Kdo jel nedávno v Blansku po silnici k jednomu z bytových domů v Okružní ulici, může mluvit o štěstí, že se mu nic nestalo. Neznámý pachatel tam pilou nařezal vedle cesty tři vzrostlé stromy, které při větru mohly lehce spadnout a kohokoliv zranit.

O několik dní předtím zase vandalové hodili odpadkový koš do řeky Svitavy a na náměstí vyvrátili sloupek přímo před blanenskou radnicí.

To vše se stalo v době, kdy vedení Blanska oznámilo, že chce proti vandalismu postupovat mnohem důrazněji než dosud.

„Vyvíjíme tlak na městskou policii, ale je to složité,“ uvedl starosta Blanska Jiří Crha (ODS) s tím, že ročně stojí radnici opravy laviček a odstraňování nápisů od sprejerů přes půl milionu korun.

Nechceme ustupovat, hlásí starosta

Starosta tak přišel s plánem, aby město odměňovalo každého člověka, který dopadne vandala nebo předá takové důkazy, které k jeho chycení povedou.

„Chtěl bych zavést systém, v němž by občané spolupracovali na dopadení a usvědčení pachatelů. Nevím, zda je to správná cesta, ale nechceme ustupovat tomuto nešvaru,“ poznamenal starosta k plánům, které by se daly nazvat „blanenskou domobranou“.

Starosta by totiž byl nejraději, kdyby lidé vandaly, v nadsázce řečeno, dotáhli za límec na policejní stanici. Jak by ale přesně měl systém odměňování fungovat, je zatím otevřené.

Starosta říká, že musí vše prodiskutovat, třeba i kolik peněz by formou odměny lidé za důkazy či dopadení dostávali. „Do konce dubna bychom o tom chtěli mít jasno,“ doplnil Crha.

S kolegy ve vedení ovšem Crha o svém nápadu doposud příliš nehovořil. „Je to myšlenka pana starosty, kterou nám zatím jen prezentoval. Určitě se musí probrat s právním oddělením, aby se to nezvrhlo v nějaké udavačství na nepohodlné sousedy,“ podotkl první místostarosta Blanska František Hasoň (KDU-ČSL) s tím, že on sám nemá konkrétní představu, jak by takový systém fungoval.

Když mohou pachatele zadržet strážníci, může kdokoliv

Crha jako velitel blanenské městské policie nejspíš vychází z toho, že kdokoliv ve městě má v podstatě stejné pravomoci, jaké mají strážníci. To potvrzuje i zástupce ředitele městské policie Stanislav Sotolář.

„Každý občan, i strážník je v tomto případě postaven na jeho roveň, má oprávnění podle trestního řádu zadržet pachatele při spáchání trestného činu nebo bezprostředně po jeho spáchání, ovšem s následnou povinností neprodleně předat tuto osobu Policii ČR,“ vysvětlil Sotolář.

Jenže kromě toho, že se člověk motivovaný ziskem odměny může při dopadení agresivního vandala sám dostat do nebezpečné situace, není v takovém případě podle právníka Miroslava Hájka z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners vyloučené, že se dostane nejen na hranu zákona, ale i za ni. Nakonec tak může mít opletačky se zákonem samotný občan, který chtěl pomoci.

Problém totiž může být v případě, kdy není jisté, zda vandal spáchal trestný čin, tedy způsobil škodu přesahující pět tisíc korun, nebo „jen“ přestupek.

„V situaci, kdy bude zcela zřejmé, že se nemůže jednat o trestný čin, nelze zadržení pachatele vůbec doporučit. V takovém případě se zadržující osoba sama vystavuje riziku stíhání za trestný čin omezování osobní svobody,“ upozornil právník. Při vandalismu se přitom většinou jedná právě o přestupky. „Samostatnou kapitolou je ovšem sprejerství, tam se jedná vždy o trestný čin,“ doplnil Sotolář.

Státní i městská policie proto vidí jako nejprospěšnější, aby lidé v případě, že jsou svědky vandalismu, okamžitě volali tísňovou linku. „Za každé oznámení jsme rádi. Dobré je, když zůstane člověk na telefonu a hlídku třeba i navádí, kudy pachatel z místa činu utekl, pokud už je pryč,“ řekl policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Odměny povedou akorát k udavačství, míní opozice

Dvě hlavní opoziční strany v Blansku, hnutí ANO a KSČM, Crhův nápad nevnímají jako vhodný.

„Město musí aktivně vyzývat občany, kam podat svědectví nebo zaslat fotografii, ale s finanční odměnou opravdu nesouhlasím, to povede jen k udavačství,“ sdělila zastupitelka Lenka Dražilová (ANO).

Jejímu kolegovi ze zastupitelstva Emilu Pernicovi (KSČM) zase vadí, že by lidé riskovali své zdraví. „Než na odměny by mělo město dávat peníze na prevenci. Pro sprejery by bylo dobré rozšířit i legální plochy, protože je ve městě dnes jen jedna,“ řekl.

Vyfocení nebo natočení pachatelů a předání strážníkům už podle právníka Miroslava Hájka není tak ošemetné jako případné zadržení, zákon o ochraně osobních údajů či evropské nařízení známé pod zkratkou GDPR člověk v takovém případě neporuší.

„Pokud je to nutné pro zdokumentování trestného činu či přestupku, pak ani právní úprava ochrany osobních údajů takovému postupu není na překážku,“ vysvětlil právník. K jiným účelům ovšem záznamy použít nelze.

Řádění mladých vandalů v Brně