které se jejich příchod také dotkl.

„Měli jsme s tím problém, teď to ale snad odeznívá. Začátkem školního roku přišly nějaké děti, chvilku se ohřály a pak odešly, protože měly velkou jazykovou bariéru. Nebyly ani trochu připravené na češtinu. S těmi dětmi už jsme se nesetkali. Nicméně žáci, co tady jsou déle, neměli se začleněním problém. Počet nových se snižuje,“ líčí ředitelka školy Jana Krapsová.

Že některým místním agenturní zaměstnanci vadí, není těžké poznat. „Nedivím se, je jasné, že jim to začne vadit, když se vám přistěhují do ulice a dělají tam hluk a nepořádek,“ říká jedna z místních, která si nepřeje uvést jméno.

Statistiky městské policie ale řádění cizinců nepotvrzují. „Jen jedinkrát jsme řešili, že jeden cizinec usnul v poledne na lavičce. Probudil jsem ho, a odešel. Z mého pohledu ti lidé v denní době pracují. Přes den nedělají nepořádek. Městská policie neslouží noční, takže se nás problémy v noci netýkají. My s nimi problémy nemáme. Lidé z toho mají větší strach, než je realita,“ míní vedoucí městské policie Roman Urbánek.

Obtěžování dívek byly fámy, říká policista

Podobně mluví i státní policie. „Tresné činy cizinců evidujeme v jednotkách za kalendářní rok. Do této statistiky je však třeba zahrnout i zahraniční turisty v letní sezoně, kteří Blatnou hojně navštěvují. Obecně je trestná činnost cizinců na Blatensku velmi nízká,“ přidává Jakub Ouředník z Obvodního oddělení Blatná, který má kriminalitu cizinců na starosti.

Podle slov policisty se události, které řeší, neliší od těch běžných. „Jde o přestupky proti občanskému soužití, proti majetku nebo v dopravě. Nelze říct, že by jeden typ protiprávního jednání byl specifický pro zahraniční dělníky,“ uvádí.

Setkal se ale už i s vážným obviněním. „Zaznamenali jsme šíření fám o obtěžování mladých dívek v okolí sokolovny ve večerních hodinách ze strany cizinců. Policie v této souvislosti neeviduje žádnou událost ani k tomu nemá žádné relevantní poznatky,“ ubezpečuje.

Funkce specialisty na menšiny vznikla v Blatné v roce 2016 právě kvůli zvýšenému příchodu zahraničních pracovníků. Funguje ale po celé republice. Dotyčný má přehled o přibližném počtu zahraničních dělníků, eviduje ubytovny a jedná s autoritami zahraničních pracovníků.

„Samozřejmě že policie zaznamenává obavy mezi občany Blatné a přilehlých obcí. S klidným svědomím je však můžeme uklidnit, že má situaci pevně pod kontrolou,“ uzavírá.

Jsou s nimi stejné problémy jako s našimi lidmi, říká šéf firmy

Podle starostky se snaží cizinci řešit všechno hlavně mezi sebou. „Konflikty a problémy se tady asi dějí, ale nevolá se k nim policie. Stížností lidí slýchávám, odchytávají si mě ve městě,“ tvrdí Malečková.

V Blatné jsou hlavně lidé z Bulharska, Rumunska, Slovenska, Ukrajiny a nově i z Mongolska. Asi 25 dlouholetých zahraničních pracovníků a přibližně 30 agenturních z celkových 700 je ve výrobě společnosti Vishay.

„Pokud zakázky nepokryjeme vlastními silami, tak přijmeme další. U agenturních zaměstnanců jsme neřešili jiné problémy než s našimi lidmi. V únoru byla schůzka starostky a dalších blatenských zaměstnavatelů. Část občanů situaci vnímá negativně a možná i s jistými obavami. Přesto statistika kriminality není touto skupinkou ovlivněna,“ dodává ředitel blatenského závodu Jaroslav Zelenka.